Jan Campbell Knihy

Souhlasu netřeba představuje základní tezi autorova pohledu na přístup k ekologickému, efektivnímu a ekonomickému myšlení, komunikaci a chování člověka a společnosti. Teze podporuje individuální snahu analyzovat příčinu příčin dění ve světě a hledání řešení výzev, se kterými se denně setkáváme na poli věděckém, politickém, na poli vzdělání a podnikání. Kniha obsahuje 95 z přibližně 500 publikovaných článků a rozhovorů napsaných a publikovaných v originále v jednom ze čtyř pracovních jazyků autora. Výňatek z recenze knihy od ing. Petra Svobody, CSc.: Sborník Symposium – Souhlasu netřeba nenechává nikoho na pochybách, že Janu Campbellovi se dostalo v neobyčejně štědré míře daru vědění, znalostí, dlouhodobé praxe i zkušeností v řadě oborů. Vše pak zhodnocuje do jasně zformulovaného a zpravidla neotřelého stanoviska. To ale nikomu nevnucuje. Ponechává na čtenáři, aby se nad příslušným textem zamyslel a učinil si vlastní názor. Z hlediska uvedení do souvislostí využívá autor metodu komparace, srovnávání dnešních jevů s analogiemi minulosti, od antiky přes jiné velké civilizace včetně čínské až po současnost. Hojným užitím citací a zdrojů nejen starého Řecka, Číny, ale například i otců zakladatelů Spojených států, vede čtenáře k vlastnímu uvažování o konkrétním problému. Svoje úvahy často prolíná vtipným textem, lakonickou zkratkou, která působí jako stimulující koření k vybrané pochoutce. Jsem názoru, že publicistů s tak mimořádnými encyklopedickými znalostmi a schopností multidisciplinární analýzy v naší zemi opravdu mnoho není. Neznám totiž jiného autora, který by uměl tak zasvěceně analyzovat a komentovat oblast politiky, ekonomiky, historie, medicíny, techniky, literatury, světového bankovního systému a praxe, Číny, RF, USA atd.? Při vědomí tak mimořádného intelektuálního potenciálu Jana Campbella se mimoděk vkrádá otázka, zda tento kapitál vědění nedráždí momentální držitele moci, o nositelích "turbo-diplomů" netřeba hovořit. Už z tohoto důvodu bych si přál, aby se na veřejnosti v brzké době objevil další nový sborník jeho publicistických prací.

V knize autor srovnává ekonomickou a politickou koncepci Čínské lidové republiky a Evropské Unie, přičemž Čínu označuje za utopii s jasnou vizí budoucnosti. Zatímco Čína má tuto vizi jak na domácím, tak zahraničním poli, Evropa podle autora ztrácí směr a utopii, transformovaná do jedné euro-normy bez cíle. Příčinu tohoto stavu spatřuje v centralizaci, která začala s Montánní unií a pokračovala přes Evropské hospodářské společenství až po EU. Bruselská centralizace a byrokratický neoliberalismus vedou k úpadku kulturní, politické a ekonomické plurality, která byla dříve charakteristická pro Evropu. Kniha reflektuje současnou post-sametovou dobu a varuje před pohledem na Čínu skrze prizma československé "normalizace". Tento zúžený pohled brání pochopení čínské reality a pozitivní diplomacie. Autorova výzva k návratu do reality platí nejen pro Česko, ale i pro Evropu, která je ovlivněna euro-centrizmem a americkou dominancí. Tyto faktory brání Evropě uznat Čínu a Rusko jako významné civilizace s bohatou historií. Redukce Číny na "komunistickou diktaturu" odhaluje ahistorické a politicky omezené myšlení. Kniha vyzývá ke změně přístupu a zdůrazňuje důležitost dialogu mezi levicí a myšlenkami Konfucia a Kanta.

Souhlasu netřeba je základní teze autorova pohledu na přístup k ekologickému, efektivnímu a ekonomickému myšlení, komunikaci a chování člověka a společnosti. Teze podporuje individuální snahu analyzovat příčinu příčin dění ve světě a hledání řešení výzev, se kterými se denně setkáváme na poli vědeckém, politickém, na poli vzdělání a podnikání. Veřejná věda, politika, vzdělání a ekonomika odmítají zabývat se jevy, které nelze vyvolávat. Tím se účinně brání proti nesmyslným fantaziím, na druhé straně však citelně zužují předmět svého zkoumání a poznání. Lidské poznávání, jehož malou součástí je věda, vyžaduje zvážení a schopnost konat a pravidla vědy někdy i porušit. To proto, že záměna pozorování s pokusem budí často zmatek myslí. Jevy konstatují, nikoliv vytváří. Proto patří do oboru pozorování a nikoli do oboru vědeckého pokusu. Patří do kategorie pravd – individuální, každého z nás, a všeobecné vyplývající z relativity samotné relativity. Pro cestu k pravdě a dobru: Souhlasu netřeba.

Here he anchors mythology's symbolic wisdom to the individual, applying the most poetic mythical metaphors to the challenges of our daily lives."--Jacket.