Vít Smetana Pořadí knih

Velmoci, Československo a střední Evropa v sedmi dramatech na prahu druhé světové a studené války. Kniha analyzuje dramatické momenty z novodobých československých a středoevropských dějin, jež se odehrály v předvečer druhé světové války a na prahu války studené. Tyto epizody z období narůstajícího mezinárodního napětí jsou zasazeny do širšího kontextu politiky velmocí vůči regionu. Na základě mnohaletého výzkumu v řadě archivů několika zemí nalézá autor racionální vysvětlení pro konkrétní britské či americké kroky, s nimiž se soudobá česká publicistika tak snadno a rychle vyrovnává slovy „appeasement“ či „sféry vlivu“. Naopak poukazuje na aktivní československou úlohu v procesu vytváření budoucího sovětského bloku.

Podtitul: Československo před bouří Sedm autorů kolektivní monografie se zabývá výsledky voleb, které významně předznamenaly události února 1948. Podrobně analyzují situaci v Čechách i na Slovensku, věnují se případu Heleny Koželuhové a sledují mezinárodní ohlasy jejich politického dopadu. Doplněno archivními a obrazovými materiály.

1917–1918 T. G. Masaryk zavražděn v hotelu Metropol. Rozpadne se vůbec Rakousko-Uhersko? 1938 Československá vláda odmítá odstoupit pohraničí, 24. září německá armáda útočí. 1945–1946 Mezinárodní situace v roce 1946 neumožní dokončit vysídlení Němců, v zemi jich zůstane jeden a půl milionu. 1947–1948 Už v létě 1947 je na pokyn prezidenta Edvarda Beneše vyhlášena bojová pohotovost armády, komunisté v předčasných volbách utrží drtivou porážku. 1968 Dubčekovo vedení rozhodně varuje Sověty před invazí a ti od svých plánů upustí. Dojde k ještě větší demokratizaci/nebo k převratu a la Polsko 1981? 1989 V noci z 21. na 22. listopadu se jednotky Lidových milicí sjíždějí do Prahy. V ulicích jsou statisíce lidí, přesto zazní rozkaz k násilnému potlačení demonstrací. Dramatické okamžiky Československa – měly alternativu? Naše země opakovaně stanula na důležitých křižovatkách, z nichž vedlo vícero možných cest. Autoři hodnotí možnosti alternativního vývoje, přičemž se opírají o širokou škálu pramenů, jež místy doplňují logickou úvahou či historickou analogií. Načrtávají kontury historických událostí, které se sice nestaly – ale bylo k nim velmi blízko.

Československo na jaře 1945 ve strategických souvislostech. Pod vedením Stanislava Kokošky vznikla kolektivní monografie, vracející se s novým pohledem k událostem konce druhé světové války na území Československa. Studie se zabývají otázkami vojensko-strategickými (J. Hrbek), sovětským vlivem na čs. exilovou vládu (J. Němeček), americkou rezignací na postup do Prahy (S. Kokoška), politickými mantinely činnosti československých jednotek ve spojeneckých armádách (Z. Maršálek), represemi vůči ruským emigrantům (P. Hofman) v závěru V. Smetana koriguje sedm mýtů o osvobození Československa. Přínosem knihy je vřazení těchto dějů do evropského kontextu, v němž se začínalo rýsovat bipolární dělení světa. Na relativně malé ploše je zde opravován a doplňován novým materiálem dřívější ustálený, mnohdy tendenční výklad, deformující vidění našich dějin. Kromě dokumentárních fotografií nabízí kniha také řadu relevantních archivních materiálů.

Dějiny druhé světové války jsou i dnes, po více než šedesáti letech od jejího konce, stále žádaným a vyhledávaným tématem. Práce historiků z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR pod vedením Jaroslava Hrbka se snaží ozřejmit problematiku osvobozování Československa v širokém kontextu dějinných událostí. Autoři se soustředili především na rovinu mezinárodně-politickou, tedy na objasnění složitosti zápasu o obnovení a mezinárodní uznání republiky v původních hranicích, a dále na rovinu vojenskou, kdy popisují nejen průběh bojů na československém území, ale podávají i obecný nástin vojenských operací v daném období. Ve dvou dílech autoři shrnují politický a vojenský vývoj československé otázky od počátku války, popisují proměny vztahu velmocí k exilové reprezentaci a především politické okolnosti, které vedly k začlenění Československa do sovětské sféry vlivu.

Dvoudílná publikace vznikla na základě souboru studií vypracovaných v rámci grantového projektu GA ČR 402/02/1154 „Osvobození Československa“ řešitelským týmem pod vedením Jaroslava Hrbka. Cílem práce bylo zařadit fenomén osvobození Československa do širokých souvislostí dějin 2. světové války, otevřít mnohé dosud neuspokojivě objasněné problémy a pokusit se je věcně a co nejpřesněji analyzovat. Autoři zaměřují svou pozornost na dva základní okruhy. Prvním z nich je zahraničně politické úsilí čs. exilové reprezentace o své mezinárodní uznání, o znovuobnovení, osvobození a poválečné zajištění čs. státu. Sleduje vztahy čs. exilu s klíčovými mocnostmi protihitlerovské koalice a vývoj jejich nazírání na československou otázku. Druhým zkoumaným okruhem je vojenská problematika, tedy přímý průběh osvobozování čs. území v kontextu operací v evropském měřítku. Práce rozebírá změny strategické situace na evropském válčišti v letech 1944 – 1945, podává nástin spojeneckých tažení v tomto období a podrobný rozbor bojů na území Československa; zabývá se otázkami koncepcí a průběhu povstání v okupovaných zemích, detailně pak těmito událostmi na Slovensku a v českých zemí.

Poutavé vylíčení myšlení a jednání prezidenta J. F. Kennedyho a celé americké vlády během říjnové karibské krize v podání prezidentova bratra Roberta. Publikace je sestavena na základě deníkových záznamů a zachycuje období od 16. října, kdy byly ve Washingtonu odhaleny nezvratné důkazy o rozmístění ruských jaderných raket na Kubě, do 28.října, kdy přišla zpráva o Chruščovově souhlasu s americkými podmínkami.