Renata Skřebská Pořadí knih

Rozsáhlý katalog, na kterém spolupracovala kurátorka Renáta Skřebská s grafickou designérkou Katarinou Jamriškovou, je analytickou studií života a tvorby členů ostravské umělecké skupiny Přirození (Daniel Balabán, Zdeněk Janošec Benda, Petr Pastrňák, Hana Puchová, Jiří Surůvka, Pavel Šmíd, Helena Šmídová), která fungovala v letech 1989–1992. V publikaci nalezneme dobové fotografie z ilegálních akcí a výstav skupiny, které se uskutečňovaly v bytech, na haldě Ema či v podchodu pod Frýdlantskými mosty pod názvem Ahoj lidé! Právě tato akce z 12. 5. 1989 se zapsala do historie ostravského undergroundu a skupiny jako iniciační, jelikož na ní umělci neoficiálních kruhů bez skrupulí obsadili stopadesátimetrovou zeď zcela svobodnou a době nepoplatnou tvorbou.V publikaci nalezneme nejen postoje vystavujících, ale i komentáře přetištěné z dobového tisku či texty Jana Balabána, který skupinu pod pseudonymem teoreticky doprovázel. Nejrozsáhlejší část knihy tvoří pětadvacet otázek, které kurátorka směřovala na jednotlivé členy skupiny, samozřejmostí jsou medailony umělců, reflexe bytových výstav a mnoho dalšího. Tato publikace doprovodila retrospektivní výstavu Přirození 1989–1992 Ostravští divocí, která se konala v Domě umění Galerie výtvarného umění v Ostravě v době v období 21. 9. – 31. 12. 2022.

Výstava i doprovodná publikace představuje tematiku práce ve výtvarném umění. Tematické výstavy byly v minulosti převážně věnovány krajině, žánru, portrétu, různým lidským činnostem, životnímu údělu a mezním situacím od narození až po smrt. Téma práce prostupuje řadu těchto námětů a téměř všechna umělecká období a styly. Výstava i publikace ukazují dobový význam tematiky práce a její odkaz pro současnost obecně i v užším pojetí regionu. Publikace představuje slavnou dobu světa práce, přes její degradaci, nezájem a postupný návrat na výtvarnou scénu. Nejedná se o nostalgické představení práce, ale o rehabilitaci tématu, jeho kritické zhodnocení a představení laické i odborné veřejnosti, jako tématu, které se nějakým způsobem týká každého lidského jedince.

Předkládaná publikace vznikla jako výsledek dlouhodobého výzkumu architektonické plastiky s tematikou práce, která dosud nebyla v České republice komplexně zpracována. Na základě terénního výzkumu se ukázalo, že většina významných sochařských děl s touto tematikou vznikla mezi dvacátými a padesátými lety minulého století. Publikace má za cíl přiblížit kvalitu a hodnotu těchto děl a podpořit snahy o jejich ochranu. Je členěna na Základní období a události formující architektonickou plastiku a Výběrový soupis architektonické plastiky, který zahrnuje atributy práce, dopravy, obchodu a peněžnictví. Každé heslo obsahuje charakteristiku objektu, seznam sochařských děl s popisem a fotografií. Dále je součástí výběrový rejstřík sochařů s biografickými daty a hlavními realizacemi. Výzkum ukázal, že v 20. století, zejména v dvacátých a třicátých letech, se tematika práce promítla do sochařské výzdoby, čímž podtrhla význam mnoha objektů. Tyto plastiky se staly součástí městského obrazu a odrazem profesní hrdosti. Dnes, kromě umělecké hodnoty, představují cenný doklad o práci a dovednostech lidí. Uznání jejich krásy a hodnoty může zabránit necitlivému zásahu do těchto artefaktů. Výběrový soupis dokládá ikonografickou pestrost a výtvarnou hodnotu, která si zaslouží pozornost.

Cílem předložené publikace je uměnovědné zhodnocení sepulkrálních památek okresu Přerov na přelomu 19. a v průběhu 20. století. Úvodní část se zabývá společenskými změnami a jejich vlivem na vývoj sepulkrálních památek, stručným nástinem historie pohřbívání, prvními vizemi moderních hřbitovů a vývojem hřbitovů v Evropěve vazbě na historií hřbitovů ve sledovaném území a problematikou s pietou vůči sepulkráliím a péčí o ně.

Kniha poprvé přináší souhrnný vhled do desetiletí 1917–1927, kdy došlo k výraznému rozpětí moderního a avantgardního umění, jehož průběh byl podstatně narušen prvou světovou válkou V devíti samostatných blocích sleduje hlavní témata, jdoucí skrze skupiny jako Tvrdošíjní, Devětsil, Nová skupina, Sociální skupina, Die Pilger, i přes nejrůznější styly, jež tehdejší době dominovaly, jako byl doznívající expresionismus a kubismus, primitivismus a neoklasicismus, sociální tendence a mašinismus, poetismus a artificielismus. Představuje práci více než padesáti malířů, sochařů, grafiků, z nichž mnohé počítáme ke stěžejním osobnostem českého moderního umění, jiní jsou neprávem pozapomenuti, případně patří mezi německy mluvící autory žijící v českých zemích. Čtenář se tak seznámí nejen s širokým panoramatem nejrůznějších uměleckých přístupů, ale získá prostřednictvím obsáhlé chronologie povědomí o vysoké kulturní úrovni prvních deseti let existence samostatného Československa. Publikace je posledním, pátým dílem mnohaletého projektu zkoumajícího osudy moderního umění od devadesátých let 19. století do konce třicátých let 20. století.

Katalog výstavy, která byla Danielu Balabánovi uspořádána v ostravském Domě umění v roce 2016. Kromě obrazové části a soupisu díla zde nalezneme autorovo curiculum vitae a čtyři autorské texty, jejichž autory jsou Renata Skřebská, Jiří Jůza, Jan Kudrna a sběratel Richard Adam, včetně rozhovoru Renaty Skřebské s Danielem Balabánem nazvaném O Jasném a nejasném poselství. Daniel Balabán je jednou z nejsilnějších osobností ostravské umělecké scény, ale jak dokazují doprovodné texty a především malba samotná, umělecké kvality tohoto autora mají nadregionální i nadnárodní charakter. Jeho práce s malbou jako s bytostně blízkým a ryze prožívaným médiem nesou mohutnou a často komplikovanou sémantiku opírající se o náboženské, osobní, ale i společensko-kritické polohy. Osobitě interpretovaná biblická témata, existenciální zápas, eroticky laděná ženská figurace, genderové inverze, vytěžování znaků konzumního světa a kreativní hra s vizualitou utváří třaskavou směs, která diváka nemůže nechat chladným. Texty: Renata Skřebská (ed.), Jiří Jůza, Alena Pomajzlová, Jan Kudrna, Richard Adam, Daniel Balabán.