Tomáš Hradecký Pořadí knih (chronologicky)

Kniha je věnována tématu, které v české historiografii prozatím nebylo dostatečně reflektováno – fenoménu středních článků státní správy v prvním desetiletí komunistického režimu v Československu. Na konkrétním příkladu Krajského národního výboru v Ústí nad Labem v letech 1949–1960 je analyzován vývoj a činnost tohoto orgánu v jeho vnitřní struktuře i konkrétní pracovní náplni. Stranou nezůstávají ani vztahy s dalšími krajskými mocenskými centry, především ústeckým krajským výborem KSČ. Sledována je konstrukce vlastního mechanismu práce KNV v konkrétních otázkách politických, správních, hospodářských, při konání voleb do národních výborů i při výběru a fluktuaci regionálních politických elit. Analyzovány jsou také vztahy mezi jednotlivými funkcionáři, četné krize lokální politiky a postupy při jejich řešení. Kniha nabízí komplexní analytický vhled do složité politicko-správní instituce, která v mnohém určovala politický i veřejný život pohraničního regionu v poúnorovém Československu.

Kolektivní monografie České, slovenské a československé dějiny 20. století IX. je devátým dílem sérií kolektivních monografií k soudobým českým, slovenským a československým dějinám z dílny mladé vědecké generace, která se v reprezentativním zastoupení setkala na počátku dubna roku 2014 na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. O svých výzkumech a jejich výsledcích zde diskutovali posluchači doktorského studia a historikové mladších generací. Výstupem jejich setkání je devátý svazek kolektivní monografie, který v dílčích kapitolách přináší nové podněty pro výzkum a rozvoj moderní historické vědy.

Kolektivní monografie České, slovenské a československé dějiny 20. století VIII. je osmým dílem sérií kolektivních monografií k soudobým českým, slovenským a československým dějinám z dílny mladé vědecké generace, která se v reprezentativním zastoupení setkala na počátku dubna roku 2013 na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. O svých výzkumech a jejich výsledcích zde diskutovali posluchači doktorského studia a historikové mladších generací. Výstupem jejich setkání je osmý svazek kolektivní monografie, který v dílčích kapitolách přináší nové podněty pro výzkum a rozvoj moderní historické vědy.

Kolektivní monografie České, slovenské a československé dějiny 20. století VII. je v pořadí již sedmým příspěvkem k soudobým českým, slovenským a československým dějinám z dílny mladé vědecké generace, která se v reprezentativním zastoupení setkala na počátku dubna roku 2012 na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. O svých výzkumech a jejich výsledcích zde diskutovali posluchači doktorského studia a historikové mladších generací.

Tato publikace využívá dochovaných archivních pramenů k vytvoření náhledu na oblast severního pohraničí poválečného Československa, jehož centrem bylo město Děčín. Sledován je vývoj regionu v mnoha různých ohledech. V politické oblasti se publikace zabývá klíčovými otázkami, které formovaly tvář regionu po druhé světové válce, jako jsou volby v letech 1945 a 1946, postup a strategie politických stran v oblasti hospodářské a odraz únorových událostí roku 1948 na Děčínsku. Neméně důležitou se stává bezpečnostní problematika a proces odsunu Němců, který završuje na Děčínsku složitou etapu dějin Československa. Sledována je také kulturní stránka celé oblasti, záležitosti církevní a problematika nového budování českého školství. Materiální těžkosti období třetí republiky jsou přiblíženy na příkladech zestátnění a konfiskací německého majetku. Práce se věnuje také válečným škodám ve městech regionu a jejich rozsahu. Cílem celého textu je zachytit události a atmosféru doby mezi dvěma totalitními režimy ve specifické oblasti severních Čech. Na základě původního výzkumu podává obraz Děčína a jeho okolí v období třetí republiky, období, v němž se během necelých tří let zcela proměnila životní realita v Československu.