Zuzana Strachotová Životopis
Zuzana Strachotová proplouvá světem literatury s jednou nohou pevně v říši fantazie. Její psaní, inspirované světem anime, odmítá jednoznačné zlo a černobílé postavy, místo toho se noří do komplexních charakterů. Strachotová vnímá své příběhy jako filmové vize, kde se barvy, hlasy a hudba prolínají do živoucích světů. Tyto fiktivní reality jsou pro ni tak skutečné, že se z nich jen těžko probouzí, neboť její postavy se stávají jejími nejbližšími.
Česká spisovatelka, jež kráčí celý život jednou nohou v říši fantazie. Jakmile potkala fenomén jménem anime, byla to láska na první pohled, mimo jiné proto, že také nevěří na jednoznačné zlo a černobílé charaktery. Světy svých příběhů vnímá jako druhou realitu, z níž se jen velice nerada budí, její postavy jsou pro ni totiž přáteli, milenci i dětmi. Protože však nejen prací a tvorbou je člověk živ, s radostí propaří večer na kompu v Lolku nebo DBD, zahradničí a sportuje. Věnovala se čínskému bojovému umění Wing Chun školy Ivan Rzounek’s WingChunKuen Research a odtud čerpá i inspiraci pro bojové scény. Se svým manželem se také chystají vstoupit do žánru LitRPG.
Román Devět dní (2017) byl jejím úspěšným debutem a vstupem do subžánru dystopie, příběhem ze světa, v němž se náboženský fanatismus ve světě Citadely střetává s touhou po svobodě. Kniha zaujala mimo jiné akcí, bojovými scénami, vojenskou strategií i vztahy mezi lidmi. V roce 2019 pak navázala pokračováním nazvaným Devět nocí, jež je zároveň uzavřením příběhu. A přestože o pokračováních neuvažuje, dalším příběhům ze světa Citadely se nebrání. V listopadu 2019 vyšla v antologii Ve stínu magie její první publikovaná povídka s názvem Gienah. Román Vypůjčený čas (2023, Epocha) je prvním dílem nové série. Děj je zasazen do futuristické Evropy a svým příběhem se lehce vrací k asimovskému sci-fi.