Milada Krausová Knihy

sborník prací absolventů katedry historie Západočeské univerzity v Plzni

Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci vydalo u příležitosti 100. výročí začátku první světové války publikaci historičky Milady Krausové „Město Žatec za Velké války. Zapomenuté příběhy nejen z městské kroniky." Dočtete se v ní o barvité minulosti města Žatce, které za války vzorně plnilo svou úlohu lazaretního města. Dozvíte se o tom, jak se ve městě za války světil meč branců, slavily císařovy narozeniny, kde se skrývali dezertéři, jak rostly ceny i kriminalita nebo co kronikář označil za ondatrový mor. Seznámíte se s tím, jak se měnily nálady místních během těžkých válečných let, od naivního nadšení pro válku za císaře pána až po vystřízlivění a rozčarování po vzniku samostatného Československa, které německý Žatec neuvítal právě s nadšením. Nechybí připomenutí osudů legionářů z řad Volyňských Čechů, kteří se později usadili na Žatecku, včetně jejich barvitých vzpomínek na bitvu u Zborova.Text doplňují unikátní fotografie ze sbírek muzea s tématikou žateckých lazaretů a městských slavností z počátku války. Publikace je určena všem zájemcům o historii a především školám.

Nová publikace „Za žateckými architekty" vydaná Regionálním muzeem K. A. Polánka v Žatci se poprvé zabývá osudy zapomenutých místních architektů přelomu 19. a 20. století, kteří významně ovlivnili podobu Žatce jako průmyslového a chmelařského centra. Tito architekti navrhovali nejen obytné domy a vilky, ale také stavby pro kulturní, zdravotnické a správní účely. Jejich pozůstalosti nejsou často k dispozici, a tak se jejich dramatické příběhy rekonstruují z historických pramenů, regionálního tisku a vzpomínek příbuzných. Někteří architekti se dokonce angažovali v místní politice. Publikace historičky Milady Krausové přináší informace o významných stavbách, které vytvořili Josef Petrovský, Johann Salomon, Josef Heinzl, Wilhelm Fuchs, Hildebert Kolbe a Alois Daut. Obsahuje bohatou obrazovou přílohu s historickými i současnými zobrazeními vybraných objektů, včetně starých plánů a návrhů, jako je nerealizovaný projekt na úpravu žatecké radnice. Čtenáři se dozvědí o bydlištích architektů, jejich podnikatelských aktivitách a sporech ohledně oprav městského divadla. Zajímavostí je rychlá výstavba komplexu chmelařských budov na Chmelařském náměstí a zmínka o bývalé kartonážce, která slouží jako depozitář muzea.

Přehledná brožura určená pro nejširší veřejnost představí slavné okamžiky z historie královského města Žatce. Poprvé jsou souhrnně prezentovány doložené návštěvy a pobyty českých králů z rodu Přemyslovců, Lucemburků i Habsburků ve městě. Nechybí ani návštěvy vybraných arcivévodů z rodů Habsburků. Dozvíte se, kdy v Žatci bydleli, jak byli uvítáni i jak si město připomínalo jejich památku. A také zda městu jejich návštěva pomohla či uškodila. Vedle známých pobytů např. zimního krále Friedricha Falckého či císaře Františka jsou zpracovány i návštěvy dnes pozapomenuté či zcela neznámé. Například návštěva budoucího posledního českého krále Karla Habsburka roku 1910, patrona žateckého spolku ostrostřelců. Velká městská slavnost roku 1910 spojená s předvedením proslulého chmelového tance bývá označována za poslední a zároveň největší oslavu doby rakousko-uherské monarchie. Nechyběla při ní ani patronka města Saazia (česky Žatecie). Pozornost je věnována také pomníkům a pamětním deskám, které město postavilo svým panovníkům. Nechybí bohatá obrazová příloha, která přináší například unikátní fotografie se sbírek Regionálního muzea. Patří k nim fotografie z alba vzniklého u příležitosti návštěvy Karla Habsburka či vzácná fotografie domu v Mlynářích, ve kterém měl dle tradice nocovat Ferdinand I., kdy město uzavřelo brány před jeho nebezpečně vyhlížející soldateskou.

Kniha Z dějin žateckého průmyslu je nejen doprovodným textem ke stejnojmenné expozici v Regionálním muzeu Žatec. Rozšířena a upřesněna byla především část věnovaná slavnému žateckému Dreherovu pivovaru (pozdější Fruta). Nové informace, např. o životě poslední majitelky Kitty, poskytli muzeu také potomci rodu Dreherů žijící v Rakousku. Znovu ožijí také osudy dalších starých místních podnikatelských rodin, včetně jejich dramatických osudů za druhé světové války a po odsunu. Jednotlivé dnes již zaniklé podniky (včetně těch nejznámějších jako byly Šroubárna, Mitop či Bonex) jsou v knize představeny v krátkých medailoncích. Dozvíte se tak, kde se v Žatci vyráběl nábytek, cihly, cukr, podkováky, dráty, knoflíky, piana, mýdlo, likéry (včetně známé chmelové hořké), zeleninové konzervy, krémy na boty i boty samotné, pivovarská smola či zemědělské stroje. Výpravu po stopách zapomenuté výroby vám zpestří staré i současné fotografie podniků i jejich majitelů, ukázky starých reklam a účtů i fotografie vybraných výrobků. Výlet po stopách žateckých průmyslových podniků Vám zpříjemní také vložená mapka, ve které jsou zakresleny existující i dnes již zaniklé objekty.