Petr Prouza Pořadí knih (chronologicky)

Knihu tvoří hlavně autorovy vzpomínky na výjimečné lidi, které poznal a prožil s nimi klíčové momenty svého života. Nejobsáhlejší část vzpomínek, tvořící téměř polovinu knihy, přináší Prouzovo svědectví o vztahu se spisovatelem Milanem Kunderou. V přátelském a originálním vztahu byl Kundera nejprve citlivým mentorem jeho tvorby, ale hlavně blízko sebe prožívali události kolem srpna 68, kdy se Prouza objevuje výrazně na hraně dnů jako reportér, básník a spisovatel. Vedle Kundery v knize vystupují v nevšedních situacích autorovi blízcí přátelé. Byl to hlavně pro Prouzu stěžejní přítel politik Jaroslav Šabata, dále pak básník Jan Skácel, filozof Karel Kosík aj. Unikátní je také autorovo vyprávění o Finsku, kde žil několik let jako manžel české velvyslankyně.

Jednoduchú, ale múdru babičku Boženy Němcovej pozná takmer každý. Jej príbeh je prerozprávaný tak, aby si ho mohli prečítať aj malí čitatelia.

Napínavý román je spojený s Rýchorským pralesem. Ve třech navazujících obrazech pronásleduje osudová vina rod Kubotů — v 16. století zlatokopa, v době před první světovou válkou pašeráka a v současnosti advokáta. Nečekané tragické události otevřou vždy dřevěným ženám a dalším magickým postavám pralesa cestu do jejich života a teprve poslední Kubot intuitivně přijde na to, jak se vyhnout rodovému prokletí a uniknout ze smyčky spletitého osudu.

V prostředí odlehlé psychiatrické léčebny, která má být během krátké doby zrušena, se odvíjí čtenářsky přitažlivý, sugestivní děj nového románu Petra Prouzy. Neobvyklé, často až bizarní příběhy pacientů a pestré privátní osudy personálu se v napjaté atmosféře konce Ústavu ještě více obnažují ve své pravdivé podstatě, jež zvenčí vypadá absurdně, ale ve skutečnosti odpovídá na otázky, které si většinou klade každý z nás, po záhadném smyslu života a jeho nekonečných výchylkách. Vilém Rokyta se ohlíží za svou minulostí, která zrcadlí rozporuplné zvraty a společenské proměny v uplynulých šedesáti letech jeho života.

Temný příběh podivného nájemného vraha Stano Dziuby zvaného Čoko a jeho neslitovné působení tvoří základní vypravěčskou linku románu odvíjející se v prostředí kriminálního podsvětí i policie. Osudově pronikne do života zdánlivě lehkomyslného překladatele Martina Litery, který se náhodně stal svědkem vyřizování účtů v cizojazyčném gangu a Čoko dostane objednávku na jeho likvidaci. Souběžně se postupně odkrývá komplikovaný a překvapivě nejednoznačný osobní život čtyřiačtyřicetiletého Martina Litery s tragikomicky nepovedenými manželstvími, netradičními poměry s vdanými ženami a začínajícím zvláštním vztahem k nakladatelské redaktorce o generaci mladší. Důležitou postavou románu je i Martinův strýc Lukáš Litera, který se řadu let živil jako hotelový noční recepční a nyní si užívá vlastně zázračnou vysokou rentu. Už zcela nečekaně ho v jeho letech zasáhne láska, jejíž zrod je dlouho skryt za tajemně motivovanými vpravdě výstředními erotickými praktikami. Přitažlivý, rušný děj románu směřuje k překvapivým rozuzlením, které přinášejí radost i zmar, tak, jak tomu bývá i v každodenním životě.

Odhalte dávné tajemství. Pátrejte společně s Davidem po stopách záhadné malby anděla a zejména malého chlapce z obrazu, který je mu až nápadně podobný... Je skutečně dítětem z obrazu? Podaří se mu vypátrat původ jeho rodiny? Velké písmo, snadné čtení pro seniory.

Hlavní hrdinkou knihy je babička, která se přestěhuje ke své dceři, aby jí pomohla s výchovou vnoučat. Příjezd starší paní do údolí výrazně změní život nejen dětem, ale i dospělým. Babička je fenomén české literatury, u něhož se ani odborníci nemohou shodnout, jestli se jedná o román, novelu či povídku. Svým neopakovatelným stylem oslovuje již mnoho generací. Kniha nabízí unikátní pohled do duše a života člověka první poloviny devatenáctého století. Na rozdíl od většiny současníků Božena Němcová psala jazykem, který je srozumitelný i modernímu čtenáři.

Soubor povídek Petra Prouzy je kniha, která se nehodí k četbě před usnutím, neboť se jedná o povídky, které provokují, zneklidňují a vzrušují. První část knihy tvoří nejvýraznější povídky ze známého titulu Holky a hřbitov, k němuž doporučující předmluvu napsal Milan Kundera, takže se později publikace vyřazovala z knihoven. Navíc panovala mylná domněnka, že Kundera byl pravým autorem povídek. Ve druhé části knihy jsou aktuálně upravené povídky vybrané ze souborů Požár v krabici na klobouky a Krátká kariéra v Babiččině údolí. Jde vesměs o povídky, které ve svém hodnocení ocenil uznávaný, tehdy exilový, literární teoretik Květoslav Chvatík, když v létě 1989 konstatoval: - Umění povídky je uměním náročným a vzácným a Petr Prouza je jedním z mála současných mistrů povídky, které lze postavit vedle Čapka, Langera či Poláčka. Ve třetí části čtenářsky vděčně komponovaného souboru se nacházejí nové povídky Petra Prouzy, v nichž převažuje motiv lásky v jejích rozličných podobách, se sugestivním zachycením i neobvyklých tužeb, na hraně mezi každodenností a fantazií.