Vojtěch Kemenny Knihy

Výbor z poezie básnířky Karly Erbové zahrnuje období let 1966 až 2022, což potvrzuje široký výběr témat zastoupený v jednotlivých básních: od veršů věnovaných různým osobnostem přes rodnou Plzeň až k osobní zpovědi. Poezie Karly Erbové je nezaměnitelná - prostupují jí sdělení jdoucí bez příkras na dřeň, lehká ironie i touha po spravedlnosti. Verše doprovází cyklus fotografií Vojtěcha Kemennyho, které zachycují různá zákoutí, často svědky starých časů, někdy už ve stavu degradace. Přirozenou protiváhu tvoří snímky naděje a života v podobě přírodních motivů. Nakladatelská anotace.

Cesty nesmrtelných mapují osudy řady významných matematiků, fyziků a astronomů, kteří podstatně ovlivnili vývoj českého vědeckého poznání. Autoři při své dvouleté práci pátrali nejen v archivech, prošli velké množství různých materiálů a podařilo se jim zmapovat jedinečné osudy, úspěchy, nepochopení, slávu i pády vědců s nesmrtelným odkazem do budoucnosti. Publikace se zmiňuje o padesáti vědcích. Kniha obsahuje také přehledně vložené informace o dalších dobových osobnostech se vztahem k nim. Obdobně zde najdeme také zajímavosti vztahujících se k době jejich života. Společným milníkem vzpomínaných matematiků, fyziků a astronomů se stala Praha. Některým přinesla slávu a respekt, k jiným se otočila zády. Ať se už k nim zachovala jakkoliv, všichni v její zemi sní svůj věčný sen. Putování začíná tam, kde to jejich skončilo. Největší část publikace je věnována Olšanským hřbitovům – nejrozsáhlejšímu pražskému pohřebišti. Detailněji zkoumá i Malostranský a Vinohradský hřbitov. Pro čtenáře jsou v knize připraveny čtyři vycházkové trasy - po hrobech matematiků, dále fyziků a astronomů, celková a nezapomnělo se ani na trasu se zpevněnými povrchy bez překážek pro handicapované či maminky s kočárky.

Básnická sbírka Podléšky Petra Šváchy přináší komorní, emočně naléhavé svědectví o lásce, stárnutí a lidském údělu. Text zachycuje cestu od prvotního citového jiskření přes tísnivé zklamání až po konečné odpoutání. Milostné téma se plynule přelévá do existenciální reflexe stárnutí, loučení a vyrovnávání se s minulostí. Šváchův styl je úsporný, metaforicky přesný a vědomě se hlásí k odkazu západočeských literárních souputníků i k apollinairovské tradici moderní poezie. Sbírka nabízí hluboké, zralé smíření – z prožité bolesti a hořkosti nakonec zbývá jen čisté vnitřní osvobození.

Autobiografická próza, v níž se autorka vrací do svého dětství a nejranějšího mládí, které prožila ve 40. a 50. letech 20. století na Ostravsku. Střípky paměti skládá z pozice dítěte a později dospívající dívky, množství zážitků prokládá charakteristikou osob z okolí, popisuje rodinný život i těžkosti poválečného vývoje, který záhy začala výrazně proměňovat nově nastavená politická diktatura. Text Lydie Romanské se vymyká běžným pamětem, autorka se otevřeně věnuje i tématu osobní intimity a dospívání. Naplno uplatňuje svůj pozorovací talent a podává plastickou výpověď o tehdejším životě. Vyprávění doprovází záběry z dílny, podobné té, jakou měl její otec, v níž trávila mnohé šťastné chvíle svého lidského probouzení.

Má Plzeň je básnickou koláží, v níž autor propojuje vjemy ze svého rodného města s historickými reáliemi a osobnostmi západočeské metropole. Centrum, jemuž dominuje katedrála sv. Bartoloměje, představuje ve verších Petra Šváchy bohatý prostor pro imaginární, místy žertovně laděnou procházku lemovanou bohatým fotografickým doprovodem.