V proměně celé hmoty fyzického těla položil Kristus základ pro budoucí produchovnění Země. A obnovením fantomu našlo Já člověka svou záchranu. Ve zjevení mladíka u hrobu je položen důkaz kosmického procesu, v němž se Země postupně promění v nové Slunce.
Kniha popisuje bohatou symboliku monumentální, devět a půl metru vysoké dřevěné plastiky Reprezentant lidství, kterou vytvářel Rudolf Steiner společně s britskou sochařkou Edith Maryon od roku 1914 až do své smrti v roce 1925. Dílo znázorňuje postavu Krista stojícího mezi bytostmi Lucifera a Ahrimana a je „korunou“ stavby Goetheana ve švýcarském Dornachu. Kniha vyšla ke 150. výročí narození Rudolfa Steinera.
Od počátku je spojeno s lidstvem sedm Mistrů esoterického křesťanství a budou ho v jeho vývoji doprovázet po celou budoucnost: Manes, Zarathustra (Mistr Ježíš), Skythianos, Gautama Buddha, Maitreya bodhisattva, Novalis a Christian Rosenkreutz. Na otázku, jaké zvláštní postavení zaujímá v tomto sedmičlenném kosmu Rudolf Steiner, dává Sergej Prokofjev odpověď ve své práci. Současně se také jedná o karmickou biografii individuality Rudolfa Steinera a vylíčení jeho cesty zasvěcení. Už ve své první knize „Rudolf Steiner a založení nových mystérií“ položil Sergej Prokofjev otázku týkající se mysterijního jména Rudolfa Steinera, tehdy ale odpověď zůstala otevřená. Zde se autor znovu zabývá tímto tématem.
„V úvaze o průběhu života Rudolfa Steinera hodláme učinit skromný pokus poodhrnout roušku skrytých etap jeho života a tajemství Vánoc 1923. Neboť v událostech oněch dnů spatřujeme dovršení a současně nový počátek.“ Sergej O. Prokofjev
Lze v umění dělat cokoli? Kde končí svoboda a kde začíná svévole? Jak v umělecké činnosti čerpat z dobrého ducha? Jak se orientovat podle věčných božských zákonů a vyvarovat se zla? Autoři ve svých příspěvcích rozvíjejí podněty Rudolfa Steinera pro různé umělecké směry, hudbu, výtvarné umění, architekturu, eurytmii atd. Walter Blume rozpracovává anthroposofické poznatky o podstatě hudby a Sergej Prokofjev si všímá sedmi umění ve vztahu k jednotlivým svátkům, mezníkům v koloběhu roku. Jitka Koželuhová se zamýšlí nad cestou k „nové harmonii“. Obsah: - Sophia-Imme Atwoodová: Význam dřevěného sousoší Rudolfa Steinera pro anthroposofické umění, zejména pro hudbu a eurytmii - Jitka Koželuhová: O „nové harmonii“ - Walter Blume: Duchovně-vědecké úvahy o hudbě - Sergej O. Prokofjev: Koloběh roku a sedm umění
Před sto lety mluvil Rudolf Steiner o éterickém návratu Krista poprvé. Právě tomu je věnována tato kniha.
Tato kniha vznikla jako výsledek dlouholetých opakovaných slavností dvanácti svatých nocí. Toto téma se při posouzení jeho skutečné hloubky stále více jeví jako klíč k zodpovězení důležitých kristologických otázek anthroposofie. Ukazuje se rovněž, že v těchto dvanácti svatých nocích neleží jen cesta k chápání božsky-duchovních hierarchií, ale především k pochopení těch tří bytostí, které je třeba označit jako nejvyšší inspirátory anthroposofie: Krista, Sofie a Michaela. A proto je kniha, kterou předkládáme, spojena se srdcem anthroposofie, jejímž centrálním úkolem je založení nového kosmického křesťanství.
S.O.Prokofjev: "Impulsem pro vznik tohoto spisu se staly přednášky, které jsem měl pro členy Všeobecné anthroposofické společnosti. Přednášel jsem je většinou na setkáních Vysoké školy. Pro některé lidi se to stalo podnětem k tomu, aby si nyní položili mnohem vědoměji před duši otázku členství v První třídě. Tyto zkušenosti přinesly i požadavek, abych nyní vydal tuto přednášku samostatně pro ty, kteří se o Třídu zajímají, jako podnět k zamyšlení o jejich vlastním vztahu k michaelské škole na Zemi s ohledem na karmu, která je v současné inkarnaci přivádí k anthroposofii. V tomto smyslu má být tento spis mnoha lidem pomocníkem k tomu, aby pochopili jedinečný dosah celého významu založení esoterické školy, který uskutečnil Rudolf Steiner z michaelského ducha."
