Wolfgang Behringer Knihy

Kniha významného německého historika, který se zabývá čarodějnictvím nejen jako historickým, ale zároveň i současným fenoménem. Autor přináší nový pohled na dějiny čarodějnictví na evropském kontinentu, který opírá o nejnovější historické a antropologické výzkumy, a zároveň poukazuje na skutečnost, že hony na čarodějnice nejsou jen součástí evropské minulosti. Zatímco bylo pronásledování čarodějnic v Evropě dávno zakázáno, jiné společnosti ještě stále zápasily s myšlenkou, že čarodějnice neexistují. Jak autor dokládá, hony na čarodějnice stále představují aktuální problém zejména v Africe a mezi některými původními kmeny v Americe, Asii a Austrálii. Nakonec víra v to, že jsou někteří lidé schopni způsobit někomu jinému újmu svými nadpřirozenými schopnostmi, dodnes přetrvává po celém světě.

V knize Chonrad Stoeckhlin a noční houf autor líčí příběh dvou pastýřů z konce 18. století, kteří si navzájem slíbili, že pokud jeden z nich zemře, přijde druhého navštívit a bude mu podrobně vyprávět o posmrtném životě. Na základě inkvizičního vyšetřování Konráda Stoecklina Behringer vykresluje svět lidové kultury a lidové zbožnosti raného novověku a barvitým způsobem zachycuje soudobé pověrečné představy o smrti a posmrtném bytí, jež se střetávají s názory proti pověrám bojujících osvícenců, či naopak jim naslouchajících náboženských dogmatiků.

Podtitul: Od doby ledové po globální oteplování Jak lidský druh v průběhu dějin ovlivnil klima? Jak ovlivňovaly výkyvy klimatu život našich předků? Autor nám fascinujícím způsobem osvětluje všechno, co bychom měli vědět o historických změnách klimatu a jejich kulturních důsledcích od holocenu po 21. století. Jeho vědecký záběr přitom sahá od věd přírodních k vědám společenským, opírá se o geologii, klimatologii, paleontologii, archeologii, o kulturní historii a mnoho dalších oborů. Kniha v roce svého prvního vydání (2007) úspěšně vstoupila na pole současných diskusí o globálním oteplování a do počátku roku 2010 se dočkala již šesti německých a jednoho anglického vydání.

Zwischen dem 14. und dem späten 19. Jahrhundert war das Klima in Mitteleuropa von deutlich kälteren und trockeneren Wintern geprägt, als wir es heute kennen. Diese »Kleine Eiszeit« erreichte im späten 16. und frühen 17. Jahrhundert ihre zweite Hauptphase: Ökologische Krisen und ihre physikalischen Folgen prägten das Leben der Menschen ebenso wie ökonomische Knappheit und ihre sozialen und demographischen Folgen. Welche sozialen Schichten wurden von der Not am stärksten betroffen und wie unterschieden sich ihre Überlebensstrategien? Wie wurden diese Krisenphänomene kulturell interpretiert und verarbeitet? Der Band sucht nach Antworten und leistet damit einen wichtigen Beitrag zur Diskussion um die Krisenphänomene der Frühen Neuzeit und den Zusammenhang von Klima und Gesellschaft.

Hrsg. Behringer, Wolfgang 523 S. 3., aktualis. A.

Olympia ist eine Erfolgsgeschichte, die sich auch im Sommer 2012 in London mit den 30. Spielen der Neuzeit fortsetzen wird. Seit 776 v. Chr. wurden in Olympia die Spiele abgehalten, bis sie 393 n. Chr. verboten wurden. Aber warum wurden sie verboten? Weshalb rief man sie nach 1500 Jahren wieder ins Leben, und warum sprechen wir von Spielen und nicht von Sport? Wolfgang Behringer eröffnet in seiner Kulturgeschichte neue Einblicke in die Geschichte des Sports. Er zeigt uns den jungen Kaiser Karl V. als begeisterten Tennisspieler, Heinrich VIII. von England als Sportfanatiker und den Begründer der modernen Physik, Isaac Newton, als aktiven Boxer. Die Kultur der Renaissance brachte den Bau großer Sportanlagen, denn im Florenz der Medici zog der Calcio, der Fußball zigtausende Schaulustige an. In diesem Band wird auf unterhaltsame Weise und historisch fundiert diskutiert, was Sport überhaupt ist. Warum gehört Turmspringen dazu, Sackhüpfen aber nicht? Wie steht es mit Stierkämpfen oder Motorsport? Wie kam es zum Aufstieg des Fußballs, und wie beeinflusst der Sport die Politik? Dieses Buch wird Sportmuffeln – „no sports“ – wie Sportfans gleichermaßen verblüffende Einsichten liefern und den menschlichen Bewegungsdrang in neuem Licht zeigen.

Pressestimmen zur 1. und 2. Auflage: „Behringers Buch basiert auf breiter Quellengrundlage, besticht durch abwägende Interpretation, als deren Folie die internationale Diskussion erscheint. Ihm ist eine Darstellung gelungen, die zum Besten zählt, was je über das Thema geschrieben wurde - ein Standardwerk von hohem Rang, durch das Bayern zu den paradigmatischen Regionen auf der imaginären Landkarte der So-zialgeschichte werden dürfte.“ Bernd Roeck, Vierteljahrschriften für Sozial- und Wirtschaftsgeschichte, Heft 75/1 (1988) „Solidly documented, cautiously argued, and lucidly written, this book will stand as a classic in the historio-graphy of witchhunts.“ Ronnie Pochia Hsia, The Sixteenth Century Journal, No. 19 (1988)

broad geographical coverage: covers North America and Africa, as well as Europe covers contemporary as well as historical witchcraft: reveals witchcraft as an important issue of our times synthesizes the latest research to provide an accessible and engaging account.