Josef Kovalčuk Knihy

Svazek Horror a další hrůzy obsahuje dvacítku divadelních her, tři doprovodné studie a rozhovor s Arnoštem Goldflamem. Editorem svazku je dlouholetý Goldflamův kamarád a spolupracovník, někdejší dramaturg legendárního HaDivadla a Národního divadla v Praze Josef Kovalčuk. Arnošt Goldflam napsal desítky her, tucet jich shrnuje svazek Písek a jiné kousky z roku 2010. Kniha Horror a další hrůzy je jeho pokračování a dalším z řady, které ve Větrných mlýnech teprve vyjdou. Ke své tvorbě AG podotýká: "Člověk nakonec může tvořit jen z toho materiálu, který má. Těžko přesáhnete svoji zkušenost a svoje znalosti. Rád beru věci, které odpozoruju, které jsem zažil nebo které zažili moji blízcí."

Román Idiot se řadí k nejznámějším dílům ruské literatury. Mladý kníže Myškin, zcela zchudlý a postižený epilepsií, prožije po návratu ze švýcarského sanatoria tak podivuhodné příběhy, že upadne znovu do své duševní nemoci. Setkává se s kupcem Parfjonem Rogožinem, kterého jeho žárlivost dovede až k vraždě milované Nastasji. Kníže však v něm vidí především nešťastného člověka a soucítí s ním. Sám se psychicky zhroutí. Lidé, kteří nemohou pochopit jeho dobrotu, označují Myškina za idiota, ačkoli ten má v sobě tolik vnitřní ušlechtilosti a lidskosti, že se tím vymyká svému okolí. Myškin okouzluje svou nevinností a vyrovnaností – autor představuje hrdinu jako člověka, který by mohl povznést svět; jemomže Myškin svou filozofií pokory a všelásky přivádí do neštěstí i ty, které miluje, a nakonec sám sebe… 26-041-86

Hvězdy na vrbě (premiéra 1992) ve své době zapůsobily jako určité zjevení, které provázelo nadšené přijetí i enormní zájem ze strany diváků jak na domácí scéně Kabinetu múz, tak i na zájezdech. Kniha podrobně dokumentuje v širších divadelních i hudebních souvislostech vznik této legendární inscenace brněnského HaDivadla, na níž se kromě zdejších divadelníků podíleli členové Ochotnického kroužku, čerství absolventi divadelních škol a kapela Cabinet music, tvořená předními muzikanty z alternativních hudebních uskupení osmdesátých let. Analyzuje rovněž její jednotlivé komponenty, včetně hereckých výkonů. Za pomoci scénáře, audiovizuálního záznamu a četných fotografií rekonstruuje její podobu a zabývá se jejím recenzním a diváckým ohlasem.

Tématem svérázného vyprávění je životní dráha číšníka, později hoteliéra a nakonec cestáře v době politických zvratů první poloviny 20. století. Od 20. až do 50. let tohoto století prožívá svůj příběh jednoduchý, od mládí podnikavý a snaživý muž, který své úspěchy i neúspěchy připisuje shodám okolností, ale využívá jich k překonávání svých handicapů. Opovržení ze strany druhých ho nepřivádí k zatrpklosti a pomstychtivosti. Touží po uznání a po rodině, obojí má však v životě jen krátce - není uznán ani jako árijec, ani jako otec, odbojář či milionář, vždy zůstává pro své okolí podivínem. Samota mu nakonec umožní zbavit se touhy po majetku a dojít ke svérázné, prosté životní filozofii.

Předkládaný výbor z her Arnošta Goldflama zahrnuje jeho nejvýraznější a nejosobitější texty, kniha je doplněna řadou studií z pera předních znalců Goldflamovy divadelní tvorby a dvěma rozhovory s autorem.

Kniha ve své první části přináší studii Josefa Kovalčuka o vzniku scénického časopisu Rozrazil 1/’88 (O demokracii) Divadla na provázku a HaDivadla (prem. 21. října 1988), rozbor jeho žánru i analýzu jeho jednotlivých částí. Dále je v ní obsažené svědectví o zápasu tvůrců proti snahám orgánů tento projekt zakázat, stejně tak jako charakteristika jeho společenského dopadu a významu. Publikovaná je zde i písemná rekonstrukce premiérové podoby projektu včetně četných fotografií. Následující oddíly přinášejí přehled dalších vydání Rozrazilu i důležité písemné dokumenty s ním spojené. Záverečnou část publikace tvoří studie Radky Kunderové o diváckém i recenzním ohlasu Rozrazilu 1/’88 (O demokracii) v kontextu eroze autoritativního diskursu v české divadelní kritice v druhé polovině osmdesátých let 20. století.