Bohuslav Binka Pořadí knih

Svoboda tváří v tvář výzvám lidí na útěku, islámu a a krize přírodního prostředí. Obsahuje přednášky starozákonníka M. Prudkého: Příchozí a hosté mezi národy země, farářky Ch. Schultz: Církev s uprchlíky v Německu, diakonické pracovnice A. Fendrychové, Práce Diakonie ČCE s uprchlíky, historika P. Hlaváčka: (In) tolerance v evropských dějinách a dnes, právníka M. Rozumka: V prvé řadě stát na straně pronásledovaných, religionisty P. Hoška: Křesťanství tváří v tvář islámu, faráře M. Vymětala: Je islám ohrožen křesťanstvím?, biologa J. Žárského: Proč (ne)zkoumat život mikrobů na ledovcích, sociologa B. Binky: Zelený extremismus českých environmentálních hnutí?

Tato studie si klade za cíl představit počátky českého a slovenského environmentálního myšlení. Kniha začíná analýzou knihy Josefa Durdíka Pozor na lesy!, kterou lze považovat za centrální dílo českého environmentalismu 19. století. Na analýzu Durdíkova díla a komparaci s dalším významným environmentálním autorem 19. století Johnem Ruskinem navazuje přetisk samotné Durdíkovy knihy. Druhou část naší práce zahajuje studie Petra Jemelky, mapující autory počátků slovenského environmentálního myšlení Jonáše Záborského a Jána Maliarika. I studii Petra Jemelky doplňují vybrané texty zkoumaných autorů.

Studijní pomůcka Environmentální organizace v ČR sleduje tři základní cíle. Prvním je zkoumání historie a faktografie dvou významných českých environmentálních hnutí – Hnutí Duha a Nesehnutí. Tato analýza poskytuje představu o specifikách českého environmentálního hnutí v globálním kontextu a umožňuje pochopit vzorce, které se v obou hnutích objevují. Druhým cílem je identifikace ideových zdrojů těchto hnutí po roce 1989. Tato část se zaměřuje na analýzu konceptů, které ovlivnily hlavní představitele vybraných zelených hnutí. Spojení jmen jako E. Goldsmith, A. Naess, H. Librová a J. Keller s Hnutím Duha, či M. Bookchin, K. Warren a J. Keller s Nesehnutím, osvětluje zásadní předěly v jejich vývoji a přispívá k jejich sebeporozumění. Spojením prvního a druhého cíle se také nepřímo odpovídá na otázku, zda jsou vybraná česká environmentální hnutí radikální. Dalším nepřímým cílem textu je vzbudit zájem o české environmentální hnutí a organizace, stejně jako o kritické myšlení jako způsob vztahování se ke světu. Klíčové není, zda myslíme zeleně, modře či rudě, ale zda jsme schopni identifikovat slabá místa v našich konceptech a zároveň oceňovat silná místa těch, s nimiž hluboce nesouhlasíme.

Sborník vydaný u příležitosti výročí narození prof. Josefa Šmajse. Příspěvky reflektují význam a problémy evoluční ontologie.

Populárně - naučné texty vyučujících a studentů.

Publikace uznávaných autorů reaguje na obrat společenských věd k etice. Je určena studentům a pedagogům vysokých škol zaměřených na ekonomii, sociální vědy a environmentalistiku i všem zájemcům o tyto oblasti. První část se věnuje evolučně-ontologické teorii konfliktu kultury s přírodou a novému pochopení role ekonomiky v kultuře a kultury v přírodě. Je zde představeno téma lidské práce i problém změny vzdělání pro globalizovanou kulturu. Druhá část pojednává o myšlenkových experimentech dokazujících smysl a význam environmentální etiky. Její první oddíly jsou věnované kritice dlouhodobé snahy izolovat etiku od filosofie a speciálních věd, další kapitola analyzuje šest nejvýznamnějších konceptů environmentální etiky. Třetí část se pak zabývá etickými hledisky v podnikatelské praxi. Komentuje aktuální trendy v současné podnikatelské etice a reflektuje zásady v podnikání na zahraničních trzích.

John Ruskin, jeden z nejvýznamnějších britských uměleckých kritiků, význačný akvarelista, sociální i ekonomický vizionář a reformátor, byl současně jedním z nejvýraznějších obdivovatelů a milovníků přírody, především té velehorské. Tři autoři představují a kriticky analyzují Ruskinovy ideje spojené s přírodou v rovině filosofické, estetické a umělecko-kritické, sociálně-ekonomické a environmentální. Texty zkoumají jak Ruskinovy představy o vývoji světa a přírody, tak jeho teze o umění zobrazujícím přírodu, stejně jako podrobnou estetiku přírodních objektů. Část knihy se zaměřuje i na Ruskinovu tvrdou kritiku liberální ekonomie a industrializace jako ničitelů krajiny.

Sedmdesátá léta minulého století nebyla pouze dobou zvratu vztahů mezi náboženstvím a moderní společností, ale také obdobím boje o podobu interpretace environmentální krize. Tyto zdánlivě nepodobné děje mají překvapivě mnoho společných rysů, a především velmi podobné vyústění, které se brání dosazení na tradiční škálu dichotomií politické filosofie. To, co se alespoň zpočátku zdálo jako znovuoživení konzervativního postoje v církvích, zradikalizování feministické teorie či zasazení environmentální krize do širšího rámce, skončilo ve všech případech vítězstvím nového typu fundamentalismu. Fundamentalismu, který bez váhání využije všech prostředků a technologických výdobytků nenáviděné modernity k znovuoživení dávno zapomenuté společnosti Řádu, Boha či Matky Země. Kniha Analýza hlubinné ekologie se pokouší rozebrat vznik, vývoj a rozpad jednoho takového neofundamentalistického hnutí.