Aleš Misař
Narodil se 19. ledna 1984 v Nymburce, kde žije dosud. Vystudoval germanistiku na UJEP v Ústí nad Labem a dějiny literární kultury na Univerzitě Pardubice. Působí jako lektor českého jazyka a korektor v Lidových novinách. Věnuje se poezii, jejímu překladu, příležitostně tvorbě povídkové, recenzím a esejům (cyklus Básně dlouhé a slavné pro čtvrtletník H_aluze). Dále publikoval v časopisech Psí víno, Tvar nebo Partonyma či na webu iliteratura.cz. V roce 2004 vydal první básnickou sbírku Neštěstí v lásce, štěstí v poezii, následovaly další tři tituly. Nejnovější sbírka Na dně rozednění byla vydána čerstvě v březnu 2018. Jeho zatím stěžejním počinem v překladech poezie je převod cyklu Sonety Orfeovi od německého lyrika R. M. Rilkeho, který vyšel v Literárním salonu roku 2013. K vydání je připraven překlad básně Zpustlá zem od T. S. Eliota. V současnosti pracuje poněkud v kontrastu na překladu knihy Die Kinder der verlorenen Gesellschaft mladé německé básnířky Safyie Can (* 1977) a zároveň na vybraném díle staršího lyrika, rodáka z německého Slezska, Josepha von Eichendorffa (1788-1857). V poezii klade důraz na rytmus a rým, je hledačem vláken písně ve verších a věří, že je ještě lze napínat, hrát na ně, rozvíjet je, ale nepřetáhnout.
Partonyma - východočeký lit. čtvrtletník