Božena Komárková
28. leden 1903 – 27. leden 1997
Božena Komárková
- 1. 1903 Tišnov † 27. 1. 1997 Brno
Maturovala na Českém městském dívčím lyceu v Brně (1921) a na Českém státním reálném gymnáziu (1923). Na FF MU studovala filozofii, historii a zeměpis. Za hospodářské krize učila na měšťanských školách v Cukmantlu a Teplicích-Šanově, později v Brně, Velkých Opatovicích a v Březové n. Svitavou. Až v r. 1935 byla ustanovena středoškolskou profesorkou na gymnáziu v Ivančicích a 1. 9. 1939 profesorkou na reálném gymnáziu v Moravské Ostravě. 10. ledna 1940 byla zatčena gestapem a 9. 6. 1942 odsouzena jako členka odbojové organizace Obrana národa ke 12 letům káznice a 10 rokům ztráty občanských práv. V únoru 1945 byla osvobozena z věznice Javor ve Slezsku Rudou armádou, na jejíž komandatuře pracovala pak jako kreslička. V červnu 1945 se vrátila do Brna a od září 1945 byla ustanovena jako profesorka na Státním gymnáziu Dr. J. Kudely, kde vyučovala historii a filozofii do června 1948. V r. 1947 podala na FF MU dizertační práci Obec Platonova a Augustinova; promována byla 9. března 1948. Od září 1948 byla z ideologických důvodů přeložena na II. střední chlapeckou školu v Brně-Husovicích, z těchže důvodů byla umístěna do Státní pedagogické knihovny v Brně. K 31. 12. 1951 s ní KNV rozvázal pracovní poměr a od 14. 7. 1952 jí byl vyplácen invalidní, později starobní důchod. V l. 1948–49 zpracovala jako habilitační práci Lidská práva ve filosofii XIX. století, kterou však již nepodala. Od r. 1928 byla zaujata křesťanským studentským hnutím, jež bylo u nás organizováno Akademickou Ymkou. Zúčastnila se její činnosti v Brně a na letních a zimních konferencích; po válce tuto práci vedla jako předsedkyně místního sdružení v Brně a místopředsedkyně ústředního výboru. Po zrušení Ymky 31. 12. 1950 pokračovala ve shromažďování studentů v bytě nebo církevních budovách. V r. 1948 dala podnět k organizování letních studentských lesních brigád, jichž se od r. 1950 zúčastňovala a od r. 1952 sama vedla. Od konce r. 1976 se účastnila jako signatářka Charty 77 diskuzí a publikační opoziční činnosti. Přispívala do časopisů a později do strojopisných edicí, sborníků; její texty rozepisovali mladí lidé. Řada jejích příspěvků vyšla v cizině. Projevila se v nich jako filozofující socioložka, která z křesťanských pozic interpretuje vývoj moderní a postmoderní společnosti a zdůrazňuje nezadatelnost lidských a občanských práv. (Záznam z těchto diskuzí vyšel samizdatem a v r. 1991 tiskem: Božena Komárková a její hosté.) Po podpisu Charty 77 a prohlášení Demokracii pro všechny byla v l. 1977 a 1988 podrobena domovní prohlídce a výslechu. Dne 26. 11. 1982 jí basilejská univerzita udělila čestný doktorát teologie za prosazování lidských práv v teorii i v životě. Křesťanům ve svém prostředí pomáhala zvládat nároky sekularizované společnosti a stala se příkladem věrohodné křesťanské existence v „konstruktivním odporu proti totalitárním pokušením doby“. Dne 28. 10. 1991 jí prezident republiky propůjčil Řád T. G. Masaryka za celoživotní zápas o demokracii. V r. 1992 jí MU udělila zlatou pamětní medaili a dne 25. 6. 1992 se na MU habilitovala v oboru filozofie dějin. V r. 1993 jí udělila medaili UK (na návrh ETF).