Dušan Lužný Pořadí knih

This publication has several modest goals: We shall describe how we conceptualised religious memory for the purposes of qualitative and quantitative survey research, and we shall explain how we operationalised religious communicative and cultural memory and why we believe that the questionnaire we designed and present here can also be applied in other contexts outside Czech society. Given the volume of data we obtained, we want to present at least a portion of our results and show what types of findings were achieved through our conceptualisation and operationalisation of religious memory. Finally, we want to present non-Czech-speaking readers with a comprehensive work describing changes in religiosity in Czech society, in this case from the perspective of memory studies. In other words, we want to offer an international audience a piece of work broader than just a journal article focusing on the study of religion in the Czech Republic.

Eseje v této knize tematizují tři okruhy problémů. Prvním je popis nauky a praxe kršnovské bhakti v rámci hnutí Haré Kršna. Druhý okruh vytyčuje snaha o deskriptivní rekonstrukci dějin oddanosti Kršnovi na Západě a v českých zemích. Při této rekonstrukci byla v největší míře použita data z terénního výzkumu prováděného Dušanem Lužným v různé intenzitě od roku 1990 zejména na ekofarmě Kršnův dvůr. Třetí problematický okruh představují interpretace vývoje a stávajícího stavu hnutí Haré Kršna v kontextu sociálních, kulturních a historických podmínek jeho vzniku a v kontextu široké problematiky kulturní výměny, kulturní změny a kulturního přenosu.

Sociologické studie k současným náboženským formám vyrůstajícím v napětí mezi globalizací a individualizací.

Studie k podobám současné religiozity v České republice. Kniha shrnuje kvalitativní výzkum religiozity ve dvou českých městech střední velikosti - České Lípě a Mikulově - který probíhal v letech 2007-08 v rámci projektu Detradicionalizace a individualizace náboženství v ČR; výzkum byl inspirován šetřením Lancasterské univerzity v Kendalu.

Náboženství působí na život společnosti. Má vliv na politiku, kulturu i ekonomiku. Také mnohé sociální instituce vycházejí z náboženských kořenů. Sociologický přístup ponechává stranou pravost jednotlivých náboženství. Soustředí se na výzkum sociálního jednání, vztahů a skupin, které na základě náboženství vznikají. Tato publikace uvádí čtenáře do studia sociologie náboženství. Autoři probírají náboženství v kontextu obecné sociální teorie, věnují se sekularizaci, novým náboženským hnutím i alternativním přístupům k náboženství. Popisují také současnou náboženskou scénu, otázky obnovy a deprivatizace náboženství, etnická náboženství i desekularizaci v muslimských společnostech i v Evropě. Kniha je určena především studentům religionistiky, sociologie a dalších oborů sociálních věd.

Publikace předkládá ukázky z děl významných autorů minulosti i přítomnosti, jejichž ideje významnou měrou ovlivnily či dosud ovlivňují sociologické uvažování o náboženství. Základní tezí publikace je idea, že náboženství konstruuje univerzální řád světa, který tento svět obdaruje smyslem. Náboženství pak vznáší nárok na takové společenské a kulturní uspořádání, které odpovídá univerzálnímu řádu světa. Vybrané texty proto popisují nejen základní sociologickou perspektivu, ale také procesy konstruování tohoto univerzálního řádu světa, producenty a udržovatele této konstrukce. Publikace se také věnuje procesům, které dnes tento řád zpochybňují, a snahám, které se jej naopak snaží obnovit . Vybrané texty Maxe Webera, Emila Durkheima, Karla Marxe, Petera Bergera, Thomase Luckmanna, Cliffor da Geertze, Marka Juergensmeyera, Mika Featherstona, Rolanda Robertsona, Gillese Kepela, Miloše Mendela a Pavla Barši jsou doplněny úvodní studií editora publikace.

Publikace se soustřeďuje na některé moderní verze náboženství a enviromentalismu, tj. na vybraná nová náboženství a na některé proudy v současném enviromentálním myšlení, které z náboženství čerpají a nacházejí v něm vhodný nástroj k výkladu světa.

Publikace se snaží zachytit obrat buddhismu k sociálním a enviromentálním problémům a interpretuje jej na příkladě několika význačných představitelů angažovaného buddhismu druhé poloviny 20. století.

Publikace předkládá základní přehled sociologických teorií modernizace a sekularizace. Sleduje vývoj teoretické reflexe změny postavení náboženství v moderní společnosti od vzniku sociologie až po současné pokusy o začlenění problematiky globalizace do sociologie náboženství.