Petr Uspenskij Pořadí knih

Autor se podrobně věnuje pohledu vědy na náš existující svět. Poukazuje na to, že věda nechápe svět jako vyšší celek, ale bere do úvahy pouze jeho trojrozměrnou podobu. Uspenský se tento omyl snaží napravit a dokazuje existenci vyšších dimenzí. Navíc polemizuje s některými obecně známými matematickými dogmaty (sám byl totiž kromě jiného matematik). Rovněž analyzuje termíny jako představivost, pojem a instinkt. Věnuje se i roli umění v lidském životě. Důležitou součást pojednání tvoří vytyčení rozdílů mezi lidským a zvířecím vnímáním sebe i světa. Celkově je tento text srozumitelný a přehledný a představuje tak ideální způsob, jak se obeznámit s myšlením významného spirituálního autora, mystika a filozofa, jakým Petr Uspenský nepochybně byl.

Po řadě vydaných próz z 50. a 60. let, které měly Arno Schmidta (1914–1979) představit českému čtenáři již v poněkud vyzrálejší podobě, přicházejí další texty z počátku 60. let, v nichž jsou patrné typické stylistické zvláštnosti a autorův osobitý přístup k jazyku. V kratších rozmarných textech plných nápadů Schmidt bohatě využívá rozmanitých gagů, triků, vtipu a slovních hříček doprovázených jeho neodmyslitelným sarkasmem.

Tři „antické“ prózy Arno Schmidta (1914–1979) Gadir aneb Poznej sám sebe (1948), Alexandr aneb Co je pravda (1949) a Enthymesis aneb J. V. N. (Jak vás nenávidím, 1946) navazují na první vydání Schmidtových próz Leviatan (Opus 2011) tohoto pozoruhodného německého autora. Ve všech třech prózách Arno Schmidt pohlíží na antické události kritickýma očima, jako by historickým pramenům nedůvěřoval a ptal se, kdo nám vlastně ony události zprostředkoval a z které doby jsou prameny, jež považujeme za hodnověrné, při tom se pokouší o další možné pohledy, než jaké nám jsou obecně předkládány. Přeložili Michaela Jacobsenová a Radovan Charvát.

V Leviatanovi, který je ztělesněním zlovolné moci chaosu ovládající svět, nejde jen o nesmlouvavé vyrovnání s nacismem, ale i s různými náboženskými a filozofickými systémy, náhledy do geometrických a kosmologických teorií odhalují vratké základy lidského chápání. Velký odstup od reality, jež ho obklopuje, je charakteristický pro vypravěče Přesídlenců, jednoho z nejlepších zachycení přesunu miliónů utečenců a vyhnanců z východu, jež Schmidtovou metodou mozaikovitého vyprávění načrtává i milostný příběh. Ten nechybí ani Černým zrcadlům, líčícím svět pět let po nukleární katastrofě, kterou, jak se zdá, přežil jediný člověk. Žádnému z textů nechybí hořká, kousavá ironie a humor, tak typické pro autora přesných, zkratkovitých, ale i poeticky hutných popisů reality, jež nemají v německé literatuře obdoby.

Podnázev: Zlomky neznámého učení. Tato kniha představuje záznam osmi let, během kterých Uspenskij pracoval pod Gurdžijevovým vedením a patří mezi základní díla západního esoterismu 20. století. Jde o základní knihu podávající Gurdžijevovo učení a bezpochyby o jednu z nejvlivnějších a nejkontroverznějších knih minulého století. Autor hledal v Evropě, v Egyptě a v Orientě učení, které by mu objasnilo základní otázky Člověka a Vesmíru. V roce 1915 jej hledání přivedlo k setkání s Georgiem Gurdžijevem v Petrohradě. Vydáno ve spolupráci s Klubem G.I. Gurdžijeva v Praze.

Poutavé a poetické uvedení do symboliky tarotu od známého autora.

Petr Uspenskij pokračuje v zamýšlení se nad některými filozofickými skutečnostmi. Kromě vlastních komentářů cituje některé vědce i myslitele a snaží se pochopit určité jevy, podstatné pro pochopení smyslu lidského života. Mezi tématy, kterým se zde věnuje, najdeme například matematickou představu nekonečna, co by prožívalo zvíře, kdyby se stalo člověkem, vyšší logiku, duši, náboženské cítění nebo vesmírné vědomí. Na závěr si klade starou otázku, zda má větší smysl a opodstatnění materializmus, nebo idealizmus.

Petr Uspenskij, matematik, filozof a žák ruského mystika G. Gurdžijeva, se proslavil dílem Tertium Organum - Klíč k záhadám světa, které poprvé vyšlo v roce 1912. Jedná se o vysoce obsažné dílo, jež je podle autorových vlastních slov klíčem k tajemství času a vesmíru a snaží se vysvětlit mnohé jevy a skutečnosti, které jsou pro nás často nepochopitelné: okultismus, lásku, oduševnělost přírody, hlasy kamenů, matematiku nekonečna, mystickou teozofii, vesmírné vědomí i zrození výjimečného člověka. Širokému spektru témat dominuje abstraktní matematická teorie a filozofie. V druhé části se autor velmi podrobně věnuje pohledu vědy na náš existující svět a tomu, proč právě věda nepojímá tento svět globálně, ale pouze v jeho trojrozměrné podobě. Dokládá existenci vyšších dimenzí, a navíc polemizuje s některými obecně známými matematickými dogmaty.

Jedná se o vysoce obsažné dílo, jež je podle autorových vlastních slov klíčem k tajemství času a vesmíru a snaží se vysvětlit mnohé jevy a skutečnosti, které jsou pro nás často nepochopitelné: okultismus, lásku, oduševnělost přírody, hlasy kamenů, matematiku nekonečna, mystickou teozofii, vesmírné vědomí i zrození výjimečného člověka. Širokému spektru témat dominuje abstraktní matematická teorie a filozofie. V první části Tajemství čtvrté dimenze se Uspenskij zamýšlí nad základními filozofickými otázkami, jež se týkají hmoty, podstaty bytí, relativity i absolutna, a snaží se rozluštit, co si vlastně máme představovat pod pojmy "prostor" a "čas". Zvláštní pozornost věnuje tajemství čtvrté dimenze, která patří do světa vyšší energetické úrovně, přičemž tento typ světa nedokážeme ani pochopit, ani popsat.