V Manacore, malém apulském přístavu na pobřeží Adriatického moře, v zákoutí, kde feudální vztahy připomínají staletí středověku, se hraje stejně vášnivě „zákon“ jako po celé jižní Itálii. Kostky určí pána a zástupce, kteří mohou rozhodovat o přídělu naplněných pohárů, kteří mohou mluvit, nadávat, utrhat na cti, posmívat se nejkrutějším způsobem, odpovídat nebo neodpovídat a vyptávat se...
Obsáhlá antologie textů francouzské literární skupiny, ke které měli blízko Richard Weiner a Josef Šíma. Uspořádal a k vydání připravil Miloslav Topinka ve spolupráci s Ladislavem Šerým, kteří také napsali úvodní texty. Ediční poznámka a výběr ilustrací Miloslav Topinka. Ve francouzské literatuře tohoto sloletí najdeme, přes její mnohotvárnost a černost mnohých překvapení či extrémů, jen málo příkladů tak výsostně uměleckého dobrodružství a tak fascinující touhy hledat a nalézat jako v případě Vysoké hry (Le Grand Jeu). Její odkaz byl příznačně pochopen až následujícími generacemi, jak je to u uměleckých a myšlenkových vzepětí ducha, jež předběhla svou dobu, téměř pravidlem. V tomto smyslu se Vysoká hra i pozdější dílo obou jejích nejvýraznčjších představitelů, René Daumala a Rogera Gilbert-Lecomta, staví po bok největším myšlenkovým a literárním výkonům tohoto století. Zdá-li se toto tvrzení příliš odvážné, neuškodí uvědomit si, že skupina Vysoká hra vlastně dodnes nemá žádné důstojné pokračovatele: cesta, kterou před sebou vytyčila a po níž učinila první kroky, přece jen vyžaduje příliš mnoho odvahy a obětí.
"Podivná hra" je prvním literárním dílem francouzského novináře Rogera Vaillanda (1907 až 1965), který se aktivně podílel na odboji proti německé okupaci za druhé světové války. Román vyšel poprvé r. 1945 a autora okamžitě proslavil. Získal cenu Prix Interrallié a neobyčejnou čtenářskou popularitu, které se těší dodnes. Není kronikou francouzského odboje, historickým románem, ale vzrušující, napínavou fikcí o lidech v odboji, kteří si za mimořádných okolností a v krajních situacích dokázali uchovat svou integritu.
Románový příběh ženy, která sama zcela lhostejná k mužům, je na nejvyšší míru vzrušuje a chladnokrevně toho využívá pro svou osobní kariéru i osobní uspokojení.
Román podávající pravdivé vylíčení osudů a citových vztahů prosté pracující ženy tehdejší doby. Děj se odehrává začátkem 50. let v malém městečku v podhůří ve Francii. Líčí osudy místní přádelny, a to z pohledu jejích majitelů a akcionářů, kteří bojují mezi sebou o moc nad podnikem, a z pohledu odborářů vedených komunisty v čele s hlavní hrdinkou, kteří bojují o lepší podmínky a mír na zemi.
V románu je realisticky vykreslena životní tragedie mladé proletářské dvojice, která se za cenu nesmírné dřiny společensky vyšvihne, zničí však přitom své vzájemné citové vztahy a je nakonec sražena zpět mezi vykořisťované. Realisticky líčí osud člověka, který se pro svůj cíl - stát se majitelem bufetu - nejen zříká sportovní dráhy a lidské důstojnosti, ale staví se svým egoistickým způsobem i proti svým nejbližším spolupracovníkům. Proto také, když ho navzdory nadlidskému úsilí postihne nezdar, stává se zatrpklým a nedůvěřivým, ztrácí peníze i rodinu. Tento téměř naturalistický příběh zachycuje každodenní život malého francouzského městečka, dělníků i podnikatelů.
Tři nejznámější romány autora, charakterizovaného jako „amorální moralista“. Román 325000 franků (1955) zachycuje příběh mladého dělníka současnosti, který se snaží vyhrát cyklistický závod a získat tak milovanou dívku a vymanit se z dělnického osudu, a to i za cenu nečisté hry;úraz při závodě mu vyhlídky na lepší život zhatí. V románě Zákon (1957, Goncourtova cena) se líčí donchuánský příběh feudála v malém městečku v jižní Itálii, kde jednání i vztahy lidí ovlivňují krutá pravidla lidové hry „zákon“, znamenající vládnout a jiné ovládat. Román Pstruh (1964) vypráví příběh přitažlivé mladé ženy, která toho využívá pro svou společenskou kariéru a čistě osobní uspokojení.
