Michael Grant Knihy

Období císařství, poslední fáze římské říše, trvá přibližně pět set let (31 př. Kr. až 476 po Kr.) a zahrnuje kolem dvou set vládců. Michael Grant vybral devadesát dvě osobnosti, které významně ovlivnily vývoj státu na třech kontinentech a zanechaly trvalé stopy v naší civilizaci. Na základě pečlivého zkoumání dobových pramenů odhaluje schopnosti těchto vládců spravovat obrovský stát a řešit jeho problémy. Osudy panovníků zachycuje v kontextu válečných tažení a mocenských střetů, ale také se zaměřuje na politické, právní a měnové reformy některých císařů a jejich umělecké zájmy, které přispěly k architektonickým dílům dodnes obdivovaným. Grant se věnuje povahovým rysům jednotlivých panovníků, jejich talentům, slabostem a vzhledu, čerpaje z písemných záznamů, portrétů na mincích a bystách. Orientaci v komplikovaných vztazích usnadňují genealogické tabulky, mapy a plány. Římští císařové ovládali ohromnou mnohonárodnostní říši, a i když čelili silným tlakům, jejich vliv byl často rozhodující v římských dějinách. Grant rekonstruuje pravdivý obraz životních osudů a charakterů těchto kontroverzních jedinců, aby zaplnil mezery v našich znalostech.

Ve Zrození Řecka zkoumá Michael Grant pozoruhodnou epochu mezi rokem 1000 a 495 př. Kr., kterou nám ukazuje jako dobu největšího tvůrčího vzepětí celých lidských dějin. Za těchto pět set let dosáhly řecké městské státy civilizační úrovně, jež je pro nás dodnes inspirujícím ideálem.

Období císařství – poslední fáze existence římské říše – zahrnuje zhruba pět set let (31 př. Kr. až 476), během nichž se na trůně vystřídalo kolem dvou set vládců. Michael Grant z nich pro svou práci vybral devadesát dva osobností, které významným způsobem ovlivnily vývoj státu prostírajícího se na území tří kontinentů a zanechaly v mnoha ohledech hluboké a trvalé stopy na naší civilizaci. Na základě široké znalosti dobových pramenů – jejichž spolehlivost a objektivnost pečlivě zvažuje – odhaluje autor větší či menší schopnosti těchto vládců spravovat tak obrovský stát a řešit jeho problémy. Osudy jednotlivých panovníků zachycuje tak nejen na pozadí téměř nepřetržitých válečných tažení a krvavých osobních střetů v boji o moc mezi uchazeči o trůn. Zabývá se i významnými politickými, právními a měnovými reformami některých císařů a zdůrazňuje jejich zájmy umělecké (např. Traianus, Hadrianus, Diocletianus, Constantinus) zejména o zkrášlení sídelních měst, díky nimž lze obdivovat architektonická díla, která přetrvala dodnes. Michael Grant věnuje pozornost i povahovým rysům jednotlivých panovníků, jejich talentům, slabostem, výstřednostem a samozřejmě i vnějšímu vzhledu, a čerpá jak z písemných záznamů, tak i z portrétů na mincích a bystách, které knihu doprovázejí.

Kniha začíná životopisem Julia Caesara a pokračuje jedenácti jeho následovníky, úhrnem v letech 49 př. Kr. až 96 po Kr. Autor využil dobových zdrojů (císařský tajemník Suetonius, Tacitus, Seneca...), aby přiblížil atmosféru starověké římské společnosti v letech 49 př. Kr. až 96 po Kr. Na pozadí této společnosti vynikají osudy známých římských císařů, a to jak politické a mocenské, tak také soukromé. Autor líčí předpokládaný vzhled císařů, jejich přednosti a génia, ale též jejich nemoci, slabosti a úchylky. Kniha je podána čtivě a přináší i fotografie, mapy (Říma, Římské říše...), genealogické přehledy (rod Augustův...) a bibliografii. Najdeme zde životopisy J. Caesara, Augusta, Tiberia, Caliguly, Nerona, Galby, Othy, Vitellia, Vespasiana, Tita, Domitiana.

Pád říše západořímské byl jedním z nejvýznamnějších přelomů v celé historii lidstva. Ještě sto let před touto událostí vládl Řím mocné říši, střežené mohutnou armádou. To vše za pouhých sto let vzalo za své. Západořímské impérium přestalo existovat a jeho někdejší území okupovala skupina germánských králů. Za uplynulá staletí historici definovali stovky příčin tohoto zhroucení; jmenovitě se jimi zabýval Edward Gibbon ve svém impozantním díle Historie úpadku a pádu římského císařství. V novém výkladu této dějinné pohromy Michael Grant vyjmenovává třináct druhů selhání, jež ji zapříčinily. Rozpory, klíčící přímo uvnitř starověké společnosti, nakonec postavily Římany proti Římanům, rozpoltily obyvatelstvo a v konečném důsledku je zbavily schopnosti čelit nepřátelské invazi. Po zhroucení sovětského impéria roku 1991, při rostoucím významu Dálného východu a hrozbě, že tento posun stvrdí světovou nadvládu Ameriky, jsou příčiny, jež vedly ke katastrofálnímu pádu a zničení říše římské, významným poučením i pro dnešní západní svět. Ve svém fascinujícím a úzkostlivě přesném historickém přehledu zkoumá Michael Grant minulé události s tak hlubokou jasnozřivostí, že tím nejen vrhá zcela nové světlo na poutavé děje minulosti, ale osvětluje nám i podstatu mnoha našich současných problémů a vyhlídek do budoucnosti.

V portrétu historika Michaela Granta se nabízí živý obraz mimořádné ženy. Obraz, který nevychází jen z mýtů a legend, ale především z dokumentů, historických záznamů a vědeckého bádání. Představuje se tu milenka velkých mužů, ale také žena, která rozhodovala o budoucnosti své země a která se tuto zemi snažila zachránit. Vzdělaná panovnice a chytrá politička, toužící navrátit Egyptu jeho zašlou slávu. Marně. Kleopatra bývá vnímána zejména jako rozmařilá královna, která chtěla ovládnout velké muže. Ale historik Grant ji ukazuje jako bytost živou, jako královnu z řecké dynastie, která se jako první ze všech vládců naučila řeč lidu, jemuž panovala. Jako političku, které šlo vždy především o budoucnost Egypta, o jeho záchranu před římskou nadvládou. A jako nekompromisní vládkyni, která uměla krutě potlačit své nepřátele.

Svým popisem trojčlenného vztahu mezi Židy, Římany a Řeky zpracovává Michael Grant jedno z nejvýznamnějších témat světových dějin. Židé jsou totiž jediným ze zmíněných národů, který si až do našich dnů zachoval nezměněnou náboženskou a kulturní identitu. Jsou pro nás tedy jedinečnou spojnicí se starověkým světem, mostem, jenž nás přivádí do důvěrného styku se životem římského impéria. Tato kniha se zabývá obdobím, ve kterém se židovské náboženství zformovalo do své konečné podoby a v němž Židé uskutečnili dvě heroické, leč katastrofou končící revoluce proti římské nadvládě. Kromě toho se v oné době z judaismu zrodilo i křesťanství, jehož stoupenci se v průběhu jednoho století po Ježíšově smrti od židovství zcela osamostatnili. Michael Grant popisuje velkolepost obrovské mnohonárodnostní římské říše, do jejíž vlády spadaly tyto pohnuté a výjimečné dějinné události. „Michael Grant je největším popularizátorem našeho století.“

" Z malé osady z doby kamenné na březích Tiberu se Řím rozrostl v centrum říše, jež ovládala celý tehdy známý západní svět. Ve válkách vynikal Řím silou a v dobách míru tak skvělou kulturou, že jeho básníci, výtvarní umělci, filozofové a dějepisci dodnes ovlivňují moderní západní svět. Ve své komplexní knize Michael Grant, známý znalec antiky, sleduje vývoj tohoto úžasného města i říše, podrobně líčí osobnosti i události, které ke slávě Říma přispěly a popisuje okolnosti jeho "úpadku a pádu". Michael Grant zachycuje portréty nejen ústředních osobností římského světa - Caesara, Agusta, Konstantina -, ale také méně známých postav a znovu hodnotí jejich působení jak na povahu římské společnosti, tak na rozvoj říše. Podrobně se zabývá přínosem římského umění, zejména literatury, architektury, sochařství a malířství, a vykládá ekonomické a sociální životní podmínky prostých obyvatel říše.

Celý BZRK včetně Noaha a Sadie je po poslední bitvě s dvojčaty Armstrongovými v troskách. Ve Vincentových roztříštěných vzpomínkách se skrývají děsivá tajemství. Broučák ovládl prezidentčin mozek, jenže hra s lidskou příčetností je velmi nebezpečná a následky se snadno vymknou kontrole. Navíc si Broučák nemůže dovolit dvojčata Armstrongova zklamat. Svět v nanu je pořád stejně děsivý a nevypočitatelný, ale zdi, za nimiž se ukrývá, se pomalu začínají hroutit. Co se za nimi objeví? A co bude, až se usadí prach?

V této knize se Michael Grant soustřeďuje na osobnosti kulturního, společenského, uměleckého a politického světa klasického Řecka, jež formovali svou i následné civilizace. Dílo Sofoklovo, Aristofanovo, Herodotovo, Aristotelovo, tvorbu architekta i sochařů Parthenonu, Filipa II. Makedonského i mnoha jiných zasazuje do historického kontextu, a zároveň si klade otázku, co podnítilo tak obrovské vzepětí ve vědecké i literární sféře.