Britsko-nizozemský spisovatel a akademik Ian Buruma se ve své tvorbě často zaměřuje na Asii, zejména na Japonsko 20. století. Jeho psaní proniká do kulturních specifik a historických souvislostí, které formovaly tuto oblast. Buruma zkoumá složitosti identity a střetávání kultur s bystrou analitičností. Jeho perspektiva nabízí čtenářům hluboký vhled do dynamického vztahu mezi Východem a Západem.
Byl to demonstrativní zločin. Jednoho listopadového dne zavraždil mladý rozhněvaný muslim výstřelem z pistole holandského filmového režiséra Theo van Gogha za to, že se spolu s černou imigrantkou a političkou Aján Hirsí Alíovou odvážil natočit ostrý protiislámský snímek promítnutý v nizozemské televizi. Zavraždění známého kulturního provokatéra z ideově-náboženských důvodů rukou marockého přistěhovalce otřásla poklidným a tradičně tolerantním Holandskem a vyvolala vlnu hněvivých protestů po celém světě.
Novinář a profesor na Bard University Ian Buruma (Vražda v Amsterodamu) přispívá v této knize do diskuse o místu organizovaného náboženství ve veřejné sféře politickými a kulturními analýzami ze Spojených států, Evropy a Asie. Zkoumá dějiny vztahů církve a státu v USA a Evropě, úlohu náboženství v politice Číny a Japonska a rostoucí vliv islámu v současné Evropě a pokouší se rozřešit, jak byla v různých kulturách demokracie tímto napětím (mezi náboženskou a světskou autoritou) zasažena. V jednom ze svých provokativních výzkumů se dotýká sekulárních, liberálních Evropanů, z nichž někteří dnes nacházejí v boji proti islámu společnou řeč s konzervativci z obavy, že kvůli němu dojde ke snížení progresivních zisků posledních desetiletí. Buruma se rozchází s teokraty i striktními sekularisty a na příkladu Martina Luthera Kinga mladšího místo toho dokazuje, že projevy náboženských názorů v politice jsou legitimní, pokud tyto názory utvářejí postoje, jež podléhají rozumu. Díky Burumově bystrosti a umírněnosti se jedná o nejvíce informativní úvod do systému oteplování vztahů mezi náboženstvím a státem v moderní době.
Okcidentalismus coby odpor vůči Západu představuje nadčasový a globální fenomén, jenž se projevuje během různých období v odlišných částech světa. Nejedná se však o nenávist vůči Západu ve smyslu geografické entity, ale spíše o reakci na Západem definovanou modernitu. Autoři sledují okcidentalismus coby kulturní fenomén odporu vůči hlavnímu proudu modernity napříč prostorem a časem.
Ian Buruma examines the seven months (in Europe) and four months (in Asia) that followed surrender of the Axis powers, from the fate of Holocaust survivors liberated from the concentration camps, and the formation of the state of Israel, to the incipient civil war in China, and the allied occupation of Japan. If construction follows destruction, 'Year Zero' describes that extraordinary moment in between, when people faced the wreckage, full of despair, as well as great hope.
Ian Buruma's moving and powerful story of his grandparents' enduring love
through the terror and separation of two world wars, through the letters they
wrote throughout their sixty-year marriage. Bernard was stationed in India as
an army doctor, while Win struggled through wartime privation to hold her
family together, including twelve Jewish children they had rescued from Nazi
Germany.
Original research and new translations highlight a crucial era in the life and artistic journey of a renowned German Expressionist. The book features previously unpublished artworks that provide insight into the complexities and challenges faced by the artist during this significant period.
A brilliant and insightful history of the special relationship between the UK
and the USA, which Ian Buruma argues is now under threat with the election of
Donald Trump and Brexit.
