Alberto Méndez se proslavil svými povídkami zasazenými do španělské občanské války, které se vyznačují hlubokou psychologickou sondou a stylistickou precizností. Jeho práce zkoumá následky konfliktu a lidské vztahy pod extrémním tlakem, často s důrazem na tiché hrdinství a skrytou odolnost postav. Méndezova próza, přestože se jí věnoval až v pozdějších letech, si získala uznání pro svou schopnost zachytit složitost lidské zkušenosti v historickém kontextu. Jeho dílo je ceněno pro svou emotivní hloubku a literární zručnost.
Ve čtyřech volně propojených epizodách vypráví Alberto Mendez o hrůzách španělské občanské války. Pro republikánské Španěly to byla křížová cesta, která přivedla tisíce mužů do vězení a před hlavně popravčích čet. Hrdinové Mendezových elegických příběhů spojuje odpor nad násilím vítězů.
Este libro es el regreso a las historias reales de la posguerra, que contaron en voz baja narradores que no querian contar cuentos sino hablar de sus amigos, de sus familiares desaparecidos, de ausencias irreparables. Son historias de los tiempos del silencio, cuando daba miedo que alguien supiera que sabias. Cuatro historias, sutilmente engarzadas entre si, contadas desde el mismo lenguaje pero con los estilos propios de narradores distintos que van perfilando la verdadera protagonista de esta narracion: la derrota. Todo lo que se narra aqui es verdad, pero nada de lo que se cuenta es cierto, porque la certidumbre necesita aquiescencia y la aquiescencia necesita estadisticas.