Eric Hobsbawm byl uznávaným historikem, který se soustředil na sociální a ekonomické dějiny. Jeho práce se vyznačovala hlubokým vhledem do klíčových období a společenských transformací. S neochvějným pohledem na historii analyzoval složité procesy, které formovaly moderní svět. Jeho literární odkaz spočívá v precizním zkoumání minulosti a jejích dopadů na současnost.
Čtivá a velmi fundovaně napsaná studie předního britského historika Erica Hobsbawma, u nás známého knihou Věk extrémů: krátké dějiny 20. století. Autor v ní přináší komplexní a poučný pohled na vývoj fenoménu nacionalismu od poloviny 19. století až do doby zcela nedávné, který dokumentuje řadou zajímavých konkrétních příkladů. 1.vydání.
Eric Hobsbawm patří k nejlepším anglosaským historikům 19. a 20. století. Jeho poslední kniha představuje brilantní syntetický pohled na dvěma světovými válkami poznamenané století. Hlavní důraz v ní Hobsbawm klade na dějinné proměny společenských idejí, které dvacáté století formovaly. Komunismus, fašismus, socialismus, doznívající liberalismus, konzervativismus, myšlenky sociálního státu spolu s mnoha kulturními a uměleckými směry, které krátkodobě či dlouhodobě pohlcovaly intelektuální i konsumní svět, tvoří základní pilíře autorovy jistě velmi subjektivní reflexe "krátkého" a tudíž hektického věku. Předností Hobsbawmovy knihy je její celosvětový záběr. Autor se v ní nesoustředil pouze na ideový, sociální a politický vývoj Spojených států, Ruska či nejvýznamnějších zemí západní Evropy, ale stejnou měrou se věnoval i problémům jak třetího, tak i dynamicky se rozvíjejícího asijského světa.
Proslulý britský historik Eric Hobsbawm se ve své dosud nejnovější knize zabývá tématy, která jsou v současném světě vnímána jako navýsost palčivá a určující hlavní směry současné politiky jak vnitřní, tak mezinárodní. Hobsbawm se obrací k otázkám, jako je role války, působení impérií, povaha nacionalismu, vyhlídky liberální demokracie a dopady politického násilí a terorismu, přičemž všechny tyto fenomény primárně nahlíží s úmyslem pochopit stav světa na počátku třetího tisíciletí. Společným jmenovatelem uvedených témat pak je důraz, který Eric Hobsbawm klade na dvojtvářnost globalizace, již chápe jako základní rámec dnešního dění.
Knihu tvoří studie věnované primitivním formám společenské agitace, jakými jsou například sociální zbojnictví, tajná vesnická společenství, rolnická revoluční hnutí milenialistického typu, mafie, preindustriální městské gangy a dělnická náboženská bratrstva. Výklad se zaměřuje na oblast západní a jižní Evropy, především na jižní Itálii, Sicílii a Andalusii, v období od Francouzské revoluce. Publikace se pokouší nalézt odpověď na otázku, do jaké míry je tato hnutí možné pokládat za reformní či revoluční, v čem spočívá podstata jejich revolučnosti, jakou roli mohou sehrát v politickém životě zemí, v nichž se objeví, a zda a za jakých podmínek se mohou transformovat či začlenit do „moderních“ politických hnutí.
Reportáže fotografů slavné skupiny Magnum z veřejných událostí revolučního roku 1968 všech tří světů. Doplněno texty Erica Habsbawma a Marca Weitzmanna.
Contains pages 53 to 76 of Chapter 3 from THE AGE OF REVOLUTION, 1789-1848
The splendid finale to Eric Hobsbawm's study of the nineteenth century, The Age of Empire covers the area of Western Imperialism and examines the forces that swept the world to the outbreak of World War One and shaped modern society.
The bicentenary of the French Revolution has been dominated by those who do not like the French Revolution or its heritage. This book deals with a surprisingly neglected subject: the history, not of the revolution itself, but of its reception and interpretation in the nineteenth and twentieth centuries. A Critical assumption of the book is that while it is necessary and inevitable that historians write out of the history of their own times, those who write only out of their own times cannot understand the past and what came out of it. The recent historiographical reaction against the centrality of the Revolution reflects the politics of those contemporary historians for whom progress and revolutionary democracy are dangerous concepts. Their reinterpretations, Hobsbawm argues, are misguided. The Revolution transformed the world permanently and, as recent events in Eastern Europe emphasize, introduced ideas that continue to transform it. 'The French Revolution', writes Hobsbawm, ' gave peoples the sense that history could be changed by their action... and] demonstrated the power of the common people in a manner which no subsequent government has ever allowed itself to forget.'Echoes of the Marseillaise is a stimulating mix of historiography and political analysis, a much-needed epilogue of clarity and reason to a muddled bicentenary.
A major treatment of the crucial years 1848-1875 - a penetrating analysis of the rise of capitalism throught the world. In the 1860s a new word entered the economic and political vocabulary of the world: "capitalism". The global triumph of capitalism is the major theme of history in the decades after 1848. It was the triumph of a society which believed that economic growth rests on competitve private enterprise, on success in buying everything in the cheapest market (including labour) and selling it in the dearest. An economy so based, and therefore nestling naturally on the sound foundations of a bourgeoisie composed of those whom energy, merit and intelligence had raised to their position and kept there, would - it was believed - not only create a world of suitably distributed material plenty but of ever-growing enlightenment, reason and human opportunity, an advance of the sciences and the arts, in brief a world of continuous and accelerating material and moral progress.
First published in 1982, this book is inspired the ideas generated by Eric Hobsbawm, and has taken shape around a unifying preoccupation with the symbolic order and its relationship to political and religious belief. It explores some of the oldest question in Marxist historiography, for example the relationship of �base� and �superstructure�, art and social life, and also some of the newest and most problematic questions, such as the relationship of dreams and fantasy to political action, or of past and present � historical consciousness � to the making of ideology. The essays, which range widely over period and place, are intended to break new ground and take on difficult questions.
