Gabriela Vigašová Knihy

Waltariho nejslavnější román nám dává nahlédnout do složité a bouřlivé doby panování osmnácté dynastie egyptských faraónů, kdy došlo k neobvyklému pokusu o sociální a politickou reformu společnosti, jenž se v náboženské oblasti projevil jako zápas dvou bohů: boha starého pořádku Amona a boha lásky a míru Atona. Obraz těchto událostí je nanejvýš spolehlivý, historicky přesný, přitom však Egypťan Sinuhet rámec historického románu značně překračuje, takže v něm najdeme řadu paralel s naší současností (sám autor v jednom z rozhovorů prohlásil "psal jsem v historickém převleku"). V příběhu o životních osudech lékaře Sinuheta, plných zvratů, vítězství i proher, reagoval ve skutečnosti Waltari na vlastní prožitek válečného běsnění (kniha poprvé vyšla těsně po skončení druhé světové války) a vyjádřil v něm svůj humanismus a víru v nesmrtelnost základních lidských hodnot, jako je svoboda a tolerance. Vydání šesté, v Odeonu první.

Tretí zväzok pamätí G. Casanovu. Obsahuje tri časti: Útek z olovených komôr benátskych; Cnostná slečna de la Meurová; Medové týždne madam Baretovej.

Druhý zväzok pamätí G. Casanovu. Obsahuje tri časti: Kristínina svadba; Mladučká O' Morphiová; Pekné mníšky z Murana

Právnik, abbé, dôstojník, lekár, básnik, najmä ale zvodca a dobrodruh nám porozpráva jeden so svojich plnokrvných napínavých príbehov.