Kniha poskytuje rozsáhlé a zajímavé informace o průzkumu amerického Západu v 19. století. Tvoří ji pět kapitol, které nesou jména důstojníků americké armády, vůdců jednotlivých výprav. Nejrozsáhlejší kapitola je věnována Johnu Charlesu Frémontovi, který celkem vedl pět expedic, čtyři až k Pacifiku. Dalšími byli Z. M. Pike, S. H. Long, J. W. Gunnison a J. W. Powell. Tyto výpravy jsou nedílnou součástí americké historie, a i když jejich účel byl převážně vědecký, čtenář zjistí, že většina těchto cest do oblastí, které dnes tvoří americký Západ, obsahovala výrazný element dobrodružství, které ne vždy skončilo dobře.
Nová kniha českoamerického autora nechává čtenáře nahlédnout do nejzajímavějších úseků severoamerické historie. V šestnácti samostatných kapitolách připomíná např. bitvu s indiány u Wounded Knee, postavu Jesse Jamese a jeho bratra Franka, okolnosti zakoupení Aljašky, slavný Pony Express, velké zemětřesení a požár San Franciska, historii sekty mormonů či neblaze proslulého Ku-Klux-Klanu a mnohé další pozoruhodné události.
Autor, Čechoameričan, na základě fundované literatury i vlastních výzkumů včetně terénních podává pestrý obraz náboženského života a spolu s ním nejdůležitějších a nejzajímavějších postav i náboženských proudů, které hýbaly Amerikou od 18. po 20. století, od katolických misií přes nejrůznější protestantské denominace (presbyteriány, baptisty, episkopálce a metodisty, kvakery a další) až po mnoha legendami opředené mormony.
Poslední svazek volné trilogie zasvěcené kolonizaci Spojených států (zatím vyšly svazky Muži zákona a Muži víry), jejímž autorem je Čechoameričan Jiří Černík, se věnuje vylíčení dnes doslova už klasického příběhu dobrodružné cesty Lewise a Clarka, zpopularizovaného románem i filmovým přepisem. Slavný příběh oslaví už své 200. výročí!
Autor líčí na základě hodnověrných pramenů a publikací dramatické osudy známých postav šerifů, marshallů, texaských rangerů a soudců (Bill Hickock, Charles Parker, Tom Horn a další), které byly zpopularizovány, ale zároveň mnohdy i zkresleny, a to jak v románech, tak na filmovém plátně.
Události nejsou řazeny chronologicky, ale teritoriálně podle oblastí (horské oblasti severozápadu a jihozápadu a Kalifornie). Tento boj o severoamerický kontinent, původně kolonizovaný Angličany, Francouzi a Španěly, byl krvavým bojem odlišných civilizací a kultur. Kromě popisu jednotlivých střetů a bitev se autor věnuje také hlavním protagonistům těchto válek z řad indiánských náčelníků i vojenských velitelů. Poslední část knihy je věnována obecné charakteristice koloniální politiky Anglie, Francie a Španělska, kulturním rozdílům mezi původním indiánským obyvatelstvem a kolonisty a kolonizační politice americké vlády v 19. stol. Autor se snaží korigovat vžité představy o krvavé genocidě indiánů. V závěru přehled severoamerických indiánských kmenů z výše uvedených oblastí a chronologie bitev a střetnutí.
První díl knihy Jiřího Černíka, příznačně nazvané S tomahawkem proti mušketám, zahrnuje celkem dvě části široce pojatého díla, v němž autor provází čtenáře bouřlivými událostmi, jež se odehrávaly při bojích bílých přistěhovalců s indiány na území dnešních Spojených států amerických - od Atlantiku přes Mississippi až ke Skalistým horám - zhruba od první poloviny 17. až do konce 19. století. Pro indiány to byl tragický střet mezi jejich viděním světa a diametrálně odlišnou kulturou "bledých tváří", v jejichž stopách šly smrtící epidemie vysoce nakažlivých chorob. Ozbrojené srážky odehrávající se na severoamerickém kontinentu, jenž byl zprvu mocensky rozdělen mezi Anglii, Francii a Španělsko, neměly sice podobu spektakulárních bitev známých z evropských bojišť, ale i zde byla prolévána krev a na obou stranách stáli jak stateční hrdinové, tak ješitní muži, jejichž omezenost stála životy stovek bojovníků i vojáků. Barvité líčení zákulisí známých bitev i méně slavných střetnutí, četných přepadení nebo krvavých masakrů vojenských jednotek či skupin indiánů doplňuje neméně zajímavé vyprávění o osudech hlavních protagonistů těchto událostí, ať již z řad vojenských velitelů, tak z okruhu indiánských náčelníků. Sugestivní jsou rovněž příběhy osadníků, zejména žen a dětí, kteří se při přepadeních usedlostí dostali do zajetí jako rukojmí.
Útlá knížka se věnuje životu a vojenské kariéře G. A. Custera, přičemž nejvíce pozornosti je soustředěno na jeho roli ve známé indiánské bitvě u Little Bighornu (1876). Custer absolvoval West Point a jako odvážný a schopný voják se osvědčil již v bojích Jihu proti Severu, za což byl jako velmi mladý povýšen na brigádního generála a stal se nejmladším generálem v armádě. V bojích s Indiány se osvědčil na řece Washitě. V červnu 1876 došlo k velké bitvě u Little Bighornu, kde stál rozsáhlý tábor Cheyennů, Oglalů a dalších kmenů. Vinou horšího vyzbrojení kavaléristů a značné indiánské převahy zde zahynuli muži 7. kavalérie v čele s Custerem. Kniha zkoumá vinu všech zúčastněných velitelů a jejich bojové taktiky, přičemž z porážky rozhodně neobviňuje padlého generála. Dobové fotografie, plánky bitvy a indiánských rezervací.
