Eduard Kubů Pořadí knih (chronologicky)

Publikace se zaměřuje na vývoj družstevního hnutí v českých zemích v meziválečném období. Tehdy tvořila družstva zcela samozřejmou, plnohodnotnou součást hospodářského, sociálního, kulturního i jiného života společnosti a byla všudypřítomným fenoménem s miliony členů. Kniha je první domácí syntetickou prací, která moderními historiografickými metodami zkoumá prolínání světů družstevnictví a politiky. Analyzuje dobový společenský diskurz o družstvech, programy a družstevní aktivity významných českých (československých) a německých politických stran v první republice, význam zhusta politizovaných družstevních svazů atd. Na reprezentativním podkladu téměř dvou set vybraných družstev nejrůznějších typů a několika desítek družstevních svazů kniha dokládá vysoce rozmanitou podobu družstevního života, který se vyznačoval vysokou mírou flexibility a schopností adaptace na konkrétní potřeby družstevníků-členů. Provázání většiny družstev s politickými stranami bylo obecně přijímanou realitou, sice kritizovanou, ale vlastně vyhovující. Přesto býval vztah politické strany a družstva až na výjimky volný, a to spíše interdependencí než jednostrannou závislostí družstva na straně. Jsou však známa i nečetná, nicméně neobyčejně významná družstva politickými stranami účelově zakládaná a ovládaná, využívaná k propagandě, či dokonce k financování strany.

Kolektivní monografie se v právněhistorickém pohledu zabývá tím, nakolik se soudy při své praxi v českých zemích v 18.-20. století řídily doslovným zněním aplikovaného právního předpisu a nakolik při rozhodování šly nad jeho rámec. Autoři na vybraných právních institutech občanského, správního, trestního a hospodářského práva tuto otázku zkoumají prostřednictvím analýzy dobových pramenů práva a současně analýzy aplikační praxe soudních orgánů v 18.-20. století. Čtenáři se mohou přesvědčit o tom, že některá úskalí, s nimiž se potýká soudobá justice, nejsou žádnou novinkou a že se s nimi právo muselo vypořádávat i v dobách minulých při řešení nadčasového konfliktu mezi právem a spravedlností.

Německý venkov, jehož role se z "velkých dějin" často vytrácí, sehrál v ekonomickém, sociálním, politickém a kulturním vývoji českých zemí nepřehlédnutelnou, ba formativní roli. Byl integrální součástí sociálněekonomických modernizačních procesů i nacionálních konfrontací. Knihaje výkladem vzniku a rozvoje německého agrárního hnutí v době habsburské monarchie s akcentem na tehdejší Království české. Vyplňuje znalostní vakuum o selsko-rolnické emancipaci Němci osídleného venkova na principu stavovství a zájmové sounáležitosti, jež vrcholila ve svébytné politické straně (Deutsche Agrarpartei in Böhmen). Nabízí porozumění identitě německého sedláka/rolníka v procesu jeho občanského a nacionálního uvědomování, přispívá pochopení dlouhodobého směřování německého nacionálního společenství v Čechách/českých zemích jako celku.

Memoárový text českého žurnalisty, diplomata a literáta Karla Mečíře je věnován Antonínu Švehlovi, českému politikovi, státníku, sedlákovi, ale především zakladatelské osobnosti Československé republiky, jejího demokratického řádu. Jedná se o text pozoruhodný, neboť vyjadřuje pohled na Švehlu očima člověka z jeho bezprostředního okolí, pohled dlouholetého spolupracovníka, který se formoval hojným, v jistých pasážích Švehlova života dokonce každodenním setkáváním. Devatenáct tematicky utříděných vzpomínkových pojednání vytváří pestrý kaleidoskop, jenž Švehlu, politika ukazujícího se na veřejnosti nepříliš často a jen neochotně, vykresluje z lidské stránky. Naznačuje stereotypy jeho myšlení a chování, dává jeho obrazu širší osobnostní rozměr. Kniha opatřená biografií autora, bonvivána, jehož strasti, úspěchy a pády byly díky třem ženám jeho života – manželce, dceři, ale především milence – zcela nevšední, je historickým dokumentem, jenž nejen poučí, ale i pobaví. Kniha vyniká pozoruhodným grafickým zpracováním a velkorysou ilustrační výbavou, především množstvím fotografií.

Válka a válečné konflikty zpravidla těžce dopadají na všechny vrstvy společnosti. Jejich ničivé důsledky gradují s nástupem střetů masových armád. Těžiště problému bývá podmíněno dobově, regionálně, sociokulturně i jinak. Vždy však platí, že ve válce je promarněno množství lidských životů, které s modernizací technik a technologií ničení dramaticky narůstá. Potoky krve provázejí potoky slz a nezměrné hoře převážně obyčejných lidí nesoucích hlavní tíhu války, resp. jejích důsledků. Publikace Venkov, rolník a válka v českých zemích a na Slovensku v moderní době je původní vědecké dílo přispívající do diskurzu jednoho z velkých témat moderních agrárních dějin, tj. postavení venkova a venkovana v období válek, počínaje válkou třicetiletou a konče válkou studenou. Spojení „rolníka“ a „války“ v prostředí českých zemí a Slovenska je v dosavadní historiografii nové. Ne všechny, ale v zásadě téměř všechny dlouhodobé války zásadním způsobem ovlivnily příští vývojové linie společnosti. Podmínky, v nichž se odvíjely, poskytovaly podněty směřující k opravě důsledků války, zlepšení situace trpícího venkova a jeho obyvatelstva a snažily se hledat obranné mechanismy proti důsledkům válek příštích. Publikace naznačený diskurz obohacuje o běžící odborné diskuze, upozorňuje na nové aspekty, nabízí podstatné teze i drobnohledné úvahy, jež mají za cíl inspirovat k dalšímu vědeckému bádání.

Hospodářské krize jsou atributem moderní doby. Mají nejen rozměr hospodářský, ale i své rozměry sociální, politické, ba i kulturní či mravní. Formují podoby ekonomik, vzorce lidského chování, myšlení. Přináší životní tragédie podnikatelům, stejně jako zaměstnancům a jejich rodinám. Již několik generací odborníků i laiků se táže po jejich příčinách a způsobech, jak jim čelit. Mnozí došli k názoru, že gigantickým problémům s krizemi spojeným rozumí. Šedá teorie, zelený strom života. Příznačné tak je, že každá nová krize posledního století soudobé odborníky zaskočí, neb se zrodí novým způsobem, přináší stále nové a nové efekty. Těm, kteří hledají obeznalé porozumění v kontextu vývoje českých zemí a střední Evropy, je určena publikace kolektivu autorů z prestižních vysokých škol a vědeckých pracovišť, jež nahlíží krize, hospodářský cyklus interdisciplinárně v poli rozprostírajícím se mezi historií a ekonomií. Široce pramenně založené dílo poslouží jako vhodný informační zdroj v pedagogickém procesu nejen na ekonomických školách, ale i dalších školách společenskovědního zaměření, ať již posluchačům historie, sociologie či práva.

Publikace se věnuje vývoji českého zemědělství 19. a 20. století, problematice technické a technologické modernizace zemědělské práce. Vychází ze studií významné osobnosti českých hospodářských dějin Jaroslava Pátka.

Publikace se věnuje vývoji českého zemědělství 19. a 20. století, problematice technické a technologické modernizace zemědělské práce. Vychází ze studií významné osobnosti českých hospodářských dějin Jaroslava Pátka.

Předkládaná kolektivní interdisciplinárně pojatá monografie usiluje o zkoumání fenoménu krize v jeho specifických středoevropských podobách, v jeho teritoriální, časové i oborové podmíněnosti. Těžiště práce spočívá ve sledování vybraných symptomatických problémů sestupné fáze cyklického vývoje ekonomiky, reflektuje státní hospodářkou politiku a chování jednotlivých podnikatelských subjektů. Zastoupeny jsou oblasti ekonomie, ekonomické teorie a historiografie hospodářských dějin včetně problematiky krizí v historické perspektivě. Čtenáři jsou tak předkládány nejrůznější podoby, kontexty a proměny krizových vývojů v procesu gradující globalizace 19., 20. a 21. století.

Podtitul: Československá zahraniční akce ženevského období v zápase s rakousko-uherskou diplomacií, zpravodajskými službami a propagandou (1915-1916) Kniha, svým přístupem originální, sleduje diplomaticko-organizační dílo Masarykovy zahraniční akce ve Švýcarsku let 1915–16, a to nejen v perspektivě a porozumění jejích hlavních protagonistů, kteří ji vnímají jako dovršení emancipačního zápasu českého národa směřujícího k sebeurčení mimo rámec habsburské monarchie, ale i v perspektivě těch, kteří hájí celistvost Rakouska-Uherska a snaží se postavit Masarykově akci hráz, ať již zpravodajskou, politickou, cenzurní, propagandistickou či policejních, vojenských a soudních represí. Kniha vychází u příležitosti stého výročí vystoupení T. G. Masaryka v sále Reformace v Ženevě dne 6. července 1915, jímž poprvé veřejně deklaroval požadavek vzniku samostatného československého státu.

editoři Eduard Kubů Jiří Šouša a Aleš Zářický Diskurz mezi historií a literární vědou na téma selského a hraničářského románu Selský román a jeho specifická odnož - román hraničářský - náležely v závěru 19. a v první polovině 20. století k velmi oblíbeným žánrům, které se mohly chlubit širokou čtenářskou klientelou. Vedle obvyklých ambic literárně uměleckých a zábavně kratochvilných však měly i ambice neliterární, lidovýchovné či etnograficko-vlastivědné, ale především usilovaly o formování a upevnění stavovských a nacionálních identit. Jsou proto tradičně předmětem rozličných interpretací, ba dezinterpretací. Tým českých a německých literárních vědců a historiků i specialistů v dalších společenských vědách nabízí čtenáři nezaujatý diskurzivní vhled do obrazu středoevropského venkova a jeho konfliktů odehrávajících se v literárním světě.

Dieses Buch untersucht die soziale, wirtschaftliche und kulturelle Entwicklung der ländlichen Gesellschaft Ostmitteleuropas – mit einem regionalen Schwerpunkt in den böhmischen Ländern und der Tschechoslowakei – im 19. und 20. Jahrhundert vor dem Hintergrund ihrer Konfrontation mit Industrialisierung, Urbanisierung und der Entwicklung der bürgerlichen Gesellschaft. Die Aufmerksamkeit richtet sich daher auf die Bauern und die aufstrebenden mittleren Landwirte sowie die Formierung der modernen Agrareliten als politische und berufsständische Vertreter der ländlichen Regionen und ihre Ideologie – den Agrarismus.

Česko-německé nacionální soupeření druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století mělo celou řadu podob - jazykovou, kulturní, politickou a v neposlední řadě též hospodářskou. Předkládaná publikace vysvětluje obsah a podstatu hospodářského nacionalismu i způsob jeho uplatňování v multietnickém prostředí českých zemí. Na straně jedné dává výklad nahlédnout interpretaci českou, vnímanou jako proces nacionální emancipace (hospodářské národní obrození), na straně druhé interpretaci německou opírající se o tezi nezbytné existenciální obrany "národní hospodářské državy".

Sborník zkoumá některé aspekty soupeření českého a německého etnika v českých zemích z hlediska hospodářských zájmů.

Kolektivní monografie renomovaných autorů vnáší nové světlo do dějin peněžnictví v českých zemích. V centru její pozornosti však nestojí, jak je obvyklé, peněžní ústavy se svými aktivitami a klientelou, ale finančníci, tedy bankéři, manažeři pojišťoven, spořitelen, záložen a další. Práce sleduje a srovnává zrod národních finančních elit, českých i německých, jejich profilování a konstituování jako exkluzivní sociální vrstvy ovlivňující zásadním způsobem hospodářský život. Blíže zkoumá jejich místo v národní společnosti a odlišnosti rolí v nově vzniklé Československé republice.

Původní vědecká práce předních českých historiků se zabývá dodnes v odborné i populárně naučné literatuře opomíjenou problematikou arizace židovských firem spojenou s procesem germanizace Protektorátu Čechy a Morava. V centru pozornosti stojí prototyp vypjatého nacionálně německého peněžního ústavu s milionovou klientelou – Kreditanstalt der Deutschen, který programově spojil svůj růst s hospodářským nacionalismem, Henleinovou Sudetoněmeckou stranou a NSDAP. Autoři si ale všímají nejenom židovského majetku arizovaného z úvěrů fakticky poskytnutých státem, zkoumají i pozoruhodnou skupinu těch, kteří z arizace těžili. Sledují sociální původ arizátorů, jejich zázemí, prorežimní zásluhy i to odkud přišli. Kniha tak přináší i kolektivní portrét těch, kteří se stali nositeli germanizace hospodářství českých zemí a těžili z hrůz holocaustu.

"Arizace" a její mechanismus. Místo bank v "arizačním" procesu, fenomén "arizačního" úvěru. Podpora "arizačních" úvěrů z Berlína - Reichswirtschaftshilfe. Kreditanstahlt der Deutschen - její vznik, vývoj a sociálně ekonomická charakteristika. "Arizační" úvěry a "arizovaný" majetek. Úvěrování "arizace" jako prostředek nacistické germanizační politiky.

Kniha mapuje vývoj česko-německých vztahů na našem území v letech 1848 - 1948.

První hlubší vědecká sonda rozebírající mýtus o hospodářské vyspělosti první Československé republiky.

Sborník mapuje vývoj československo-německých hospodářských vztahů v letech 1918 až 1945.

Autoři poskytují ucelený přehled vývoje mezinárodních vztahů v údobí od vestfálského míru do 1.svět.války.

Jak už název prozrazuje, kniha celkem detailně popisuje stav Československé republiky fakticky od jejího vzniku 1918 až po zánik 1. republiky v roce 1938 vstupem německých vojsk na naše území. Autoři se podrobně zabývají jak vnitrostátní, tak i mezinárodní situací, a to z politického i hospodářského hlediska. Dobře vnímají veškeré souvislosti mezi jednotlivými událostmi. Autoři důkladně popisují působení dr. Eduarda Beneše v mezinárodní i české politice. Jelikož on byl tvůrcem veškeré naší diplomacie a společně s T. G. Masarykem nejaktivnějším politikem své doby. V knize je popsána celá jeho kariéra od počátečních snah muže v exilu s nejistou podporou vlastních obyvatel, přes jednu z hlavních postav Společnosti národů, až po jeho zvolení prezidentem. Podrobně jsou popsána veškerá jeho rozhodnutí s ohlédnutím na možné následky. Autoři Eduarda Beneše vykreslují jako téměř bezchybného jednatele, frankofila, ale zejména jako muže, který vždy volil to nejlepší pro Československo a zasloužil se o vznik a po dvacet let stabilně fungující první republiku. Patří mu i jeden evropský unikát, jelikož byl ministrem zahraničí po dobu 17 let.

Hospodářské vztahy s Německem v československé zahraniční politice let 1918-1924.