Markéta Růčková Knihy

Kniha přináší soubor studií historičky a archivářky Olgy Fejtové, které byly publikovány v letech 1988–2020 a zaměřují se na dějiny měst a jejich elit v raném novověku, zejména na příkladu Loun a pražských měst. Souborné vydání patnácti statí přispívá k poznání klíčových problémů postmedieválních měst a usnadňuje vědecké využití textů, které byly dosud hůře dostupné. Publikace se věnuje ekonomické a sociální struktuře městského obyvatelstva, domovní držbě, meziměstským vztahům, migraci, národnostní situaci a konfesijním poměrům, městské (samo) správě a urbánním elitám. Kniha obsahuje také úvodní zamyšlení Jiřího Peška, který shrnuje význam autorčiných výzkumů. Pešek zdůrazňuje, že Fejtová vychází z důkladného archivního studia a systematicky zohledňuje širší kontext na základě relevantní literatury. Výsledky její práce nabízejí široký komparativní potenciál pro podobné výzkumy v jiných městech a poskytují metodickou oporu a inspiraci pro další badatele.

Publikace je věnována šlechtickým stoupencům historické jednoty bratrské v době 16. a první poloviny 17. století. V úvodní části její autoři sledují proces formování bratrské šlechtické obce, rodové konfesní tradice, výchovu a vzdělávání bratrské šlechty i různé roviny vztahu mezi duchovním a šlechticem jako objektem zájmu bratrské duchovní správy. Pozornost je věnována také tomu, jak šlechtické vrchnosti podporovaly bratrské sbory, nebo zájmu urozených o dobovou bratrskou literaturu. Publikace je pokračováním ediční řady „Archiv Matouše Konečného“ a její druhou část tvoří edice pramenů, zejména dopisů urozených, kteří se z různých důvodů obraceli na mladoboleslavského bratrského biskupa. Byli mezi nimi také Václav Budovec z Budova, Václav Vilém z Roupova, nebo Karel starší ze Žerotína. Korespondenci doplňuje edice částí rejstříků osob – členů jednotlivých sborů mladoboleslavské diecéze, které jsou zároveň jedinečným genealogickým pramenem, neboť obsahují jména několika set urozených, kteří se hlásili k jednotě bratrské.