Hans-Georg Gadamer Knihy

Výbor textů: soubor filosofických esejů jednoho z nejvýznamnějších představitelů filosofické hermeneutiky 20. stol. Vybral a uspořádal J. Sokol.

Šestý svazek z ediční řady Parva philosophica Problém dějinného vědomí obsahuje čtyři přednášky, které přednesl profesor Gadamer na Filosofickém institutu lovaňské univerzity v roce 1958. Zabývá se v nich problémem vztahů mezi dějinným vědomím, věděním a reflexí na jedné straně, a historickou skutečností samou, jež není jen jejich předmětem, nýbrž také základem a založením. Přednášky připravoval v době, kdy pracoval na svém nejzávažnějším díle Wahrheit und Methode.

Pojednání Pravda a metoda (1960) patří k zásadním dílům německé filosofie 20. století a významně přispívá k otázce humanitních věd. „Metoda“ v názvu naznačuje, že dílo vzniklo v kontextu 50. a 60. let, kdy se projevilo poválečné okouzlení technologií a víra v pokrok, což ovlivnilo novopozitivistické teorie vědy. Gadamerova rozprava o metodě vychází z odlišné tradice a obohacuje Heideggerovu myšlenku filosofické hermeneutiky. Zkoumá „hermeneutickou zkušenost“, dějiny a živé bytí v tradici, přičemž přenáší filologický výklad do filosofického myšlení. Největší přínos spočívá v spekulativním nároku, kdy na otázku rozumění odpovídá rozkrýváním jeho spekulativního rázu a důsledků pro hermeneutickou praxi. Zdůrazňuje časový odstup, popisuje hermeneutický kruh a hájí produktivitu před-rozumění a dialektiku předsudků. Vyzývá k nemetodickému rozumění a pravdě věcí, čímž se staví proti formalismu a představě svobody jako osvobození od tradice. Obhajuje rozumění jako výsledek dialekticko-spekulativní součinnosti, která se snaží vyjasnit smysl tradice a autority. Tváří v tvář napětí mezi metodou a pravdou se přimlouvá za návrat k hloubce filosofie, jejímž středem je hra s řečí, která se týká pravdivosti obsahů, jež nás oslovují.

Práce významného německého filozofa se zabývá společným filozofickým základem Platóna a Aristotela.

Filosofická esej, kladoucí kromě jiného otázky: „V jakém smyslu lze to, co bylo uměním, a to, co jím je dnes, převést na obecný, obojí zahrnující pojem? […] Chce [dnešní umění] vůbec ještě uměním být? Co se skrývá za touto paradoxní situací? Je umění vůbec někdy uměním, ničím než jen uměním?“

Druhý svazek Gadamerova projektu filosofické hermeneutiky shrnuje texty zveřejněné po prvním vydání Pravdy a metody v roce 1960. Gadamer reaguje na kritiku své knihy, historicky prohlubuje a analyticky zpřesňuje klíčová místa prvního svazku. Mezi hlavními podněty byly veřejné diskuse s představiteli metodologické hermeneutiky, jako jsou E. Bett, E. D. Hirsch jr. a H. Albert, a také debaty s J. Habermasem a dalšími o univerzalitě hermeneutiky. Gadamer se zabývá otázkami vztahu mezi hermeneutickou zkušeností a metodickým poznáním, poměrem k řeči a tradici, výkladem pojmu „předsudek“ a vztahem ke kritice ideologie. S odkazy na historické prameny a argumentační figury nabízí konkrétní důkazy pro základní teze univerzální hermeneutiky. Zkoumá pojetí „zkušenosti“ a „zakoušení“ jako procesy, které přesahují subjektivitu a stávají se „děním“ a „událostí“. Nakonec představuje univerzální pojem „rozumění“ jako jednotu rozumějícího a rozuměného, což zahrnuje vyhlížení a pohlížení rozumějícího na svět, které se plynule přetváří v prohlížení sebe samého.

Sborník textů ke starořecké kosmologii (1. Charles H. Kahn, 2. G. E. R. Lloyd, 3. Hans-Georg Gadamer, 4. Jan Patočka, 5. Friedrich Solmsen) sestavil a předmluvu napsal P. Rezek.

This volume presents six lively conversations with Hans-Georg Gadamer (born 1900), one of the twentieth century's master philosophers. Looking back over his life and thought, Gadamer takes up key issues in his philosophy, addresses points of controversy, and replies to his critics, including those who accuse him of having been in complicity with the Nazis. A genial and direct conversationalist, Gadamer is here captured at his best and most accessible. The interviews took place between 1989 and 1996, and all but one appear in English for the first time in this volume. The first three conversations, conducted by Heidelberg philosopher Carsten Dutt, deal with hermeneutics, aesthetics, and practical philosophy and the question of ethics. In a fourth conversation, with University of Heidelberg classics professor Glenn W. Most, Gadamer argues for the vital importance of the Greeks for our contemporary thinking. In the next, the philosopher reaffirms his connection with phenomenology and clarifies his relation to Husserl and Heidegger in a conversation with London philosopher Alfons Grieder. In the final interview, with German Nazi expert Dorte von Westernhagen, Gadamer describes his life

In this important new book, Hans-Georg Gadamer discusses the transformation in human self-understanding wrought by the scientific worldview, focusing in particular on the unparalleled achievements of modern medicine. He explores the ethical and humanist issues raised by the technological successes of modern clinical practice, and relates them to the classical conception of "praxis" in the philosophical tradition. In a series of lucid and engaging analyses, Gadamer eloquently defends the idea of medicine, not only as a "science of health, but as an "art" of hermeneutic relevance, requiring the exercise of practical judgment and personal interpretation. We should, he argues, recognize the limits of purely technical approach to healing, as well as the importance of a qualitative approach to medical treatment. Written by one of the leading philosophers of the twentieth century, this brilliant meditation on health, illness, and the art of healing will be of interest to general readers as well as students of philosophy and social thought.

Plato's Dialectical Ethics, Gadamer's earliest work, has now been translated into English for the first time. This work, published in 1931 and reprinted in 1967 and 1982, is still important today, both as one of the most extensive and imaginative interpretations of Plato's Philebus and as an introduction to Gadamer's thinking, showing how his influential hermeneutics emerged from his application of his teacher Martin Heidegger's phenomenological method to classical texts and problems.

Written in the 1960s, TRUTH AND METHOD is Gadamer's magnum opus. Looking behind the self-consciousness of science, he discusses the tense relationship between truth and methodology. In examining the different experiences of truth, he aims to "present the hermeneutic phenomenon in its fullest extent.

Book by Jean Baudrillard, Hans-Goerg Gadamer, Fredric Jameson, Julia Kristeva, Jean-Francois Lyotard, Louis Marin, Mario Perniola, Cornel West, Philippe Sollers, Paul Virilio

Aus dem Vorwort: Nun ist gewiss praktische Philosophie nicht selber solche Vernunftigkeit. Sie ist Philosophie, das heisst, sie ist eine Reflexion, und zwar uber das, was menschliche Lebensgestaltung zu sein hat. Im selben Sinne ist die philosophische Hermeneutik nicht selbst die Kunst des Verstehens, sondern die Theorie derselben. Aber die eine wie die andere Form von Bewusstmachung steigt aus der Praxis auf und bleibt ohne sie ein blosser Leerlauf. Das ist der besondere Sinn von Wissen und Wissenschaft, den es von der Problematik der Hermeneutik aus neu zu legitimieren galt. Das war das Ziel, dem ich auch nach Vollendung von 'Wahrheit und Methode' meine Arbeit gewidmet habe

„›Atemkristall‹ ist der erste Zyklus des Gedichtbuches ›Atemwende‹, das 1967 im Suhrkamp Verlag erschien. Gadamer sieht in diesem Zyklus einen »Höhepunkt der Celanschen Kunst«; er versucht, ihn real interpretierend und kommentierend zu entschlüsseln und darzustellen.“

Reinhart Koselleck (1923–2006), Professor in Bochum, Heidelberg und Bielefeld, Mitglied zahlreicher Akademien und Kollegien. Bahnbrechende Studien zur Geschichte der europäischen Aufklärung, zur Theorie der Geschichte und zur Begriffsgeschichte.

"Nun ist gewiß praktische Philosophie nicht selber solche Vernünftigkeit. Sie ist Philosophie, das heißt, sie ist eine Reflexion, und zwar über alles, was menschliche Lebensgestaltung zu sein hat. Im selben Sinne ist die philosophische Hermeneutik nicht selbst die Kunst des Verstehens, sondern die Theorie derselben. Aber die eine wie die andere Form von Bewußtmachung steigt aus der Praxis auf und bleibt ohne sie ein bloßer Leerlauf. Das ist der besondere Sinn von Wissen und Wissenschaft, den es von der Problematik der Hermeneutik aus neu zu legitimieren galt."

Hrsg. von Hans-Georg Gadamer und Paul Vogler, umfasst das Werk zahlreiche Beiträge und enthält 75 Abbildungen auf 511 Seiten.

Die Beschäftigung mit den frühgriechischen Denkern steht seit jeher im Zentrum von Gadamers Philosophieren, an ihnen bewährt sich seine hermeneutische Methode in besonderer Weise. Die hier erstmals auf deutsch publizierten Neapler Vorlesungen von 1988 zeichnen in bewundernswerter Klarheit die Entwicklung des griechischen Denkens nach, wie sie schon von Platon und Aristoteles vermittelt wurde. Der Begriff des Anfangs erhält von daher seine universale Bedeutung für das Wesen der Philosophie. Vom Autor revidierte Fassung

Während in dem Band »Der Anfang der Philosophie« (UB 9495) vor allem ontologische und erkenntnistheoretische Probleme im frühgriechischen Denken diskutiert werden, behandelt Gadamer in »Der Anfang des Wissens« die naturphilosophischen Grundlagen, insbesondere aber das Werk des Heraklit. Auch in diesen Erörterungen erweisen sich die Vorzüge der hermeneutischen Methode des Autors, der hier den Vorläufern der modernen Wissenschaft auf der Spur ist.

Slavný Heideggerův text obsahující první rozvrh jeho filosofických zkoumání, která vyústila sepsáním díla Bytí a čas, je zásadním, do té doby chybějícím článkem geneze Heideggerovy filosofie, článkem, který dokládá, že jedním z jejích hlavních zdrojů byla široce rozvržená interpretace Aristotelovy filosofie.

Hans-Georg Gadamers Betrachtungen zu Krankheit und Gesundheit, zum Verhältnis von wissenschaftlicher Medizin und einer Heilkunst, die das Ganze im Auge behält, wenden sich über den Kreis der Philosophen und Mediziner hinaus an das Publikum der Patienten - also an uns alle.§Gadamers Sorge gilt der Beobachtung, daß über den krankheitsfixierten gewaltigen Fortschritten der Medizin der umfassende Zustand der Gesundheit aus dem Blick zu geraten droht und die natürliche Vorsorge für die eigene Gesundheit nur allzu leicht verkannt wird. Daher zeigt er uns, wie wir den 'Zustand der inneren Angemessenheit und der Übereinstimmung mit uns selbst' wiederentdecken und zugleich ein gesundes Selbstbewußtsein gegenüber Ärzten entwickeln können.

Das Phänomen des Verstehens und der rechten Auslegung des Verstandenen ist nicht nur ein Spezialproblem der geisteswissenschaftlichen Methodenlehre. Es hat von alters her auch eine theologische und eine juristische Hermeneutik gegeben, die nicht so sehr wissenschaftstheoretischen Charakters waren, als vielmehr dem praktischen Verhalten des durch die Wissenschaft ausgebildeten Richters oder Pfarrers entsprachen und ihm dienten. So drängt das Problem der Hermeneutik schon von seinem geschichtlichen Ursprung her über die Grenzen hinaus, die durch den Methodenbegriff der modernen Wissenschaft gesetzt sind. Verstehen und Auslegen von Texten ist nicht nur ein Anliegen der Wissenschaft, sondern gehört offenbar zur menschlichen Welterfahrung insgesamt. Fazit: Auch 'Wahrheit und Methode' ist zum Lehrbuch geworden, nach strenger Betrachtung vielleicht zu dem einzigen dauerhaften, zu dem es die philosophische Literatur in Deutschland seit den zwanziger Jahren gebracht hat (FAZ)

German

Text: German

Anlässlich der 600-Jahrfeier der Ruperto-Carola-Universität Heidelberg entschied der Gemeinderat der Stadt, sich mit der "Stadt-Heidelberg-Stiftung" und einer Vortragsreihe am Jubiläum zu beteiligen. Die Stadt, die seit sechs Jahrhunderten mit der Universität verbunden ist, wollte über ihre traditionsreichste Einrichtung nachdenken. Die Vortragsreihe trug den Titel, den Karl Jaspers 1946 seiner Schrift über die Heidelberger Universität gegeben hatte: Die Idee der Universität. Im Wintersemester 1985/86 und Sommersemester 1986 hielten sechs herausragende Vertreter interdisziplinärer Forschung und Lehre Vorträge, die in diesem Band zusammengefasst sind. Im Wintersemester beschäftigten sich der Heidelberger Philosoph Prof. Gadamer, der Hamburger Wissenschaftssenator Prof. Meyer-Abich und der Vizepräsident des Wissenschaftskollegs, Prof. Lepenies, mit der historischen und politischen Position der Universität in Deutschland und im internationalen Vergleich. Im Sommersemester konzentrierten sich die Beiträge des Nobelpreisträgers Prof. Eigen, Prof. Lubbe und Prof. Habermas auf die innere Entwicklung der Universität und die Reformbestrebungen der letzten Jahrzehnte. Jaspers beschreibt in seiner Schrift, dass die Aufgabe der Universität die Wissenschaft ist, wobei Forschung und Lehre der Bildung geistigen Lebens als Offenbarwerden der Wahrheit dienen.

German

Výber z esejí veľkého filozofa 20. storočia – Hansa-Georga Gadamera, ktoré ich prekladateľ Rastislav Nemec vybral z autorových Gesammelte Werke, z ich 7. a 8. zväzku, s ohľadom na tri témy: antiku, estetiku a hermeneutiku. Všetky tri oblasti sa však v esejach prelínajú, vzájomne dopĺňajú a komponujú zmysluplný celok, ktorý dozrieval v autorovej tvorbe dlhé desaťročia. Gadamer týmito esejami osvedčuje nielen široký záber svojho výskumu, ale aj hĺbku, bravúrnosť svojej interpretácie a schopnosť uvažovať v širších súvislostiach. Táto trojica oblastí sa tematicky prelína aj s tromi druhmi ľudských aktivít: počúvať – vidieť – čítať. Každá z nich je naoko pasívna, keďže necháva prehovárať toho druhého, dielo, či text. Na druhej strane je práve takáto pasivita cestou k poznaniu, porozumeniu, k sebazážitku, k sebaporozumeniu i poznaniu iných. Zväzok obsahuje eseje: Sokratovská otázka a Aristoteles; Aristoteles a imperatívna etika; Priateľstvo a sebapoznanie: K úlohe priateľstva v gréckej etike; Estetika a hermeneutika; Filozofia a literatúra; Hlas a jazyk; Počúvať – vidieť – čítať; Čítanie je ako prekladanie; O slávnostnom charaktere divadla; O mlčaní obrazu; Obraz a gesto; O čítaní budov a malieb.

Aus dem Vorwort: Nun ist gewiß praktische Philosophie nicht selber solche Vernünftigkeit. Sie ist Philosophie, das heißt, sie ist eine Reflexion, und zwar über das, was menschliche Lebensgestaltung zu sein hat. Im selben Sinne ist die philosophische Hermeneutik nicht selbst die Kunst des Verstehens, sondern die Theorie derselben. Aber die eine wie die andere Form von Bewußtmachung steigt aus der Praxis auf und bleibt ohne sie ein bloßer Leerlauf. Das ist der besondere Sinn von Wissen und Wissenschaft, den es von der Problematik der Hermeneutik aus neu zu legitimieren galt. Das war das Ziel, dem ich auch nach Vollendung von 'Wahrheit und Methode' meine Arbeit gewidmet habe.

Hans-Georg Gadamer hat in glänzenden, viel gelesenen und umfassend rezipierten Aufsätzen maßgeblich zur modernen Plato-Interpretation beigetragen. Fünf davon hat der Philosoph in seinem 101. Lebensjahr für diesen Band ausgewählt und mit einem Vorwort versehen: Die Unsterblichkeitsbeweise in Platos „Phaidon“ - Idee und Wirklichkeit in Platos „Timaios“ - Unterwegs zur Schrift? - Platos Denken in Utopien - Plato als Porträtist.

The German volume Gadamer Lesebuch [A Gadamer Reader] (1997), selected and edited by Jean Grondin in consultation with Hans-Georg Gadamer himself, contains a set of essays that present a cross section of writings by one of the twentieth century's greatest philosophers. The volume begins with an autobiographical sketch and culminates in a conversation with Jean Grondin that looks back over a lifetime of productive philosophical work. The essays not already available in English have here been translated by Richard E. Palmer, a respected translator of Gadamer's writings. The sixteen essays contained in the Lesebuch are augmented here by three other essays: Gadamer's last essay on Derrida, "Hermeneutics Tracking the Trace" (1994) and two essays on practical philosophy. The Gadamer Reader: A Bouquet of the Later Writings richly conveys the scope and depth of Gadamer's thought, covering the range of his work in hermeneutics, aesthetics, practical philosophy, and essays on Plato, Hegel, and Heidegger. In addition, Palmer offers introductory remarks before each essay that explain its importance in the context of Gadamer's writings and define its key terms. Throughout, in both his translation and commentary, his aim is to make this critically important philosopher as clear and accessible as possible to an English-speaking audience.