Josef Ženka Pořadí knih

Alois Richard Nykl (1885–1958) se proslavil jako lingvista a orientalista. Po devítileté cestě světem se v roce 1916 vrátil do Chicaga, kde se zapojil do hnutí za samostatnost Čech. V Poznámkách k revoluční akci v Chicagu zachytil své vzpomínky na činnost v letech 1916–1918, kdy působil jako tajemník českého oddělení demokratické kampaně za znovuzvolení Woodrowa Wilsona. Autobiografické vyprávění doplňuje komentář k českému hnutí za samostatnost v letech 1914–1916, které poznal prostřednictvím krajanského tisku. Tento historický dokument nabízí netradiční pohled na události let 1914–1918 a kritickou reflexi české akce za nezávislost. Autor se také vyrovnává se změnami v české komunitě v Chicagu a americké společnosti během válečných let. Edice textu z let 1926–1927 obsahuje úvodní studii o autorově životě, jeho válečné cestě a přechodu z krajanské společnosti do akademického prostředí. Kniha navazuje na první díl autorova životopisu a je bohatě ilustrována unikátními fotografiemi a archivními materiály. V přílohách najdeme výbor z Nyklovy válečné tvorby, jeho statě k panslavismu a další texty, které osvětlují jeho pohled na krajanské dění v Chicagu.

Kniha představuje první a jediný zcela dokončený díl pamětí českého Američana, orientalisty a polyglota Aloise Richarda Nykla (1885–1958). Velmi čtivou formou se v nich věnuje svému mládí v Rakousku-Uhersku a pozdější pouti světem, např. ve Švýcarsku, Německu, USA, Mexiku, Egyptě a Japonsku. Po svém návratu do USA v roce 1916 nastoupil dráhu univerzitního profesora a později se stal světově proslulým specialistou na andaluské a srovnávací literatury. V pamětech, napsaných na počátku třicátých let minulého století, se snaží zhodnotit jak svůj život i způsob, kterým nabyl své pozoruhodné jazykové znalosti přímým i teoretickým studiem po celém světě. Edice je doplněna úvodními studiemi, v nichž editor Josef Ženka zpracoval životní osudy autora. Text bohatě ilustrují unikátní fotografické a archivní materiály pocházející z pozůstalosti A. R. Nykla.

Středomoří bylo vždy dynamickým regionem, ve kterém docházelo k setkáváním nebo střetům náboženství, říší, národů či etnik. Přední čeští a slovenští historici, arabisté, islamologové a orientalisté v knize zkoumají, na území vymezeném Irákem a Granadou, dynamiku těchto dějů od středověku až po současnost. I když se jednalo o velmi rozsáhlé teritorium, lze zde vysledovat velké množství společných prvků. Především velký vliv nejvyšších elit a značnou podobnost jejich struktury, jednání a politického zapojení v rámci arabských států.

Předložená práce je výsledkem několik roků trvajícího studia problematiky posledního arabského státního celku na Pyrenejském poloostrově, tzv. emirátu rodu Nasr (1230-1492). Granadský emirát po celou svou existenci sváděl boj o přežití s okolními křesťanskými královstvími a muslimskými říšemi. V 15. století v něm převzalo moc na úkor panovníků několik velkých rodin a jejich členové vedli téměř neustále boj o moc v emirátu. Právě těmto granadským rodinám a jejich podstatnému přispění k zániku poslední říše muslimského Španělska se věnuje kniha Josefa Ženky. Autor se snaží na základě analýzy jednotlivých rodin a událostí 15. století dokázat, že ani Granada nebyla výjimkou v arabsko-islámském světě a elitám se před zánikem emirátu podařilo granadské emíry odstavit od faktické moci. Knihu doplňují genealogické stromy a soupisy panovníků a prvních ministrů.