Karel Říha Pořadí knih

Prózy, meditace, ohlédnutí. Kniha Hledání středu obsahuje texty, které psal Karel Říha (1923) v průběhu celého života, od roku 1943 až do současnosti, aby si vyjasnil a uchoval některé podstatné zkušenosti, k nimž patří průzračné okamžiky jasu i časy úzkosti a tápání. Soubor je komponován do tří odlišně ztvárněných celků: úvodní oddíl, nazvaný První setkání, shrnuje krátké lyrické prózy a črty krajin, druhý oddíl Hledání středu několik zamyšlení či meditací a závěrečný oddíl Osud a volba obsahuje dokumentárně pojaté ohlédnutí za událostmi, které byly rozhodující pro autorovu životní volbu a filosofické směřování. Knihu dotvářejí vitraje a obrazy Ludvíka Kolka.

Teologie exercícií podle Ericha Przywary. Kniha nabízí zdařilé přetlumočení duchovní zásady teologa životních paradoxů Ericha Przywary, dosvědčující, že Bůh je stále větší než naše představy o něm, a to se zasvěceným komentářem k ignaciánským duchovním cvičením. Mistrné slovo tu hlubinně promlouvá.

Kniha je rozsáhlým úvodem do problematiky křesťanské víry a stěžejním dílem jednoho z největších teologů 20. století, jehož teologické a filozofické myšlení výrazně ovlivnilo jednání Druhého vatikánského koncilu a dokumenty, které na něm byly přijaty. Světoznámý německý teolog předpokládá vyspělého čtenáře a zpřístupňuje mu podstatu křesťanství jakožto zjeveného dějinného náboženství. Zabývá se vztahem křesťana k Bohu jako absolutnímu tajemství, k Bohu, který člověku sdílí sám sebe a jehož dokonalým výrazem je Ježíš Kristus jako "absolutní Spasitel". Jemu se věnuje zvlášť intenzívně, zejména pak transcendentální christologii, Božímu vtělení, teologii smrti a vzkříšení Ježíše Krista jakožto ústředního momentu dějin spásy. Zdůrazňuje rovněž podstatnou církevnost křesťanství a zabývá se teologií křesťanského života a křesťanskými svátostmi. Toto klíčové dílo německé teologie 20. století by mělo tvořit teologickou a filozofickou výbavu každého vzdělaného křesťana.

Naše doba, jež se prohlašuje za "postmetafyzickou", se z druhé strany vyznačuje usilovnou snahou o nalezení nové nauky o bytí jako základu pravdy, existenciální orientace a etických hodnot. Do tohoto proudu se zařazuje tato studie, jež ukazuje, že kritika postmodernismu účinně zasahuje pouze klasickou intelektualistickou metafyziku, založenou v bezprostřední identitě bytí a myšlení v sebevědomí. Proti tomu se však staví alternativa univerzálního zprostředkování bytí, poznání a chtění jako tří vzájemně cyklicky se určujících momentů aktivity, jež nezahrnuje žádné předpoklady a tím uniká destruktivní kritice. Triadické myšlení, jež má v evropské duchovní tradici hluboké kořeny a jež metodicky vypracoval M. Blondel, je v této dizertaci uchopováno pomocí navzájem neredukovatelných, ale komplementárních principů identity a relevance.

Kniha volně navazuje na svazky věnované teologům Mádrovi, Zvěřinovi a Vránovi. Poskytuje portrét osobnosti a přehled díla našeho exilového filosofa, který řadu let origináílně obohacuje české myšlení.

Začátky duchovního života. Vnitřní hlas, srovnatelný se vzdáleným zvukem zvonu, tiché a neodolatelné pozvání je zkušeností známou snad všem lidem.