Irena Zachová Pořadí knih

Sbírka rukopisů bývalého Františkova muzea v Brně obsahuje téměř 1000 (989) rukopisů, z nichž 30 je středověkých. Je uložena v Moravském zemském archivu v Brně ve fondu G 11. Ke sbírce až do vydání katalogu existoval jen velmi stručný inventární soupis, pořízený ředitelem muzea W. Schrammem v roce 1890. Odborné veřejnosti jsou ze sbírky v podstatě známy pouze liturgické rukopisy pořízené Eliškou Rejčkou pro starobrněnské cisterciačky. Moderní vědecký katalog zpřístupňuje tuto důležitou památku našeho kulturního dědictví pro další odborné využití.

E. R. Curtiovi (1886-1956) se touto knihou podařilo napsat jedno ze stěžejních děl evropské literární vědy 20. století. Vzápětí po vydání byla přeložena do všech velkých evropských jazyků. Dokládá, že základem prakticky každé národní evropské literatury je společná latinská tradice. Před čtenářem defilují dvě tisíciletí evropských literárních dějin se všemi svými velkými jmény, od Homéra přes sv. Jeronýma k Dantovi, Shakespearovi či Goethovi. Východiskem výkladu je dokonalá filologická analýza textů. Jsou zde zpracovány všechny klíčové problémy literárních dějin, a to ve fascinujícím materiálovém záběru. Mezi nejzajímavější partie knihy patří rozbor literární "topiky", návratných obrazů, neustále se vynořujících z kolektivního podvědomí (tyto partie jsou inspirovány zejména dílem C. G. Junga). Vedle zájemců o literární dějiny má kniha svou popularitu i mezi klasickými filology, kunsthistoriky, historiky, filosofy, teology, sociology, psychology atd.

Jak svobodně jednat a myslet v konzumní společnosti. Je možné, aby lidé konzumní společnosti, často znudění a deprimovaní, byli hluboce svobodní ve svém jednání a ve způsobu myšlení? Odpověď zní ano, ovšem za předpokladu, že se dopracujeme globálního pohledu na člověka, tedy pohledu, který bude brát na vědomí jeho morální konflikty a současné hodnoty jako důslednost, integritu a solidaritu jakožto důležitou alternativu konformismu obecně předkládaných kulturních vzorů. Už nestačí promlouvat k člověku jenom o jeho neuspokojených potřebách. Člověk se realizuje, když se mu podaří najít smysl života, to je, když pojímá život jako úkol, který je třeba plnit tak, že se svobodně a odpovědně rozhodujeme. V této souvislosti je svoboda nazírána jako vnitřní dispozice, která dovoluje čelit jakékoli situaci, i té zcela negativní, s vědomím hodnoty a důstojnosti lidské bytosti. Každodenní realita, složená často z nedorozumění a násilí, se tak stává výzvou k znovuobjevení lidstva, „lidstva hledajícího přesvědčivé důvody pro svůj růst a pro svou naději”.

Etnograf a znalec Sahary ve své nové knize líčí pokračování svých průzkumů saharských prehistorických skalních kreseb a fresek.