V knize má čtenář možnost seznámit se se dvěma kratšími, byť myšlenkově hutnými Clairovými pracemi – Úvahami o stavu moderního umění z roku 1983 a Odpovědností umělce z roku 1997. Obě studie, byť vyšly s odstupem téměř patnácti let, spolu úzce souvisejí a v mnohém se doplňují. Obě přesahují úzce kunsthistorický rámec a nabízejí originální a současně erudovaný pohled na uměleckou avantgardu dvacátého století.
Chcete se seznámit s názory skutečného francouzského konzervativce? S nepopulárními a politicky nekorektními úvahami vytříbeného estéta a erudovaného kunsthistorika, pro kterého je moderní doba především synonymem kulturního úpadku a zpovrchnění? Přečtěte si Protivný deník Jeana Claira! Myšlenkově hutná a jazykově vytříbená kniha deníkových záznamů, jež po vydání ve Francii okamžitě vyvolala vlnu vášnivých diskusí, rozhodně nenechá nikoho chladným ani u nás. Konzervativně založené čtenáře uchvátí, liberály nejspíše dovede k zuřivosti..., i když autor vlastně píše pouze o tom, co ho jen tak napadne...
Jean Clair je přední francouzský teoretik umění, bývalý dlouholetý ředitel Picassova muzea. Zaměřuje se především na osobnosti francouzského i světového moderního umění, jako jsou Marcel Duchamp, Gustav Klimt, Pablo Picasso, Balthus či fotograf Henri Cartier-Bresson, ale i na obecnější teoretické úvahy z oblasti výtvarného umění a estetiky. Český čtenář měl možnost seznámit se zatím pouze se dvěma kratšími, byť myšlenkově hutnými Clairovými pracemi – Úvahami o stavu moderního umění z roku 1983 a Odpovědností umělce z roku 1997 (Barrister & Principal, 2006). Kontroverzní a hodně diskutovanou práci O surrealismu napsal Clair v roce 2003 záměrně v pamfletickém stylu, jenž vzdáleně připomíná styl surrealistů. Jak ironicky poznamenává v jejím úvodu: Nebyl to právě Breton, kdo tvrdil, že pravda vždy jen získá, když se vyjádří urážlivě?!
Tls review 5/1/98, Transl. fr/French, Pub. 1st in UK by Thames & Hudson, Exhib. catalog.
From Galileo to Yves Klein the cosmos has been the inspiration for generations of artists, architects and designers. Their multifacetted cosmic visions are the subject of this original volume.
The Italian Journey, 1917-1924
One of the most significant and least studied aspects of Picasso's art is his link with the Italian art tradition, which has never been clearly documented. This catalogue accompanying an exhibition in February 1998 at the Palazzo Grassi, Venice, reveals the importance of the Italian experience for the best-known artist of the 20th century. Essays by renowned art historians cover topics ranging from the photographic sources of Picasso's Italianate images, to his work in relation to Eric Satie, and the remarkable painting The Parade. Notes, sketches, drawings and graphic works as well as the greatest masterpieces of painting and photography, etchings and engravings and theatre design are given as evidence of the close relationship between the Renaissance, Classicism, Mannerism, Italian culture and Picasso's art.
This catalogue which accompanies an exhibition opening in February 1998 at the Palazzo Grassi, Venice, reveals the importance of the Italian experience for Pablo Picasso. The catalogue includes colour illustrations of all the works exhibited in the exhibition.
Aucune disposition de l'âme n'a occupé l'Occident aussi longtemps et continûment que la mélancolie. Le sujet reste au coeur des problèmes auxquels l'homme est aujourd'hui confronté et il touche de multiples domaines : la philosophie, la littérature et l'art, la médecine et la psychiatrie, la religion et la théologie... La mélancolie, par tradition cause de souffrance et de folie, est aussi, depuis Aristote, le tempérament des hommes marqués par la grandeur : les héros et les génies. Sa désignation même de "maladie sacrée" implique cette dualité. Mystérieuse, la mélancolie l'est toujours, bien qu'elle soit surtout soumise de nos jours, sous le terme de "dépression", à une analyse médico-scientifique. L'attitude mélancolique ne peut-elle pas aussi s'entendre comme une mise à distance de la conscience face au "désenchantement du monde" (Starobinski) ? Depuis certaines stèles antiques jusqu'à de nombreuses oeuvres contemporaines, en passant par de grands artistes comme Dürer, La Tour, Watteau, Goya, Friedrich, Delacroix, Rodin ou Picasso, l'iconographie de la mélancolie, d'une richesse remarquable, offre une nouvelle approche de l'histoire du malaise saturnien et montre comment cette humeur sacrée a façonné le génie européen.
Ouvrage publié sous la direction de Jean Clair à l'occasion de l'exposition "Vienne, 1880-1938: naissance d'un siècle" présentée en 1986 au Centre Georges Pompidou (Paris): vie artistique et intellectuelle (arts plastiques, arts décoratifs, architecture, littérature, cinéma, musique, sciences humaines...); notices biographiques; glossaire; bibliographie
