Brane Mozetič Pořadí knih

Při prvním setkání čtenáře s knížkou, při jejich vzájemném seznámení, hraje bezesporu velkou úlohu titul knížky. V případě této sbírky poezie si nejeden z nás může pomyslet - chce snad autor básní, který je pojmenoval jako "Banality", hrát se čtenářem hru plnou ironie? Proč by jinak své poezii takhle předem ubíral na vážnosti, proč by ji sám dopředu označil jako banální...? Když se však do oněch "banalit" začteme a pozvolna jejich prostřednictvím začneme objevovat básníkův svět, shledáme, jak málo je banální. To, co je banální, je všední, otřelé, ale hlavně - bezvýznamné. Ale kdybychom označili svět básníkův jako banální, pak by byl tak trochu všední a bezvýznamný i život náš, což se leckomu těžko připouští. Svět sbírky Banality je totiž opravdu svým způsobem velmi blízký světu každého z nás. Každý si v sobě neseme nějaké skryté rány z dětství, které se z ničeho nic objeví,..

Strhující příběh Andělů je podán jako retrospektiva, jako volný rozhovor hlavního hrdiny, stíhaného za vraždu, a soudní znalkyně (psychiatryně). Mimo jiné nám zde autor, významný představitel hnutí gayů, mezi řádky sděluje, že v milostném vztahu je fakt rozdílnosti pohlaví nepodstatný, jde spíše o náhodu. Zápletky, nedorozumění či bouřlivost intimního vztahu nejsou touto náhodou omezeny, vždy jde o dva lidi jako součást společnosti a ti jako takoví prožívají svá, v základu univerzální, lidská dramata. Přes všechnu do popředí se deroucí pornografičnost a líčení surových násilných scén je v přítomné knize možné vypozorovat proplétání obvyklých atributů milostných příběhů: lásky, vášně utrpení a smrti. Krajní body na této ose jsou pak ve zkratce (ale zdá se, že ne beze zbytku) konkretizovány prostřednictvím motivů spermatu a krve.