Eduard Droberjar Pořadí knih

Žárové pohřebiště doby římské v Třebusicích (okr. Kladno, Středočeský kraj) je největší nekropolí polabských Germánů (Svébů) odkrytou na našem území. Výzkumy zde prováděly Státní archeologický ústav a později jeho nástupce Archeologický ústav ČSAV v letech 1921 až 1963. Ty na světlo vynesly 960 hrobů, často s mimořádněreprezentativní hrobovou výbavou, představující unikátní, chronologicky strukturovaný průřez materiální kulturou germánského obyvatelstva Čech od počáteční fáze osídlení v druhé polovině 1. století př. n. l. až do první poloviny 3. století. Tento mimořádně žádaný soubor dat zůstával dlouho nepublikován, teprve předkládaná monografie věnována komplexnímu zveřejnění všech hrobů, včetně detailního katalogu jejich výbavy, splácí tento dluh archeologické vědy a poskytuje badatelské obci v celé Evropě nepostradatelné informace o sociální diferenciaci, jejích proměnách a vývoji materiální kultury doby římské. Zatímco první díl připravovaného edičního počinu prezentuje zejména katalogovou část, druhý svazek se zaměří na analytické zpracování hrobových celků.

Jedná se o barevný katalog k výstavě Ve stínu Impéria, jež probíhala v mansardě rakovnického muzea 6. 10. - 31. 12. 2017. Kniha obsahuje všeobecný úvod o Germánech na našem území a jejich vztahu k impériu a dále pak rozebírá především archeologické nálezy z Rakovnicka. Kniha obsahuje mnoho detailních barevných fotografií artefaktů.

Sborník, jehož vznik podpořilo 49 autorů, se zaměřuje na spony z doby železné, římské a stěhování národů. Spony jsou klíčovými artefakty v protohistorické archeologii a jejich význam pro poznání barbarských komunit je nezastupitelný. Keltské, římské a germánské spony jsou nejen nápadné a morfologicky rozmanité, ale jejich rozsáhlá škála poskytuje cenné informace, které často převyšují jiné hmotné prameny. Tyto artefakty jsou oporou relativně-chronologických systémů a přispívají k poznání výrobních procesů, obchodu, společenské diferenciace a regionálních proměn módních trendů. Většina z 33 kapitol publikovaných v tomto svazku byla prezentována a diskutována na VIII. Protohistorické konferenci v roce 2012 na Univerzitě Palackého v Olomouci. Autoři se snažili shromáždit nové nálezy spon z oblasti středoevropského barbarika (Česká republika, Slovensko, Rakousko a Polsko) a z okrajových částí Římské říše. V kapitolách se zaměřují na dokumentaci a klasifikaci spon a detailní analýzu vybraných kategorií. Publikují nejen nové nálezové soubory, ale také se věnují různým analýzám typů a skupin spon v dlouhém časovém rozpětí a z pohledu aktuálního stavu bádání.

Sborník ze VI. mezinárodní Protohistorické konference konané v Hradci Králové ve dnech 6.-9.9.2010. Sborník obsahuje 29 příspěvků českých, slovenských a polských archeologů. Je rozdělen do pěti kapitol. První tři pojednávají o hrobech a pohřebištích polabských a východních Germánů. Čtvrtá kapitola obsahuje statě o různých artefaktech. Pátá kapitola se věnuje novým výzkumům a nálezům ze sídlišť. Sborník vychází jako první svazek nově koncipované řady Studia Archaeologica Suebica (SAS), kde budou zveřejňovány monografie a sborníky s tématikou polabských Germánů a Svébů v době římské a době stěhování národů v Evropě. Má mezinárodní redakční radu, zahraniční recenzenty a byl připraven na Katedře historie FF UP.

Tento svazek chronologicky uzavírá řadu Archeologie pravěkých Čech. Pojednává o archeologické náplni doby římské a doby stěhování národů, tj. rozmezí let asi 40/25 př. Kr. až 560/570 po Kr.

Barbarská sídliště : chronologické,ekonomické a historické aspekty jejich vývoje ve světle nových archeologických výzkumů : (Archeologie barbarů 2007). Kniha je věnována různým aspektům vědeckého výzkumu problematiky sídlišť a sídlištních nálezů z doby římské a stěhování národů na území germánských kmenů severně od středního toku Dunaje a v oblasti Przeworské kultury. Jedna zkapitol je věnována tématu římského vojenského zásahu v období markomanských válek. Svazek obsahuje výsledky výzkumu autorů z České republiky, Slovenska a Polska a přináší nové myšlenky, které na problémynazírají z hlediska rozličných metodologických perspektiv.

Sborník příspěvků z I. protohistorické konference "Pozdně keltské, germánské a časně slovanské osídlení", Kounice, 20.-22. září 2005.

První kniha, která se snaží poodhrnout roušku nad temnou dobou stěhování národů v českých zemích. Hluboké změny a zmatky této doby hluboce zasáhly do vývoje celého kontinentu a připravily půdu pro vznik nové Evropy. Přesuny Hunů, Gótů, Franků, Alamanů, Durynků, Vandalů, Langobardů a dalších měnily tvář všech zemí, jimiž tato etnika procházela. Noví příchozí plundrovali rozsáhlé kraje, vybíjeli původní obyvatelstvo, ale také přinášeli nové kulturní prvky a tradice, které nakonec přispěly k zániku antických a pravěkých struktur. Kniha, vycházející z bohatých archeologických i písemných pramenů, chce čtenáři poskytnout představu o tom, jak se vyvíjela společnost a kultura v Čechách a na Moravě, na pomezí římské říše, v 5. a 6. století, v době, kdy se tato nejvyspělejší starověká říše hroutila a kdy vznikaly rané barbarské říše jako zárodky středověkých států, chce ukázat, jak se kulturní a společenské změny promítly do našich zemí i co obyvatelé českých zemí dali okolnímu světu.