Není to „pitevní“ zpráva o avantgardách, ale pohled na svět dvacátého století prizmatem uměleckého vidění malířů. Metodologicky je práce mimořádně zajímavá tím, že v dokonalé zkratce postihuje civilizační objevy, které podmiňují proměny vidění světa, a teprve z této pozice přichází k proměnám uměleckých paradigmat, výtvarných prostředků a zároveň vztahů...
Nejnovější kniha Umberta Eca je jakýmsi protějškem jeho Dějin krásy. Co je vlastně opakem krásy? Na tuto otázku hledá autor odpověď na stránkách výpravné ilustrované publikace, kde na příkladech děl literárních i výtvarných ukazuje, že opak krásy se neomezuje jen na ohyzdnost satyrů či Harpyjí. Protějškem krásy jsou také groteskní tvary, odpudivé, dekadentní ovzduší opiových doupat, kam vstupuje Dorian Gray, svět vampírů i podivných bytostí vylovených z moře, neovladatelných pudů i děsu, prorockých vizí i apokalypsy, banálního zla i napohled směšných příhod. To vše není krásné, je to však podmanivé. Při četbě knihy nemůžeme nedat za pravdu moudrému Římanovi, když říká, že v přírodě není ošklivosti.
Sir Andrew Marbot (1801–1830) byl anglický šlechtic, především však zřejmě první skutečný kritik výtvarného umění, který sám sice nebyl tvůrcem, ale malířství rozuměl jako senzitivní člověk. Dovedl se zamýšlet nad vztahem umělce a jeho díla a patrně jako první si položil otázku, která vlastně dodnes nebyla zodpovězena: „Umělec hraje na naši duši, kdo však hraje na duši umělcovu?“ Dva roky po jeho záhadné smrti byl vydán výbor z jeho celoživotních Zápisků, v nichž nesystematicky soustředil své názory na malířství a umění vůbec. Během svého života a cest do Paříže, Německa a zejména Itálie se setkal s celou řadou slavných současníků: s Goethem, Byronem, Berliozem, Blakem, Corotem, Delacroixem či Turnerem, na něž pohlížel obdivně i tvrdě kriticky, což se nebál vyslovit nahlas. Byl také milencem Goethovy snachy a Byronovy milenky.
Nové zrevidované vydání luxusní publikace pro milovníky umění předkládá srozumitelný obraz secese, stylu z počátku tohoto století. Její autoři si dali za cíl vyhovět hlavně vizuálním nárokům čtenářů. Důraz proto kladou na reprodukovaná díla, jejichž uměleckou hodnotu lze vnímat nezávisle od textu. Kniha kromě vlivu tohoto uměleckého směru na jednotlivé oblasti umění mapuje i jeho stopy v dalších sférách společenského života – v průmyslu, vědě i v každodenním životě.
Na stránkách této knihy najdeme obrazy mistrovských děl všech dob, nejedná se však o dějiny umění, jak je obvykle chápeme. Ilustrace i rozsáhlá antologie textů mají čtenáři přiblížit rozmanité představy o kráse, jak se projevovaly od dob starého Řecka až dodnes. Dozvíme se, jak různě byla pojímána krása přírody, květin, zvířat, lidského těla, nebeských těles, matematických vztahů, světla, drahokamů, Boha i ďábla. Třebaže se dochovaly jen texty filozofů, spisovatelů, vědců, mystiků či teologů a svědectví umělců, na základě těchto dokumentů si lze učinit představu, jak vnímali krásu běžní lidé i páriové všech dob.
Proslulý text, jímž se autor prvního abstraktního díla (1866–1942) pokusil vysvětlit důvody, které ho vedly k rozhodnutí nekopírovat tvary předmětů podle skutečnosti, ale spolehnout se výhradně na výrazovou sílu a emotivní působivost barev. Výtvarně-historický dokument prvořadého významu. Vydání respektuje úpravu, již dal knize sám autor.
Data a svědectví o jeho cestě životem a uměním
Kniha obsahuje 284 uměleckých fotografických pohledů na Prahu, celkových i detailních, zachycených širokoúhlým objektivem.
V osobnosti Georga Flegela objevujeme umělce,který patří k prvním barokním malířům zátiší.jeho nečetné,ale stále nově objevované obrazy jsou rozptýleny ve sbírkách po celém světě,včetně našich galerií.V monografii od Hany Seifertové se našemu čtenáři poprvé skýtá možnost poznat,a to v širších historických a uměleckých souvislostech pozoruhodné malířské dílo.
