Jan Balon Pořadí knih

Kniha sestává ze čtyř kapitol, jež se pokoušejí o historickou analýzu čtyř formativních období vývoje sociologie v USA: jejích počátků, meziválečného období, období takzvané "zlaté éry" a důsledků radikální kritiky z přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století pro současnou fragmentaci oboru. Nejde o vyčerpávající shrnutí dějin americké sociologie, nýbrž o historické kontextualizace identifikující hlavní směr vývoje a nejdůležitější oborové debaty v každém z uvedených období. Vlastním předmětem zájmu jsou "dějiny" úvah o teorii a metodě ve specificky zformovaném problémovém prostoru americké sociologie, spolu s otázkami institucionálního vývoje a vytváření určité akademické kultury. Obsahem monografie jsou tedy spíše studie o jednotlivých etapách vývoje než popisně vyčerpávající výkladový text. Dominantní ideou, již se dílčí studie pokoušejí sledovat v jejích historických proměnách, je role myšlenky "sjednocené" sociologie v kontextu intelektuálního a institucionálního vývoje americké sociologie.

Studie věnovaná vybraným rysům naší současné společnosti – historickým, sociálním, ekonomickým a kulturním tématům. Nejde o učebnici ani prognostickou studii – čtenář v knize najde řadu netradičních, či řidčeji se objevujících témat, která nicméně již dnes mnohé vypovídají o podobě budoucí společnosti (např. v časti věnované proměnám práce či tzv. karnevalové kultuře). Nesporným kladem esejů je vysoká jazyková kultura a pečlivě uváděné odkazy. Autoři umožňují čtenáři srovnat svůj pohled s citacemi z prací jiných autorů, aby tak dokumentovali ani ne tak zdroje svých úvah či rozdíly v přístupu k popisovaným jevům, jako spíše kontext, ve kterém své poznatky a závěry formulují.

Přestože sociologická teorie je dnes už etablovaným podoborem sociologie, jenž má své otce zakladatele, kanonické knihy, heroická období překotného vývoje, vlastní zásobu klíčových pojmů i celosvětově proslulé časopisy, není zcela snadné vyložit, co je vlastně jejím pravým obsahem. Tuto otázku se autoři pokoušejí zodpovědět v úvodní části knihy; poté následuje třiadvacet portrétů nejvýznamnějších osobností soudobé teoretické sociologie s cílem představit jejich hlavní myšlenky a ukázat, čím nejvíce obohatili často nejednoznačně vymezený prostor systematického uvažování o společnosti. Jsou mezi nimi jména jako Claude Lévi-Strauss, Talcott Parsons, Robert K. Merton, Jürgen Habermas, Michel Foucault, Ralf Dahrendorf a řada dalších. Kniha se nevěnuje teoretizování o společnosti jako takové, ale přináší pojednání o vybraných teoriích a teoreticích, kteří zásadním způsobem přispěli k rozvoji sociologického myšlení. Cílem je umožnit čtenáři vstupní nahlédnutí do produkce soudobé sociologické teorie a poskytnout mu základní orientaci pro budoucí četbu primárních sociologických textů.

Kniha se zaměřuje na teoretický vývoj sociologie jako vědecké disciplíny. Na příkladu sociologických teorií jednání se autor pokouší ukázat, že teoretický vývoj řešení sociologických problémů - a spolu s ním i výklad teoreticky nejzajímavějšího sociologického problému, problému jednání - je možný.

Sborník textů k životnímu jubileu prof. Miloslava Petruska.