Heinz Jakob Tauber

Heinz Jakob Tauber se narodil roku 1917 ve Vídni. V roce 1919 jeho rodina přesídlila do města Holíče na slovensko-moravském pomezí. Vzpomínky na léta a lidi v tomto městě zobrazil v knize Atlantida holíčských Židů. V roku 1941 odešel do Palestiny a bojoval v čs. zahraniční jednotce na Blízkém Východě (Tobrúk). Následně absolvoval důstojnickou školu v Haifě a byl odvelen do Evropy: nejdřív sloužil v Anglii, po invazi spojeneckých vojsk v Normandii. Zážitky z válečných let později popsal v knize Můj přítel Monty a ti druzí - Nehrdinské vzpomínání na válečnou dobu. Po válce začal v Bratislavě studovat medicínu, studia dokončil v Praze. V letech 1947 - 1968 pracoval jako obvodní praktický lékař v Benešově nad Ploučnicí. V roce 1968 i s rodinou emigroval do Izraele, kde také vykonával povolání lékaře. Svou první vzpomínkovou knihu psal v letech 1979 - 87, v ČR knižně debutoval ve svých šestaosmdesáti letech. Heinz Jakob Tauber zemřel 13. 1. 2008.