Robert Kvaček Knihy

Byla to ojedinělost tragická. Jako jediný ministerský předseda zemí okupovaných nacistickým Německem byl generál Alois Eliáš postaven před popravčí četu. Přivezli ho k večeru 19. června 1942 na střelnici v Praze-Kobylisích. Den po dobytí kostela v Resslově ulici, kde padlo v nerovném boji sedm parašutistů. Eliáš se s nimi nikdy nesetkal. Jeho úsilí bylo ale s jejich posláním totožné. Jen způsob boje byl odlišný… Nyní stojí nespoután, s očima nezavázanýma. Navenek mužně, klidně. Potvrdí to později svědci exekuce. Ale to on už nebude žít. Těsně před rozkazem k palbě snímá klobouk a odhazuje ho. Nikoli do dáli, ale jen k východnímu náspu, kde stojí pražský gestapák Fuchs a velitel pankrácké věznice Soppa. Chtěl asi umřít prostovlasý.

Tragický březen 1939 udělal z Emila Háchy postavu historickou. Úřad československého prezidenta přijal Hácha jako službu těžce zkoušenému státu. Chtěl ho vést, jen pokud bude nezbytně nutné. Zaskočili ho zahraniční i domácí nepřátelé Československa, kteří tento stát zničili. Pak šlo dokonce o nebytí českého národa. Chování Emila Háchy v tomto čase je předmětem sporů. Soudy bývají dokonce náchylné ke zcela protikladným krajnostem. Přiměly nás, abychom vylíčili Háchu i jeho dobu. Vznikla tak historická reportáž, která je vystavěna na dobové dokumentaci. Hojně se z ní také cituje, i pro představu, co všechno znamenalo prezidentství za protektorátu. Hlavní text doprovázejí na závěr kapitol obecnější úvahy, které doplňují a konturují načrtnutý historický obraz. O jeho konkrétnost šlo v knize nejvíce.

Životopis kontroverzního politika a obraz doby, která byla "mezním" obdobím v dějinách českého národa. Háchova politická činnost v dobovém kontextu. Je to současně faktograficky jedinečný příspěvek k dějinám druhé republiky, protektorátu a českého politického aktivismu

Kniha navazuje na první díl českých dějin a zabývá se obdobím od konce 18. století po první polovinu 90. let 20. století.

Kniha Dějiny Liberce představuje severočeské město, které se od 16. století, kdy získalo městský znak a začali v něm působit první soukeníci, zvolna rozvíjelo jako město poddanské. Průmyslová textilní výroba v 19. století z něho učinila významné průmyslové centrum habsburské monarchie. V souvislosti s formováním moderních národů, nacionalizací společnosti a česko-německým soupeřením se Liberec zároveň stal nejvýznamnějším německým centrem v Čechách s vyspělou samosprávou a nezanedbatelnými politickými ambicemi. Dramatický vývoj ve 20. století přinesl městu zlomové změny, které tato kniha přibližuje až do roku 1990.

Výklad konfrontuje politické aktivity protektorátní vlády z let 1942 až 1945 s průběhem poválečného procesu. Literatura faktu mapuje nejen životní směřování či kolaborační politiku jednotlivých členů vlády, ale i okolnosti a zákulisí soudního procesu.

Tato zcela originální a čtenářsky vzrušující publikace obsahuje cca 260 historických dokumentů (nebo jejich důležité části), velké množství dobových fotografií a sdělné komentáře. Vynikající zastoupení významných osobností, grafická úprava a především uvážený výběr nejpodstatnějších faktů odzrcadlují vzestupy a pády české státnosti v pohnutém 20. století. Drtivá většína do knihy zařazených dokumentů se týká jen naší vlasti, jsou v ní ovšem představeny i ty zahraniční dokumenty, které dění v naší zemi zásadním způsobem ovlivnily. Čtenář na mnoha místech ustrne a přeruší četbu, když si uvědomí, že často jen jediný papír podepsaný několika osobami změnil nadlouho směr našich dějin, navodil stagnaci, znamenal zradu, vyvolal atmosféru vlasteneckého nadšení nebo poraženectví. Bez dechu bude pročítat text ultimata rakousko-uherské vlády Srbsku před propuknutím první světové války nebo Hitlerův rozkaz německé armádě ke vpádu do českých zemí. Nad řádky projevu R. Heydricha o nacistických plánech s českým národem si uvědomí, kam až mohla dojít německá okupace našich zemí. Seznámí se s význačnými částmi takzvaných Benešových dekretů. Užasne nad úderností Dvou tisíc slov z 27. června 1968, ale i nad vlastizrádným textem takzvaného "zvacího dopisu", se zatajeným dechem si uvědomí dopad Charty 77 i Několika vět atp.

Příběh za druhé světové války ojedinělý: Poprava předsedy vlády země okupované Němci! Hitlerovci se jí dopustili v červnu 1942 na pražské střelnici v Kobylisích. Na rozdíl od Stalinistů nacisté, jisti si svým vítězstvím, se podobnými vraždami veřejně chlubili! Alois Eliáš nebojoval běžnými zbraněmi jako Tři králové Morávek, Mašín a Balabán. Jeho zbraní byla vojenská lest, předstírání a oddalování, získávání času a snaha o narušení záměrů protivníka. Za těžkých podmínek udržoval rádiové i kurýrní spojení se svým vrchním velitelem prezidentem Benešem v Londýně a využíval i dřívější známosti s protektorem Neurathem z mírových jednání v Ženevě. Svedl nejeden „ústupový“ boj se svým protivníkem K. H. Frankem. Byl si vědom toho, že mu hrozí smrt. Jiným pomohl k emigraci, ale sám nabídku emigrovat odmítl, že tam už je generálů dost. Teprve v den výměny protektora Heydrichem koncem září 1941 byl zatčen a německým tribunálem složeným z gestapáků „odsouzen“ k smrti. Zemřel jako hrdina. Odmítl šátek přes oči a díval se upřeně na své vrahy.

Kniha je prvním soustavným zpracováním tématu tzv. Runcimanovy mise v Československu v srpnu 1938. Na základě bohatého archivního a pramenného materiálu přináší důkazy o této misi. Osvětluje vznik i cíle akce, jež má svým hrubým porušením suverenity nezávislého státu jedinečné místov dějinách diplomacie. Kniha je navíc podrobnou historií bezprostřední přípravy Mnichova, neboť autor sleduje rovněž celkovou mezinárodní situaci od května 1938, kdy nacistické Německo zintenzivnilo svou přípravu na útok proti Československu.

Ročenka TAHY prezentuje literární tvorbu, dokumenty a odborné statě týkající se východních Čech, ale zaměřuje se také na obecnější otázky celonárodní a světové. Kromě tří základních tematických bloků – beletristického, dokumentárního a odborného – obsahuje rovněž Zápisník, informující o aktuálních kulturních událostech doma a ve světě, a Recenzní přílohu, přinášející hodnocení domácích i zahraničních literárních děl nebo odborných publikací. Druhá edice ročenky se zaměřuje tematicky na duchovní aspekty současného kulturního života v Čechách i v zahraničí. Všechny příspěvky osvětlují spiritualitu v různých souvislostech, které vyvstávají v rámci mnohých žánrů literatury, historiografie a publicistiky.

Mnichovská dohoda ze září 1938, jež tragicky zmrzačila tehdejší Československou republiku, je dodnes vnímána jako jeden z nejbolavějších okamžiků naší novodobé historie. Odstartovala největší válečnou katastrofu, jež postihla celou Evropu i další kontinenty, a dalekosáhle ovlivnila následující světový vývoj. Ačkoliv se čeští politici v čele s prezidentem Benešem snažili republiku zachránit vší mocí včetně moci branné, zradě svých spojenců Francie a Anglie čelit nedokázali. Těm byl osud malé země uprostřed Evropy lhostejný. Adolf Hitler dosáhl s jejich pomocí svého a vítězně vykročil za svým snem o tisícileté říši. Co Mnichovské dohodě předcházelo, proč k ní došlo, kdo a jak se na onom ostudném činu podílel a jak vše probíhalo - o tom sugestivně vypráví tento svazek Magnetky, jehož autorem je renomovaný český historik prof. Robert Kvaček. Na základě detailní znalosti dobových dokumentů plasticky líčí dění a atmosféru oněch zářijových dní, zejména dne posledního.

Publikace je vydána ke kulatému výročí sta let od vypuknutí první světové války. Přináší texty ze semináře Institutu Václava Klause z 16. června 2014, zajímavé doplňkové texty a důležité historické přílohy jako je rakousko-uherské ultimátum Srbsku z 23. července 1914, provolání Františka Josefa I. „Mým národům“ z 28. července 1914 a Manifest českých spisovatelů ze 17. května 1917.

Události roku 1938, které vyvrcholily Mnichovskou dohodou a záborem pohraničí, představují v naší historii nejhorší trauma mladého československého státu. Vnitropolitické i zahraničně politické okolnosti, otázky nevyhnutelnosti přijetí diktátu Benešem a naší vládou jsou a stále budou předmětem diskuzí politiků i historiků. Léta byly tyto úvahy ovlivňovány různými ideologickými tlaky. Dnes můžeme tragický rok 1938 analyzovat svobodně a bez předsudků. Práce jednoho z našich vážených a nejrespektovanějších historiků docenta PhDr. Roberta Kvačka, DrSc. patří v tomto směru k těm nejzasvěcenějším. 11-100-88

Fašistický režim italského duceho Benita Mussoliniho patřil k důsledkům první světové války. Mussolini těžil z politického, sociálního a duchovního rozvratu Itálie – byť vítězné – a Evropy vůbec. Sliboval vytvořit nové „římské impérium“ a své výboje ve 30. letech začal realizovat. Válečná pole však nepřinášela Itálii očekávané zisky, Italové zaznamenávali spíše citelné ztráty a časem trvalé neúspěchy. Válka zemi vyčerpávala, stále těžší životní podmínky vedly k protestům, stávkám, nepokojům. Duce se stal zcela závislým na spojenectví s Hitlerem, který se mu snažil pomáhat, aspoň zčásti zacelovat jeho prohry a dodávat mu sebevědomí. Autor s hlubokou znalostí reálií popisuje události spojené s dvojím pádem italského diktátora, který patří k podstatným stránkám druhé světové války. Není „vedlejší“, či „doprovodnou“ historií, ale válečným výsledkem z nejdůležitějších. Má dramatický průběh, obsah i smysl. Mussolini připravoval o budoucnost nejen Itálii, ale i Evropu.

Dramatický popis mocenského pádu Benita Mussoliniho a událostí, které mu předcházely. Vzestup a pád italského fašismu a muže, který stál u jeho zrodu. Literatura faktu. Jádro strhujícího děje tvoří události roku 1943, kdy se italský fašistický režim začíná hroutit a spojenci se vyloďují na Sicílii. Proti Mussolinimu se formuje royalistická opozice. Ztrácí podporu i ve vlastní straně. Italská společnost se ocitá v hluboké krizi. Mussolini je zbaven funkce premiéra a internován. Z internace ho osvobozují němečtí spojenci (zvláštní jednotka SS pod velením O. Skorzenyho). Pod německou záštitou vzniká loutkový fašistický stát v severní Itálii (Italská sociální republika Saló). Spojenci osvobozují Itálii, aktivizuje se partyzánské hnutí. Mussolini je zajat na útěku a popraven italskými odbojáři.

Vznik Československa jako součást společenského pohybu vyvolaného mocenskými přesuny v období 1. světové války. Česká otázka v kontextu evropské politiky. Rozložení mocenských sil v Evropě na konci 19. stol. Trojspolek a Trojdohoda. Koloniální ambice velmocí, ohniska neklidu a lokální konflikty. Válka a strategie. Situace na frontách. Zisky a ztráty. Česká společnost a válka. Hlavní proudy české politiky. Realisté a projekt samostatného čs. státu. Masarykova zahraniční akce. První odboj. Česká otázka a velmocenské plány na poválečné uspořádání světa. Čs. legie. Celospolečenská krize jako důsledek války. Vznik ČSR. Pařížská mírová konference a základy versailleského mírového uspořádání.

Hlavní část reportáže líčí vzestup a pád diktátora Mussoliniho. Dvojí zajetí, jeho únos německými výsadkáři, převrat v Římě, revoluce v zemi, poslední týdny fašistické republiky, až k výstřelům samopalu, který jménem Výboru národního osvobození účtuje dne 28.4.1945 s diktátorem.

Sto let od smrti rakouského císaře Františka Josefa I. je výročím, které stojí za hlubší reflexi. Františkova smrt předznamenává pozdější pád habsburské rakousko-uherské monarchie, kterou silně otřásala řada národnostních konfliktů. Do sborníku přispěli Jiří Weigl, Jan Galandauer, Milan Hlavačka, Aleš Valenta, Robert Kvaček, Jiří Pernes, Jindřich Dejmek a Václav Junek. V přílohách je provolání Františka Josefa I. „Mým národům“, přednáška Josefa Pekaře pronesená u příležitosti smrti rakouského mocnáře a výklad historika a diplomata první republiky Jana Opočenského. Sborník doplňuje rozsáhlá fotografická příloha. Editorem je Marek Loužek.

Osmdesát let od inaugurace Edvarda Beneše prezidentem první Československé republiky, které uplynuly v prosinci 2015, je výročím, které si zasluhuje i dnešní reflexi. Celoživotním tématem Edvarda Beneše bylo úsilí o prosazení, obhájení a zajištění naší nezávislosti, suverenity a svobody. Jeho zásluhy na obnově československé státnosti jsou nepopiratelné. Velkého demokrata Edvarda Beneše bychom měli pozorně studovat i dnes. Do sborníku přispěli Robert Kvaček, Jan Kuklík, Jaroslav Hroch, Jiří Weigl, Pavel Carbol, Václav Klaus, Jindřich Dejmek, Věra Olivová, Josef Zumr, Drahomír Jančík a Marie Neudorflová. V příloze najde čtenář úryvky z děl Edvarda Beneše. Editoři jsou Marek Loužek a Jana Čechurová.

Publikace uvádí přehledně dějiny Anglie, Francie, Nizozemí, Čech, Ruska a počátku Spoj. států severoamer., všímá si i všech oblastí umění a vědy.

Živě psaná studie zavádí do Německa v době Hitlerova nástupu k moci. "Znamením ohně" byl požár Říšského sněmu - provokační akce, kterou si nacisté vzali za záminku ke krvavému úderu proti komunistům a ostatním pokrokovým silám. V centru autorovy pozornosti je osobnost Jiřího Dimitrova,který ve známém lipském procesu odhalil před světovou veřejností zločinnou podstatu nacismu.

Kniha od našeho předního historika přibližuje mezinárodní situaci v letech 1933- 1937.

Kniha určná učitelům dějepisu zpracovává období od 1. svět. války do konce druhého svět, válečného konfliktu a zdůrazňuje vztah světových a čs. dějin.

Monografie významného evangelickéhe teologa a kazatele, který se věnoval záchraně opuětěných dětí. Za války židovských či romských, po válce také německých.

Populárně vědecká historická práce podává obraz hlavních událostí a diplomatických jednání roku 1936, který "Evropu prudce posunul k nové velké válce". Ukazuje zhoubnost politiky "usmiřování" fašismu i úsilí o zachování míru. Sugestivně líčí nejen vlastní politické a vojenské události doby, ale i jejich hlavní protagonisty.

45 medailonů o významných událostech a osobnostech českých dějin od knížete Václava po vznik republiky.

Rekonstrukce bezprostřední přípravy a průběhu Mnichovské dohody 30.září 1938, která uzavírala život prvního československého státu. 17. svazek edice Slovo k historii.

Rekonstrukce bezprostřední přípravy a průběhu Mnichovské dohody 30.září 1938, která uzavírala život prvního československého státu. 17. svazek edice Slovo k historii.

Publikace uvádí přehledně dějiny Anglie, Francie, Nizozemí, Čech, Ruska a počátku Spoj. států severoamer., všímá si i všech oblastí umění a vědy.

Politicko-diplomatické vztahy mezi Československem a Francií, 1937-1938. I.

Karel Kramář, významná postava české pravice konce monarchie a první republiky, se stal prvním československým premiérem a dlouholetým poslancem. Centrum pro ekonomiku a politiku vzpomíná na jeho odkaz sborníkem, který zahrnuje texty ze semináře „Karel Kramář - 150 let od narození“ konaného 16. listopadu 2010. Profesor Robert Kvaček zkoumá Kramářovy vzestupy a pády, zatímco Jana Čechurová se ptá, zda byl skutečným vůdcem české pravice Kramář nebo Alois Rašín. Stanislav Balík porovnává prvorepublikovou a současnou pravicovou politiku, a Martina Lustigová přibližuje Kramářovu osobnost a politické působení. Doplňkové texty zahrnují názory na Kramářovu zahraniční politiku od Jindřicha Dejmka a ekonomické názory od Ilony Bažantové. Lukáš Petřík zdůrazňuje Kramářův odkaz pro českou pravici, zatímco Ladislav Mrklas zkoumá úspěchy a nezdary národní demokracie. Jan Kopal argumentuje, že Kramář nebyl romantický snílek. Sborník obsahuje také Kramářův projev z Národního shromáždění z 14. listopadu 1918 a jeho projev o hospodářské politice z 10. února 1931. Kramář, původně spojenec Masaryka, se postupně přiklonil k národní demokracii a jeho boj za svobodu a národní ideály může inspirovat i dnešní politiky.

Publikácia vychádza ako prejav uznania a úcty Ľ. Liptákovi, DrSc. pri príležitosti jeho významného životného jubilea. Osobitne poukazuje na jeho plodné pôsobenie v Historickom ústave SAV.