Jaroslav Matoušek byl vůdčí osobností starognostické společnosti Kroužek přátel filosofie a členem pražské lóže martinistů. Jeho studie pojednávající o gnósi pohanské i křesťanské, o gnostických naukách, o původu a povaze gnóse jakožto poznání cesty ke spáse, a s ukázkami gnostických textů, představovala ve své době vrcholnou úroveň faktografické a interpretační činnosti. Spojuje vnitřní vhled do gnostické zkušenosti s precizním úsilím odpovědného interpreta. Proto je Matouškova studie stále podnětná, a nadto je už klasickým pramenem poznání předválečné religionistické práce.
