Jana Spilková Knihy

Odvětví maloobchodu prošlo během posledních dvaceti let řadou radikálních změn, které se dotkly nejen vlastnické a organizační struktury a fyzického aspektu výstavby nových maloobchodních jednotek, ale také samotné podstaty nakupování a nákupního chování českých spotřebitelů. Jedním z nejvýznačnějších rysů současného českého maloobchodu je jeho koncentrace a měnící se struktura maloobchodní sítě v Česku, kdy malé prodejny a samoobsluhy byly nahrazeny velkoplošnými obchodními formáty. Novým fenoménem české spotřebitelské společnosti se pak stala nákupní centra, která již zdaleka neslouží pouze k nakupování, zcela se také změnily nákupní preference, nákupní styl i motivace k nakupování. V reakci na tyto dynamické změny maloobchodu stoupá význam specifického odvětví geografie - geografie maloobchodu. Publikace představuje v průřezu několik relevantních témat tohoto atraktivního a aktuálního odvětví geografie, kterým je v současné době věnován zájem výzkumníků a analytiků - lokalizace, plánování, nákupní chování, preference zákazníků, fenomén maloobchodního prostředí a trávení volného času, mikroprostorové aspekty nákupního prostředí, spotřebitelská kultura a společnost, alternativní spotřeba atd. Jednotlivé kapitoly jsou doplněny ukázkami ze současné praxe a přiblížením popisované problematiky na příkladu konkrétních šetření z českého prostředí.

Alternativní potravinové sítě se začaly prosazovat v zahraničí jako reakce na globalizující se výrobu potravin a trh se zemědělskými komoditami. Zatímco v zahraničí už existuje řada forem nabídky potravin, u nás se některé etablovaly poměrně nedávno. Kniha na základě konkrétních šetření podrobně prezentuje alternativní potravinové sítě v České republice - farmářské trhy, farmářské prodejny, bedýnková schémata, komunitní zemědělství, městské zahradničení a komunitní zahrady i Slow Food. Přináší také přehled produktových značek a hodnocení jejich funkčnosti jakožto indikátorů kvality či regionálnosti. Odpovídá na otázku, čím jsou analyzovaná schémata alternativní, a upozorňuje na to, že existuje více úrovní „alternativy“, jejichž potenciál skutečně změnit současný zemědělsko-potravinový systém směrem k udržitelnějšímu modelu výroby a spotřeby je značně rozdílný.