Wolfgang Dohmen Knihy

Hathajóga je vynikající doplněk základní tělesné výchovy i všech sportů.. Zvyšuje zdatnost a odolnost, zlepšuje krevní oběh, reguluje tělesnou váhu, zlepšuje funkci ústřední nervové soustavy a významně snižuje nemocnost. Stěží bychom našli mezi Evropany, kteří se věnují józe, uznávanější autoritu, než je André Van Lysebeth, zakladatel a ředitel Institutu jógy v Bruselu. Hathajóze se učil pod vedením jogína a věhlasného lékaře Šivánandy v Rišikéši a v různých školách a ašrámech po celé Indii. Má velkou zásluhu na transponování hathajógy do evropských poměrů, vyzkoušel a vybral cviky a ásany vhodné pro Evropany a našel optimální sestavu pro nácvik. Je vydavatelem časopisu Revue Yoga a autorem odborných knih.

Otec Goriot pracuje jako dělník v továrně na výrobu těstovin, později se z něho stane obchodník. Daří se mu a finančně je velmi dobře zajištěný. Má dvě dcery (Anastázii a Delfínu), které jsou již vdané. Jedna si vzala bankéře, druhá šlechtice a od otce dostaly velmi tučná věna. Po čase se na věno zapomnělo a manželé zakázali dcerám, aby je chodil otec navštěvovat. Otec Goriot svůj majetek prodá a odstěhuje se do penzionu, kde je levné ubytování. Manželka, kterou měl velmi rád, mu zemřela velmi brzy a veškerou svou lásku věnoval svým dcerám. Dcery jsou rozmazlené, sobecké a za otce se stydí. I přesto chodí navštěvovat otce, ale ne pro lásku, ale pro peníze. Ve stejném penzionu bydlí druhá hlavní postava románu, student Evžen Rastignac. Evžen přichází do Paříže studovat práva. Pochází z chudé rodiny. Peníze, které dostává od rodičů, stačí pouze na bydlení. Postupem času Evžen poznává, že se ve společnosti bez peněz neobejde. Peníze si půjčuje u svého kamaráda Vautrina. Na jednom plese se seznamuje s Delfínou a zamiluje se do ní. Kvůli ní se Evžen stane hazardním hráčem, Goriot již nemá mnoho peněz a dcery ho proto přestanou navštěvovat...

Mit grosser Intensität schildert Stifter in dieser Erzählung die Weite der ungarischen Landschaft. Mann und Frau finden nach 15 Jahre langer Trennung als gereifte Menschen wieder zusammen, womit Stifter zum erstenmal das Motiv des „Nachsommers“ aufnimmt. Die Sorge um die Verbesserung der landwirtschaftlichen Verhältnisse und der Lebensbedingungen der Landbewohner hat beide vereint. Stifter hat hier versucht, ein Idealbild seiner Vorstellungen von staatspolitischer Wirksamkeit und volkserzieherischer Tätigkeit in die Dichtung einzuschmelzen. In diesem Heft sind die Urfassung und die für die Sammlung „Studien“ geänderte Fassung der „Brigitta“ vereint. Darüber hinaus sind „Stifters früheste Selbstbiographie“ und Daten aus seinem Leben sowie aus der Geschichte Ungarns enthalten. Ausführliche Anmerkungen helfen dem Schüler.