Tomáš Katrňák Knihy

Kniha se zabývá procesem předávání vzdělanostního statusu z jedné generace na druhou. Zaměřuje se na dělnickou rodinu a zkoumá mechanismy, které vedou k tomu, že tak značná část dětí dělníků končí na konci devadesátých let dvacátého století v české společnosti se stejným vzděláním jako jejich rodiče. Srovnávací skupinu k dělníkům tvoří rodina vysokoškoláků. Na základě analýzy kvantitativních a kvalitativních dat o dělnících a vysokoškolácích autor ukazuje, že strukturální bariéry dané nerovnou distribucí ekonomického a kulturního kapitálu, které mezi těmito dvěma typy rodiny v české společnosti nalezneme, nejsou zdroji jejich odlišného jednání, jež vzdělanostní systém zhodnocuje a tak vzdělanostní nerovnosti mezigeneračně udržuje. Je tomu naopak: odlišné jednání a odlišné postoje jsou reakcí na strukturální bariéry, které mezi dělnickou a vysokoškolsky vzdělanou rodinou existují. Tento závěr poukazuje na autonomní roli kultury jednotlivých sociálních vrstev v předávání vzdělanostního statusu.

Kniha se zaobírá nerovnostmi spojenými s pozicemi na českém trhu práce (třídní nerovnosti), ukazuje jejich vývoj a proměnu a přitom odpovídá na otázku, jak společenská změna v minulých dvaceti letech (od socialismu ke kapitalismu) ovlivnila tyto nerovnosti. Autoři analyzují vzestupné a sestupné kariérní (zaměstnanecké) posuny v letech 1989 až 2009 a ukazují, že jim dominuje návrat k sociálnímu původu. U těch, kteří byli mezigeneračně vzestupně mobilní před rokem 1989, identifikují kariérní sestupy po roce 1989. Navracejí se k sociálnímu původu svých rodičů. Naopak u těch, kteří prošli sestupnou sociální mobilitou za éry socialismu, identifikují po roce 1989 kariérní vzestupy. Důsledkem tohoto mobilitního vzorce je posilování vazby mezi výchozí (třídní) pozicí člověka a jeho aktuální pozicí na trhu práce. Česká společnost se v období 1989 až 2009 restratifikuje. Ustavují se sociální třídy, které determinují životní výsledky svých reprezentantů. Jedná se o paradox, charakterizující českou postsocialistickou společnost. Na jedné straně možnosti podnikat a posilování efektu vzdělání a kvalifikace na zaměstnaneckou pozici znamenají růst životních šancí, na straně druhé jsme svědky posilování vazby mezi sociálním původem a třídní pozicí, kterou člověk získává.

Za posledních dvacet let došlo v České republice k zásadnímu nárůstu počtu studentů na vysokých školách. Jedním z důsledků je, že v naší populaci vzrostly podíly osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním na dvojnásobek. Prudký rozvoj vzdělávacího systému vyvolává řadu otázek. Mění se vztah mezi vzděláním, chováním, hodnotami a postoji? Rozevřela se v posledních třech desetiletích propast mezi lidmi s nižším a vyšším vzděláním, nebo se naopak rozdíly mezi nimi stírají? Kniha se zabývá vzdělanostními skupinami v současné české společnosti. Na vybraných životních výsledcích ukazuje, do jaké míry vzdělanostní úroveň ovlivňuje život člověka. Ovlivňuje vzdělání čím dál silněji individuální životní dráhy? Autoři a autorky jednotlivých kapitol analyzují data z aktuál­ních sociologických šetření a nabízejí odpovědi na všechny tyto důležité otázky.

Za posledních dvacet let došlo v České republice k zásadnímu nárůstu počtu studentů na vysokých školách. Jedním z důsledků je, že v naší populaci vzrostly podíly osob s ukončeným vysokoškolským vzděláním na dvojnásobek. Prudký rozvoj vzdělávacího systému vyvolává řadu otázek. Mění se vztah mezi vzděláním, chováním, hodnotami a postoji? Rozevřela se v posledních třech desetiletích propast mezi lidmi s nižším a vyšším vzděláním, nebo se naopak rozdíly mezi nimi stírají? Kniha se zabývá vzdělanostními skupinami v současné české společnosti. Na vybraných životních výsledcích ukazuje, do jaké míry vzdělanostní úroveň ovlivňuje život člověka. Ovlivňuje vzdělání čím dál silněji individuální životní dráhy? Autoři a autorky jednotlivých kapitol analyzují data z aktuál­ních sociologických šetření a nabízejí odpovědi na všechny tyto důležité otázky.

Kniha představuje sociální třídy a sociální mobilitu jako základní prvky sociálně stratifikačního výzkumu. Zabývá se vymezením sociálních tříd v pracích sociologických klasiků (Marx, Weber), ukazuje proměnu tohoto vymezení v průběhu dvacátého století a zkoumá pojetí a výsledky třídní analýzy v rámci národních států v poslední čtvrtině dvacátého století (Wright, Goldthorpe). Neopomíjí problémy, s nimiž je identifikace sociálních tříd spojena, a představuje kritiku sociálních tříd jako explanačního nástroje sociálních věd, která sílí v posledním desetiletí dvacátého století. Sociální mobilitou se práce zabývá z hlediska historického a z hlediska metodologického. V historickém přehledu jsou představeny substantivní závěry čtyř generací sociálně mobilitního výzkumu, v metodologickém přehledu práce nastiňuje identifikační problémy, s nimiž se musely jednotlivé generace sociálně mobilitních výzkumníků vyrovnávat. V neposlední řadě se kniha zabývá teorií sociální mobility a třídní reprodukce a představuje odpovědi na otázky, proč k sociální mobilitě nebo třídní reprodukci z jedné generace na druhou v západních společnostech úsvitu jednadvacátého století dochází.

Partnerství, sex a životní představy mladých v současné české společnosti. Kniha z dílny brněnských sociologů představuje partnerský život současné mladé generace a snaží se nahlédnout do jejích představ o rodinném životě. Na významných životních událostech jako je nalezení partnera, narození dítěte, sňatek či rozvod autoři ukazují nejen to, jak mladí lidé v České republice tyto události prožívají, ale také jaké mají o nich představy, jaké postoje a předpoklady s nimi spojují a v neposlední řadě jaké obrysy životní dráhy si s ohledem na tyto události vytvářejí. Text knihy je založen na autorském výzkumu s využitím dat z vlastního šetření, které již třetím rokem realizuje Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.

Kniha analyzuje uzavřené sňatky v české společnosti s ohledem na sociální charakteristiky snoubenců. Jejím cílem je ukázat, že sňatek a manželství jsou součástí sociálně stratifikačního procesu − jedním z konstitutivních prvků sociální páteře české společnosti.