Ivo Stehlík Pořadí knih (chronologicky)

Na samém počátku jara přilétají na Šumavu nádherní a vzácní ptáci – jeřábi popelaví. Jindříšek a Esterka poznávají spolu se svým dědečkem a babičkou jejich život, stanou se svědky svatebního tance jeřábů, uvidí jejich mládě a nakonec se s nimi jeřábi přiletí rozloučit, když odlétají na zimu do teplých krajů. Ani v zimě ale Jindříšek s Esterkou nezapomínají na své opeřené kamarády, a tak spolu s nimi můžeme nazřít celý roční životní cyklus těchto úžasných ptáků. Text i ilustrace prošly přísným dohledem zoologů a důraz na správnost každého detailu dělá z publikace výjimečný počin na poli dětských knih. Knihu doplňují ilustrace vynikajícÍ malířky Slávky Štrbové.

První básnická sbírka dřevorubce, nakladatele a zemědělce ze Šumavy. Poezie, robusní a přímočará, přesto však svým způsobem křehká. Někdy rozšafná, někdy strohá, obraná až na kost. Myslím, že nejlépe ji charakterizuje jedno slovo: pravdivost. Autor, výhonek několika selských rodů z Vysočiny, žije se svojí rodinou na starém statku u Volar a kromě vydávání knih se svojí ženou chová koně a ovce. Takto reagovala autorova kamarádka, básnířka, kterou požádal, aby se na básně podívala, jestli má vůbec smysl je vydávat: „Tvoje básně jsou…..tvoje básně…………………jsou, jsou……dej mi prosím ještě trochu času, nějak mi došla řeč…spousta slz vyvalila se odněkud z hlubin nitra. Slzy přinášející nesmírnou úlevu……už dlouho mě nic tak nedostalo. Napíšu hned, jak to dokážu.“ Knihu doprovodil svými ilustracemi skvělý sochař a hlavně dobrý člověk Ivan Záleský.

Šumava se v posledních letech stala oblastí střetu protichůdných zájmů a rozdílných názorů na to, jak by s touto jedinečnou krajinou měl člověk zacházet. K věci se vyjadřují politici, vědci, úředníci, novináři... většinou lidé odjinud. To je cenné, protože často právě náhled zpovzdálí s určitým odstupem od problému dokáže lépe vyhmátnout jeho podstatu. Chybí mu ale hlubší znalost místních reálií. Tato kniha nabízí pohledy třiceti sedmi obyvatel Šumavy nejrůznějších profesí na soužití lidí s místní přírodou. Někteří z nich jsou rodáci, vrostlí po generace do šumavské žuly, další jsou novousedlíci, kteří si toto místo pro život vybrali po zralé úvaze, nebo je sem osud prostě zavál. Všechny je však spojuje láska k domovu a nespoutané přírodě. Prostřednictvím jejich výpovědí máte příležitost sdílet s nimi zajímavé životní příběhy a nahlédnout diskutovaná šumavská témata jejich očima. Možná se dozvíte něco nového o tom, jak se tu lidem žije, o lese, o národním parku, o kůrovci, o tom, proč je důležité alespoň na malém kousku naší země zachovat divočinu a možná zahlédnete mezi řádky i střípky jímavé krásy… Pokud se tak stane, tahle kniha nevznikla nadarmo. Texty doprovází dvě stovky fotografií, včetně několika historických snímků z rodinných archivů, které nebyly doposud nikde publikovány.

Kniha obsahuje autorova krátká zamyšlení nad základními věcmi člověka. Cesta ke štěstí, nutnost respektu k jinakosti druhých, problém zabíjení zvířat, odbourávání vnitřních bloků, poslední věci člověka, víra v Boha. Tím vším prostupuje láska k přírodě a k venkovu.

V druhém svazku edice Dech života tentokrát najdete fascinující fotografie ptáků z celého světa. Barevné snímky Pavla Bačeho umocňují nadčasové texty známých osobností (Gary Snyder, Jan Skácel, Margaret Cravenová, Iva Bittová, Forrest Carter, Erazim Kohák, Romain Rolland, Miloslav Nevrlý a další), které sestavil Ivo Stehlík. Podstatou knihy je však její duch nezastíraného obdivu a lásky k ptačímu světu, k přírodě, důraz na zachování jejího plného potenciálu, svobody a divokosti. Na konci knihy jsou veřejnosti představeny dvě nevládní organizace, které se zabývají zkoumáním a ochranou ptáků - Česká společnost ornitologická a křesťanská organizace A Rocha. Součástí publikace je také podrobný seznam použité literatury a seznam vyobrazených ptáků, který dává celé knize punc svérázného poznávacího atlasu s více než padesáti druhy opeřenců.

Půvabná knížka věnovaná stromům. Osobité, kouzelné fotografie doplňují citáty, přísloví, básně a texty českých i světových autorů. Autor, který původně pracoval jako dřevorubec na Šumavě, vybral úryvky textů, citáty a básně např. Jana Skácela, Erazima Koháka, Garyho Snydera, Miloslava Nevrlého, Stanislava Vodičky, Mary Renaultové, Lenky Jaklové a dalších. V závěru knihy představuje dvě nevládní organizace, které vykupují lesní pozemky, aby na nich chránily přirozený vývoj lesů. Autorkou fotografií je Marguerite Sweers-Meijering.

O řezbářském kurzu ve Volarech na Šumavě z let 1994 - 1999. Tato kniha vypráví o tom, jak se laikové (na)učili vyřezávat (nejčastěji loutky) na řezbářském kurzu, jak hráli loutkové divadlo, o atmosféře tvoření, přátelství, kráse a pohodě. Od roku 1994 se pravidelně na konci srpna sjíždějí do Volar na Prachaticku nadšení amatérští řezbáři, aby pod vedením vynikajících profesionálů pronikli do tajů tohoto starobylého řemesla. Hektických devět dní vyvrcholilo vždy nedělním představením, před nímž málokdo spal, horečně dodělával poslední práce na loutkách a zkoušel svou roli. Odměnou byly rozzářené oči dětí i dospělých... Kniha obsahuje výpovědi učitelů i účastníků kurzů z let 1994 – 1999 a původní divadelní hry, které zpracoval organizátor a účastník kurzů, ubytovatel na Supím hnízdě a vydavatel Ivo Stehlík, a je doplněna černobílými fotografiemi.

Původní pohádky z lesů Šumavy a Vysočiny. První kniha, která vyšla v nakladatelství Stehlík. Tyto původní pohádky vypráví o těžké práci dřevorubců a hlavně o lese, který dává obživu i radost lidem v horách a kopcích Šumavy a Vysočiny, a také o poctivosti a skromnosti. ,,Většina těchto pohádek vznikla, když jsem jezdil v roce 1996 na polesí Stožec za prací. Psal jsem je v pauze mezi kácením na ještě horkém krytu svojí motorové pily, u večerních ohňů, při čekání na vlak i během cesty vlakem mezi Volary a Novým Údolím. Psal jsem je proto, abych svým dětem přivezl z lesa i něco jiného než borůvky a jahody...Poslední pohádku jsem dopsal ve slabé probírce nad Novou Pecí. Všechny ty pohádky jsou holdem dřevorubcům denně riskujícím své životy a zdraví při těžké práci v lese. Jsou oslavou dvou nádherných krajin mého srdce: Žďárských vrchů, v jejichž lůně jsem se narodil, a Šumavy, kterou jsem si zvolil za svůj domov.” (autor)