Jaroslav Bašta Knihy

Historický román, který se odehrává na severním Plzeňsku v roce 1468. Česká krev smývá všechny hříchy, mysleli si křižáci, kteří na jaře 1468 vpadli do západních Čech. Pálili, loupili, vraždili, podřezávali hrdla českým vesničanům, mužům, ženám i dětem, a umývali se v jejich krvi. Až je při tomto zvrhlém počínání přistihl kališnický šlechtic Evan Podmokelský z Prostiboře. Spolu se svými bojovníky pobil velký oddíl vetřelců a mužům v bílých pláštích zanechal vzkaz. Na tělo každé z jejich obětí položil pět probodnutých křižáků, aby tak ukázal, jak vysoko si cení života každého Čecha a jak pohrdá jejich nepřáteli. Proto jeho malý hrad na severním Plzeňsku přes tři měsíce obléhala dvoutisícová armáda. Jak obléhání dopadlo, a proč se v Čechách tvrdí, že Sůl je nad zlato, se dozvíte z románu vyprávěného třemi vypravěči: Evanem Podmokelským z Prostiboře, vítězem nad křižáky, který téměř celý život bojoval se svým sousedem Burianem II. z Gutštejna, jenž cizí vojska pozval a Janem z Rabštejna, prvním českým humanistou. Jde o příběh o přátelství a nenávisti, hrdinství a zbabělosti, velkorysosti a lakotě, odehrávající se v nejsložitější době českých dějin ve 2. polovině 15. století za válek v době Jiřího z Poděbrad.

Třídílný příběh nejmenšího českého městečka vyprávěný duchem jednoho z nejkrásnějších míst naší země - geniem loci Rabštejna nad Střelou. V prvním dílu nazvaném "Smutek Bran Bradana" se čtenář seznámí se šestnácti příběhy z pravěku a raného středověku. Ve druhém díle "Prokletí rabštejnské skály", který dal jméno celé knize, se dozvíte proč v průběhu dvou staletí na zdejším hradě postupně žilo pět nejbohatších mužů Českého království a proč se ve 14. - 17. století stal sídlem sedmi generací vzbouřenců proti moci světské i duchovní. Příběhy zachycují nejen osudy těch, jimž hrad a městečko patřili (namátkou Oldřich Pluh z Rabštejna, Karel IV., Václav IV., Burian II. z Gutštejna, jeho syn Kryštof, Vladislav II., Albrecht z Valdštejna), ale i jeho významných návštěvníků - Mistra Jana Husa, Mistra Petra Payna. Zmíněny jsou také osudy obyvatel menšího hradu Sychrova, prvního českého humanisty Jana z Rabštejna a jeho bratra Prokopa, nejvyššího kancléře království. Třetí díl "Tam, kde kvete bělozářka liliovitá" popisuje prastarou hranici mezi Západem a Východem Evropy, kterou respektují rostliny, živočichové a dlouhá tisíciletí se jí řídili i lidé. Vyprávěním se prolíná příběh archeologického objevování západních Čech a popis nových archeologických objevů ve světě i v Čechách.

Tisíciletí českých dějin mezi devátým a devatenáctým stoletím lemuje řada bitev, o kterých již jejich současníci tušili, že jsou zásadním dějinným rozcestím. Naši předkové v nich prolévali krev za své domovy a rodiny, svou víru, přísahu a způsob života, a tím se zásadně přičinili o to, že ještě dnes můžeme žít ve svém, se svými a do značné míry po svém. Jak už se na malý národ uprostřed kontinentu sluší, nejčastěji se jedná o bitvy obranné, kdy domácí čelí přesile vetřelců s vědomím, že jim jde o všechno. V menší míře pak narážíme na krvavé střety sebezničujících občanských válek, které se ale za jistých okolností mohly stát prvním krokem k trvalejšímu míru a obnově. Kniha přináší soubor třinácti významných bitev, které sice jsou podle jména převážně známy, avšak jejich pozadí, široké souvislosti a důsledky pro vývoj našeho státu a národa halí temná clona neznámého a neprobádaného.

Katalog k výstavě v Muzeu Vysočiny Třebíč Během připravování výstavy se autorům podařilo shromáždit velké množství materiálů, dokumentů a příběhů z mnoha odvětví spojených s létáním na Třebíčsku. Byla by škoda, aby tyto příběhy po skončení výstavy opět zmizely v archivech a psacích stolech, proto vznikla tato publikace, která snad potěší každého, kdo se na dobývání třebíčského nebe podílel. V neposlední řadě by měla být také vzpomínkou na všechny, kteří již nedoletěli.

Kdo přesvědčil Hanibala, aby i se svými slony překročil Alpy? Proč Bójové vyrobili z useknuté hlavy římského konzula Lucia Postumia Albina ceremoniální číši? Proč Římané válčili s Bóji čtyřicet let než je vyhnali z Itálie? Putují lidské duše po stále stejných stezkách na své věčné pouti mezi naším a Oním světem? A jakou roli v tom hrálo tajuplné Sedmihoří? Odpovědi na tyto (a mnohé další) otázky přináší fiktivní komentovaný vlastní životopis posledního krále Bójů Arthose, zvaného Beithir či Boiorix. Láska a nenávist, přátelství a zrada, slavná vítězství a kruté prohry, které končí dlouhým putováním daleko na sever do země obklopené horami. Co vše z toho dříme až dodnes hluboko v našich duších?