Je to dědic multimiliardového impéria. Příšerný mrzout a škarohlíd. Největší vlk samotář pod sluncem. Misantrop je pro něj slabé slovo. Můj nový „přítel“ je chladný, odtažitý a své srdce si ostražitě chrání. A zároveň je nejlepší partií sto - letí. Aspoň soudě dle jeho bankovního účtu. Můj úkol je jasný. Udržet všechny vdavekchtivé nápadnice a intrikánské příbuzné daleko od Hayese Rutherforda, nevrlého dědice filmového impéria. A on mi na oplátku nezničí život kvůli jednomu malému nedorozumění.
Hugo Grotius (1583–1645) sepsal spisek jako advokát nizozemských zájmů v mezinárodních diplomatických jednáních, jejichž cílem bylo argumentačně oslabit španělskou pozici a postavit se arogantnímu prosazování monopolu na plavbu i obchod ze strany Portugalska v oblasti tzv. Východních Indií. Z Grotiovy argumentace vyplývá přirozené právo všech národů na svobodnou plavbu a obchod na svobodných mořích, tedy na sdílení věcí daných Bohem i přírodou k užívání všem lidem. Text vychází v překladu a s komentářem Václava Marka.
Druhý díl dvousvazkového výboru z rozsáhlé korespondence významného římského státníka, řečníka a filozofa Marka Tullia Cicerona, mj. s Caesarem či M. Antoniem umožňuje poznat atmosféru a poměry římského státu na sklonku republiky (65-43 př. n. l.)
Dochovaná korespondence významného římského řečníka, politika, spisovatele, a v neposlední řadě vrcholného stylisty, Marka Tullia Cicerona (106–43 př. n. l. byla objevena italskými humanisty ve 14.–15. století. Obsahuje téměř 900 dopisů a coby „živá“ korespondence, neurčená primárně pro veřejnost má nesmírný historický význam. Cicero si dopisoval s množstvím předních římských osobností, které spolutvořily dějiny, příp. i kulturu posledních desetiletí římské republiky (Gneus Pompeius, Gaius Iulius Caesar či Marcus Antonius). Dopisy často velmi detailně prezentují jeho pohled na události a jednající osobnosti, živě (i humorně) vykreslují atmosféru doby, vyjadřují Ciceronovy úvahy a nálady a nabízejí zprávy o jeho rodinných poměrech i širokých kulturních zájmech. Tato korespondence je tak pro římské prostředí jedinečným zdrojem informací jak pro „velkou politiku“, tak pro drobné mezilidské vztahy. Právě díky ní je Ciceronova doba pro nás nejlépe známým obdobím celých starověkých dějin. První díl výboru obsahuje kolem 230 dopisů z let 65–50 př. n. l. (druhý obdobně rozsáhlý svazek zahrne dopisy z let 49–43 př. n. l. a vyjde pravděpodobně v roce 2020).
Publikace není jen metodickou učebnicí této oblíbené stolní společenské hry, ale čtenář se seznámí i s historií jejího vzniku a vývoje a rovněž s předními „mistry“ dámy. Neměla by chybět v knihovničce žádného zájemce o tuto hru. Autor sám je uznávaným odborníkem a hráčem a tak je kniha napsána víc než fundovaně, přesto však srozumitelně i úplnému laikovi.
Tři knihy o občanské válce zachycující události z let 49 a 48 př. n. l., avšak jsou nedokončené. Caesar se v této své práci vykresluje jako nedobrovolný bojovník v nevyhnutelném konfliktu. O tažení v Alexandrii v roce 47 př. n. l. vyhotovil Aulus Hirtius spis Bellum Alexandrinum. Existují ještě další dvě knihy, jež byly připisovány Caesarovi, ve skutečnosti je ale napsal někdo jiný: Bellum Africanum a Bellum Hispaniense, jež líčí závěrečná střetnutí občanské války z let 46 a 45 př. n. l.
Autorovou ambicí nebylo akademicky zpracovat problematiku laponského náboženství, chtěl spíše upozornit na svébytný kulturní skvost severu Evropy, sahající svými kořeny až do konce doby ledové, a na nebezpečí zániku, jenž mu hrozí. Marek se Sámům, mezi nimiž žil od 30. let téměř dvě dekády, nestal náčelníkem, ale přítelem a důvěrníkem. V knize Staré laponské náboženství konfrontuje písemné prameny (zprávy misionářů, muzejníků a etnografů) se sděleními svých přátel nebo přímo s vlastními zážitky. O exotickém tématu evropského šamanismu tak vzniklo střízlivé, výstižné a zároveň i po odborné stránce významné dílo. - K vydání připravil Michal Kovář. Vydáno ve spolupráci s Ústavem jazykovědy a baltistiky FF MU. Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy.
Encyklopedická příručka seznamuje s událostmi a reáliemi starověkého světa - zabývá se rozsáhlým dějinným obdobím od 4. tisíciletí před Kr. až do konce přelomu 6. a 7. století n. l.
Abecedně řazená hesla přibližují dějiny, významné události, regiony a etnika antického Řecka, římské říše a oblastí Předního východu, Mezopotámie, Egypta, Indie a Číny. Publikace vysvětluje rovněž jevy a pojmy z politického a společenského života starověké společnosti, seznamuje i s právní kulturou starověkého světa. Neobsahuje samostatná biografická hesla. V závěru je připojen pouze rejstřík osobností. Praktická publikace pro učitele, publicisty a studenty.
Co obnášelo být gladiátorem? Jak vypadal všední den bojovníka z povolání? Proč vznikly gladiátorské zápasy? Autor nás pozve na napínavou výpravu do historie, kde zápasy gladiátorů v aréně znamenaly boj na život a na smrt.
Sedm divů světa - sedm technicky a umělecky nejhodnotnějších děl starověku.
Co je prvním divem světa? Jak se stavěly pyramidy? Proč byl zničen slavný Artemidin chrám? Kdo dal postavit Mausoleum? Kde stál první maják světa a kdy se z Artemisia stala ruina? Na podobné, ale i mnohé další otázky odpovídá tato velice zajímavá a poučná kniha z encyklopedické řady CO-JAK-PROČ,
jejímž autorem je Hans Reichardt. Na publikaci, která rovněž umožňuje nahlédnout do dějin středomořské oblasti, se podílel také doc. PhDr. Václav Marek CSc., přední českáý odborník na
starověké dějiny a pedagog Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
