Publikace širokého autorského kolektivu zkoumá historické zdroje české etiky vědy a její vývoj. Od historického pohledu přechází k problémům bioetiky jako klíčovému místu soudobých diskusí v rámci etiky vědy. Neopomíjí ani přístupy k problémům bioetiky ze strany náboženských směrů tradičně spjatých s českým kulturním prostorem.
Studie zkoumají opodstatnění teze o křesťanství coby původci ekologické krize, historické proměny pojmu stvoření a názory Františka z Assisi. Od vydání článku Lynna Whita v časopise Science v r. 1967, který vyslovil tezi o vině judeokřesťanského náboženství na vzniku ekologické krize,proběhla rozsáhlá diskuse o vztahu křesťanství k přírodě, vědě a technice. Kniha dokládá na základě srovnání biblických představ s představami sousedících kulturních okruhů a na základě rozboru koncepcí velkých křesťanských osobností, že kořistnický a zvěcňující postoj k přírodě nemá zdroj v Bibli ani v křesťanství. V některých křesťanských tradicích (konkrétně v kalvinismu) skutečně existuje dvojznačný postoj k přírodě, ale ani ten nelze extrapolovat na křesťanství jako celek. Práce ukazuje, že křesťanská motivace skromnosti a lásky k tvorstvu může být významným faktorem při úsilí o překonání současné environmentální krize.
Hans Jonas (1903–1993), německý židovský filosof, patří k nejvýznamnějším myslitelům dvacátého století. Byl žákem R. Bultmanna a M. Heideggera, studoval filosofii, teologii a dějiny umění. V roce 1933 emigroval, za druhé světové války se účastnil bojů v židovské brigádě britských sil, v roce 1948 v Izraeli ve válce za nezávislost. Později přednášel na univerzitách v Kanadě a v USA. Jeho nejvýznamnější dílo Das Prinzip Verantwortung (1979) vyšlo nejdříve v němčině, avšak zahrnuje i některé texty, jež Jonas publikoval už dříve v USA. Jonasovy rané práce byly věnovány rozborům gnostického dualismu, který se stavěl nepřátelsky k hmotnému světu přírody. Ve čtyřicátých letech začíná Jonas promýšlet filosofické problémy moderní vědy, zvláště biologie, a postupně se dostává ke kritice současného zaměření technického rozvoje ohrožujícího přírodu i člověka. Člověk je podle Jonase součástí přírody, zároveň má však jako „obraz Boží“ svobodu – a tím i odpovědnost. Autor první kapitoly této knihy D. Böhler Jonase osobně znal. V roce 1998 založil v Berlíně Centrum Hanse Jonase a v roce 2005 inicioval vydávání kritické edice jeho díla. Tato kniha kolektivu autorů vyzdvihuje aspekty Jonasova myšlení, které ani v dnešní době neztrácejí svou aktuálnost. Je určena širšímu okruhu čtenářů se zájmem o filosofii a etiku, kteří se chtějí zamýšlet nad stavem současné civilizace a nad důsledky rozvoje vědy a techniky pro společnost.