Lev Šestov byl ukrajinsko-ruský filozof a myslitel. Jeho dílo se zabývalo hlubokými existenciálními otázkami a zkoumáním lidské svobody a víry. Šestov se zaměřoval na iracionalitu lidské existence a kritizoval racionální přístupy k životu. Jeho filozofie zdůrazňuje důležitost osobního obratu a víry tváří v tvář nevyhnutelnému. Dlouhodobě žil v Paříži, kam uprchl po říjnové revoluci.
Jako Šestovovy Athény a Jeruzalém představují autorovu syntézu filosofickou, tak Potestas clavium (Vláda klíčů) je považováno za syntézu autorova teologického pohledu. Autor sází na existenciální paradoxy života, kterými zdařile narušuje uzavřené myšlení, spokojené se svým sebedefinováním. Jde rovněž o vážnou reflexi k tématu papežského primátu.
Utrpení francouzského myslitele a přitom svěží originalita jeho životních paradoxů v každé době rekrutují historiky filosofie ke stále novému přeinterpretování jeho odkazu. Šestovovův styl hutných aforismů jako by byl ve své kůži.
Co má společné antické, jakoby „profánní“ dědictví s myšlením biblickým? Tuto otázku si křesťanští myslitelé stavěli v každé době. Krajně nezařaditelný ruský myslitel-existencialista hledá odpověď ve svých upřímně hledačských exkurzech.
Autor zaujímá svérázné místo v evropském existenciálním myšlení. Zaměřuje se především na kritiku racionalismu jak ve filosofii, tak v theologii.
Podtitul: Pokus o nedogmatické myšlení. Základní dílo ruského existencialisty. Dílo ruského spisovatele a filosofa spojovaného s existencialismem patří mezi spisy pojednávající o náboženství, racionalismu a vědě, v nichž se autor vyjadřoval prostřednictvím Nietzscheho aforistického stylu. Šestov byl myslitelem hluboké a těžké životní zkušenosti, byl odpůrcem všech racionalistických a idealistických zjednodušení. Často píše o tématech beznaděje a zoufalství. Neuznával žádnou autoritu, odmítal přijmout tak zvané věčné pravdy rozumu a podřizovat se jim. Prohlašoval, že filosofie by se měla navrátit ke svým velkým tématům dobra, Boha a nesmrtelnosti.