Josef Svoboda Knihy

Významný arktický ekolog a profesor torontské univerzity Josef Svoboda byl v roce 1949 jako devatenáctiletý student brněnské Masarykovy univerzity zatčen a nezákonně odsouzen k jedenácti letům. Komunistický kriminál se mu přitom paradoxně stal skutečnou školou, ve které potkal elitu národa - vězněné básníky, historiky, teology, biskupy, generály, politiky. Ve svých vzpomínkách Svoboda prochází celým svým životem (od Kralup přes Leopoldov až po Kanadu, od skautování až po práci v zoo či výzkum v Arktidě) a obhlíží jednotlivé vrstvy svého dramatického životního příběhu. Jeden život, a přece jako by se do něho vešly nejméně tři pohnuté osudy - tři inkarnace.

Edice České dějiny, sv. 58. 1. vyd. 363 s. včetně 224 čb. reprodukcí, 93 barevných reprodukcí v obr. příloze (TRNKA, SEYDL, JOSEF ŠÍMA, ŠIMÁČEK, ZBYNĚK KOLÁŘ, VLASTISLAV HOFMAN, KROHA, FEUERSTEIN, ŠTYRSKÝ, MUZIKA ...), obálka, vazba a úprava LIBOR FÁRA, fotografie: Brehms Joan, Medková Tláskalová Emila, Moringl Ivan, Novotný Miloň, Poš Martin, Svoboda Jaromír, Svoboda Josef, Vančura Jan. Soupis českých a slovenských inscenací uvedených v textu, resumé rusky, německy a anglicky, rejstříky. Celopl. vazba s obálkou.

Autor vyprávění je bývalý politický vězeň. V padesátých letech prožil osm a půl roku v komunistických vězeních a koncentračních táborech, z toho tři a půl roku v uranových dolech na Jáchymovsku. Ač političtí vězni početně převládali, osazenstvo těchto lágrů tvořili také nacističtí kolaboranti ("retribučáci") a prostí zločinci. Tonda Mašinkář patřil k té poslední kategorii. Hrdina povídky Dějiny Dějinného Dne je neblahý produkt tehdejší totalitní mentality. Autor je emeritní professor Torontské univerzity a žije v Kanadě.

Pátrání po ztracených insigniích Karlovy univerzity trvá již sedmdesát let. Univerzitní žezla, medaile a archiválie zmizely na konci druhé světové války a dosud není jasné, zda tyto sedm set let staré symboly, které jsou nedílnou součástí imatrikulací a promocí, ještě existují. Zveme vás na dobrodružnou cestu, jejímž cílem je nejen hledání těchto artefaktů, ale také povzbuzení k dalšímu bádání. Před samotným pátráním se seznámíme s historií univerzity, abychom lépe pochopili její vývoj, překážky a boje o existenci, což podtrhuje význam jejích symbolů a důkaz, že Karlova univerzita je českou institucí. Kniha se zaměřuje na osudy historických dokumentů a insignií, které zmizely během války, a zasazuje tuto historii do širšího kontextu vzdělanosti a politických podmínek. Zvláštní pozornost je věnována období okupace a roku 1945, kdy došlo k odvážení archiválií z Prahy, přičemž autor přináší nové a méně známé informace. Dílo je psáno populárně naučným stylem, a proto je vítaným příspěvkem k obecnému kulturnímu povědomí, které je dnes aktuální.