Jindřich Šimon Baar Pořadí knih (chronologicky)

Pohádky Jindřicha Šimona Baara patří dlouhá léta k nejoblíbenější četbě dětských, ale pro svou lidovou jadrnost také dospělých čtenářů s duší dítěte. Kniha Chodské pohádky 2 obsahuje pohádková čísla, která neztratila ani po letech svůj jedinečný vypravěčský šarm, kouzlo, fantazii a bodrý chodský humor. Autor jim vtiskl formu lidového projevu, umělecky je prohloubil. Knihu i tentokráte výtvarně vyzdobil kreslíř a karikaturista Milan Kocmánek.

17 pohádek,známých a neznámých,některé s vazbou na Chodsko

Farář Petr Plachý umožňuje svou dobrotou růst panovačných a kořistných sklonů v bývalé služce, která se stane hospodyní a ovládne celý dům.

Soubor povídek z Chodska, ve kterém autor zachycuje krajové zvyky, lidskou moudrost a život dětí uprostřed venkovské přírody.

Výbor z povídek: Pašerák, Kožich, Košeračka, Hrnčená bába, Dva, Po smrti žebračkou, Z lásky, Měšťané, Matka, Jelen.

První souborné vydání Baarovy sbírky chodských písní, vyprávění pohádek a lidového humoru. První oddíl obsahuje na 450 písní zapsaných v letech 1889-1894, druhý zahrnuje tři Baarovy knihy pohádek a pověstí. Do třetí části jsou zařazeny lidové hádanky, přísloví, lidová rčení apranostiky. Závěrečný oddíl přináší několik ukázek z Baarových zvykoslovných prací. Převážná většina textu je napsána v nářečí.

Kniha obsahuje: předmluvu Ludvíka Páleníčka - Bard Chodska a tyto povídky: Četník Papež; Nezmar; Obrácení a polepšení kupce Šoršíka; Obraz (Ze života penzisty); Hrnčená bába.

Chodská pohádka o zlé maceše a hodné Barušce, která věrnou láskou a obětavostí vysvobodí ze zakletí krásného prince

Paní komisarka, je věnován dvěma významným postavám: klenečskému faráři Fastrovi a spisovatelce Boženě Němcové. Vlastenecký kněz, který učil venkovské chlapce hrát divadlo, česky zpívat a recitovat, zakládat a pěstovat zahrady, je znepokojen sporem o části bývalého královského lesa -lůsy. O tento les, nyní obecní, vedou spory klenečští sedláci a chalupníci. Farář se snaží, aby nedošlo ke sporu mezi českými obyvateli, neboť do neshod zasahují i němečtí přistěhovalci. Výsledek jeho úsilí je malý, protože ekonomické zájmy jsou silnější než národnostní cítění. Božena Němcová, žijící na Domažlicku, kde její manžel vykonává funkci finančního dozorce, podporuje zklamaného kněze. Ten jí na oplátku podněcuje, aby se věnovala české literární činnosti. Knězovo hospodářské a vlastenecké působení končí po jeho přeložení na jinou farnost. Teprve při odchodu zjistí, jak ho měli lidé rádi…

Jádrem povídky je láska chodského chlapce Vodry k půvabné Hančí, láska, jejímž prostřednictvím Baar osvětluje společenskou situaci české vesnice na počátku 19. století.

Jindřich Šimon Baar v trilogii zobrazuje život a zvyky obyvatel Chodska na přelomu 19. a 20. století. Příběhy se soustředí na každodenní realitu venkovského života, vztahy mezi lidmi a jejich spojení s přírodou. Klíčovými postavami jsou obyčejní lidé, kteří čelí různým výzvám, jako jsou sociální změny, ekonomické problémy a osobní konflikty. Autor se zaměřuje na psychologii postav a jejich vnitřní život, což přispívá k realistickému zobrazení doby. Trilogie se dotýká témat jako je identita, tradice a modernizace, a ukazuje, jak tyto faktory ovlivňují životy jednotlivců a celých komunit. Baarova prozaická forma kombinuje popis krajiny s hlubokým porozuměním pro lidské emoce a touhy, což čtenářům umožňuje proniknout do atmosféry Chodska. Kromě toho se v díle odráží i historické a kulturní kontexty, které formovaly tuto oblast. Celkově trilogie představuje komplexní pohled na život v českém venkově, jehož hodnoty a tradice jsou stále aktuální.

Hanče: Jádrem povídky je láska chodského chlapce Vodry k půvabné Hančí, láska, jejímž prostřednictvím Baar osvětluje společenskou situaci české vesnice na počátku 19. století. Pro kravičku: Příběh o touze mladých manželů mít kravičku - živitelku. Aby ji získali, odchází za prací do Mnichova. Tam po úmorné půlroční dřině na stavbě na ni ušetří. Po návratu domů si jí koupí, ale... Skřívánek: Vdovec Skřivánek ožení syna a sám jde na výměnek, opatruje děti a koná lehčí práce v hospodářství, užívá zasloužený odpočinek po životě, vyplněném rolnickou prací. Postaví se však znovu k práci na poli, když vypukne válka a syn narukuje. Válku šťastně přežije a syn Matouš se vrací domů, smířen se životem a připraven na smrt stařec opouští rodinu ....

Soubor osmnácti pohádek, které pocházejí ze specifické oblasti naší země, využívá v textu nářečí.

Paní komisarka je první díl románové trilogie, která měla být součástí širšího cyklu, popisující obraz chodského venkova před rokem 1848 a v bouřlivém období tohoto revolučního roku. 1. díl: Paní komisarka, je věnován dvěma významným postavám: klenečskému faráři Fastrovi a spisovatelce Boženě Němcové. Vlastenecký kněz, který učil venkovské chlapce hrát divadlo, česky zpívat a recitovat, zakládat a pěstovat zahrady, je znepokojen sporem o části bývalého královského lesa - lůsy. O tento les, nyní obecní, vedou spory klenečští sedláci a chalupníci. Farář se snaží, aby nedošlo ke sporu mezi českými obyvateli, neboť do neshod zasahují i němečtí přistěhovalci. Výsledek jeho úsilí je malý, protože ekonomické zájmy jsou silnější než národnostní cítění. Božena Němcová, žijící na Domažlicku, kde její manžel vykonává funkci finančního dozorce, podporuje zklamaného kněze. Ten jí na oplátku podněcuje, aby se věnovala české literární činnosti. Knězovo hospodářské a vlastenecké působení končí po jeho přeložení na jinou farnost. Teprve při odchodu zjistí, jak ho měli lidé rádi…

Třetí díl chodské trilogie. Nad Chodskem se rozhoří léto se všemi radostmi a starostmi. Na návštěvu rodného kraje přijíždí z Prahy Petr Faster. Ukazuje lidu politický cíl českého národa - samostatnost. Všecko spěje k nadějným žním - na polích pozemská úroda, v obcích soud o lůsy a vzapálených srdcích myšlenka na revoluci.

Třetí díl chodské trilogie. Nad Chodskem se rozhoří léto se všemi radostmi a starostmi. Na návštěvu rodného kraje přijíždí z Prahy Petr Faster. Ukazuje lidu politický cíl českého národa - samostatnost. Všecko spěje k nadějným žním - na polích pozemská úroda, v obcích soud o lůsy a vzapálených srdcích myšlenka na revoluci.

Poslední část chodské trilogie, kterou tvoří romány Paní komisarka, Osmačtyřicátníci a Lůsy. Děj se soustřeďuje především na při o vlastnictví lesů, která započala již v prvním dílu trilogie. Čtenář se setká se známými hrdiny předchozích dílů a víc než vleklý veřejný sporupoutá jeho pozornost osud rodiny sedláka Krále, jeho čekání na narození syna a dědice i smrt očekávaného dítěte. Trpký závěr této knihy se stal pointou celé trilogie. Autorova smrt zabránila vydání čtvrtého dílu, který měl být obrazem chodského venkova kolem r. 1848.

V Chodské trilogii, jejímž je Paní komisarka nejzdařilejším dílem, oslavil J.Š.B. své rodné Klenčí a celý chodský kraj a jeho národní a sociální uvědomění v době předbřeznové. Dramatické těžisko románu je ve vnitřním a vnějším zápase kněze, klenečského administrátora Petra Fastra, který nakonec pro své vlastenectví a osvícenství musí opustit Klenčí a odejít do rodných Domažlic. Už v tomto díle vybuchuje spor o "lůsy" (který je hlavním thematem dalších dvou dílů trilogie) mezi sedláky (z nichž nad jiné vyniká hlavně uvědomělý Král a divoký, ale v jádře dobrý Klika) na straně jedné a německou radnicí, cechy a chalupníky na straně druhé. Celé dílo je nazváno podle Boženy Němcové, kterou Baar uvádí do děje v jejím srdečném sblížení s chodským lidem a krajem. "Jako historický obraz zápasu našeho lidu v národním a politickém revolučním kvasu r. 1848, jako odraz pokrokových snah českého kněze, jako příklad vypravěčského umění přirozeně splňujícího požadavek lidovosti zůstává Paní komisarka dnešku jako nejživější hodnota a odkaz celého Baarova díla ..."

Velikonoční kalvárské mysterium Kristova umučení a slavného zmrtvýchstání.

Román z farského prostředí, v němž se autor kriticky vyslovuje o tíživém celibátě a o vysoké církevní hierarchii. Příběh začíná u maturitní zkoušky, jak student Josef Holoubek, který je považován za premianta třídy, popadne u maturitní zkoušky z matematiky.. Je z toho velmi zklamán ajde do semináře, by se z něho později stal farář. V semináři se potká mnoho přátel a zažívá mnoho zábavných i ponurých příhod. Po svých studií odchází do vesnice Markova, aby tam pomáhal tamnějšímu knězi hospodařit. Velebníček Holoubek je v Markově velmi šťasten, obhospodařuje svoji zahrádku, chodí do školy učit děti a věnuje se sledováním zvěře v lese. Ale pouze do té chvíle, kdy přijde oznámení o tom, že v Třešticích umřel farář a on má nastoupit na jeho místo. Není to žádná hračka, jak si myslel ze začátku. Tamnější obyvatelé nemají moc v lásce kostel, víru a ani faru. Holoubek se však nevzdává...

Cyklus kázání, jejichž středem je oslava Matky Boží a osvětlení místa Mariina v Kristově díle spásy.

Adventní, vánoční, tříkrálové a povánoční kněžské promluvy ve kterých se Jindřich Šimon Baar obracel ke svým osadníkům v Ořechu, v Klobukách i v rodném Klenčí.

Třetí díl Chodské trilogie se zaměřuje na životy a osudy obyvatel Chodska v období přelomu 19. a 20. století. Hlavní postavy, mezi nimiž vynikají místní rolníci a řemeslníci, se potýkají s každodenními problémy, jako jsou ekonomické těžkosti, sociální změny a kulturní tradice. Děj se odehrává v malebné krajině, která je silně spjata s místními zvyky a folklórem, a ukazuje, jak tyto tradice ovlivňují životy jednotlivců. Kniha zkoumá témata identity, komunitní soudržnosti a konfliktu mezi modernizací a zachováním tradičního způsobu života. Postavy jsou realisticky vykresleny, což umožňuje čtenářům nahlédnout do jejich vnitřních světů a motivací. V příběhu se prolínají osobní dramata s historickými událostmi, což obohacuje kontext a prohlubuje porozumění regionálním specifikům. Celkově třetí díl přináší komplexní pohled na proměny společnosti a zachycuje ducha doby prostřednictvím poutavých příběhů a autentických postav.

Adventní, vánoční, tříkrálové a povánoční kněžské promluvy ve kterých se Jindřich Šimon Baar obracel ke svým osadníkům v Ořechu, v Klobukách i v rodném Klenčí.

Paní komisarka je první díl románové trilogie, která měla být součástí širšího cyklu, popisující obraz chodského venkova před rokem 1848 a v bouřlivém období tohoto revolučního roku. 1. díl: Paní komisarka, je věnován dvěma významným postavám: klenečskému faráři Fastrovi a spisovatelce Boženě Němcové. Vlastenecký kněz, který učil venkovské chlapce hrát divadlo, česky zpívat a recitovat, zakládat a pěstovat zahrady, je znepokojen sporem o části bývalého královského lesa - lůsy. O tento les, nyní obecní, vedou spory klenečští sedláci a chalupníci. Farář se snaží, aby nedošlo ke sporu mezi českými obyvateli, neboť do neshod zasahují i němečtí přistěhovalci. Výsledek jeho úsilí je malý, protože ekonomické zájmy jsou silnější než národnostní cítění. Božena Němcová, žijící na Domažlicku, kde její manžel vykonává funkci finančního dozorce, podporuje zklamaného kněze. Ten jí na oplátku podněcuje, aby se věnovala české literární činnosti. Knězovo hospodářské a vlastenecké působení končí po jeho přeložení na jinou farnost. Teprve při odchodu zjistí, jak ho měli lidé rádi…

Paní komisarka, je věnován dvěma významným postavám: klenečskému faráři Fastrovi a spisovatelce Boženě Němcové. Vlastenecký kněz, který učil venkovské chlapce hrát divadlo, česky zpívat a recitovat, zakládat a pěstovat zahrady, je znepokojen sporem o části bývalého královského lesa -lůsy. O tento les, nyní obecní, vedou spory klenečští sedláci a chalupníci. Farář se snaží, aby nedošlo ke sporu mezi českými obyvateli, neboť do neshod zasahují i němečtí přistěhovalci. Výsledek jeho úsilí je malý, protože ekonomické zájmy jsou silnější než národnostní cítění. Božena Němcová, žijící na Domažlicku, kde její manžel vykonává funkci finančního dozorce, podporuje zklamaného kněze. Ten jí na oplátku podněcuje, aby se věnovala české literární činnosti. Knězovo hospodářské a vlastenecké působení končí po jeho přeložení na jinou farnost. Teprve při odchodu zjistí, jak ho měli lidé rádi…

Příhody dvou vesnických dětí z autorova rodného Klenčí v pol. 19. stol. vznikly původně jako součást jeho Chodské trilogie. Příběhy Hanýžky a Martínka autor vybral a shrnul do samostatného svazku určeného dětem, který poprvé vyšel v r. 1927. Kromě citového života dětí a přirozených lidských vztahů, upřímných a bezprostředních, zachytil J. Š. Baar i lidové prostředí a způsob života svého milovaného kraje, včetně starých zvyků a obyčejů. Knížka je určena dětem do 10 let, ale může potěšit i čtenáře z řad starší generace, kteří mají rádi poklidnou klasickou četbu.

Povídky z různých far v České zemi: Páter Kodýdek, Vyhrál, Oběť zákona, Obrácení a polepšení kupce Šoršíka, Podvodnice.

Paní komisarka je první díl románové trilogie, která měla být součástí širšího cyklu, popisující obraz chodského venkova před rokem 1848 a v bouřlivém období tohoto revolučního roku. 1. díl: Paní komisarka, je věnován dvěma významným postavám: klenečskému faráři Fastrovi a spisovatelce Boženě Němcové. Vlastenecký kněz, který učil venkovské chlapce hrát divadlo, česky zpívat a recitovat, zakládat a pěstovat zahrady, je znepokojen sporem o části bývalého královského lesa - lůsy. O tento les, nyní obecní, vedou spory klenečští sedláci a chalupníci. Farář se snaží, aby nedošlo ke sporu mezi českými obyvateli, neboť do neshod zasahují i němečtí přistěhovalci. Výsledek jeho úsilí je malý, protože ekonomické zájmy jsou silnější než národnostní cítění. Božena Němcová, žijící na Domažlicku, kde její manžel vykonává funkci finančního dozorce, podporuje zklamaného kněze. Ten jí na oplátku podněcuje, aby se věnovala české literární činnosti. Knězovo hospodářské a vlastenecké působení končí po jeho přeložení na jinou farnost. Teprve při odchodu zjistí, jak ho měli lidé rádi…

Sbírka patetických básní všech možných témat - svátky, víra ,láska a příroda.

Hanče: Jádrem povídky je láska chodského chlapce Vodry k půvabné Hančí, láska, jejímž prostřednictvím Baar osvětluje společenskou situaci české vesnice na počátku 19. století. Pro kravičku: Příběh o touze mladých manželů mít kravičku - živitelku. Aby ji získali, odchází za pracído Mnichova. Tam po úmorné půlroční dřině na stavbě na ni ušetří. Po návratu domů si jí koupí, ale...

Obsahuje povídky z Chodska a Klenčí, obsahuje i vzpomínky na svůj život a působení a na závěr dopis autora na rozloučenou a poslední vůle.

Poslední část chodské trilogie, kterou tvoří romány Paní komisarka, Osmačtyřicátníci a Lůsy. Děj se soustřeďuje především na při o vlastnictví lesů, která započala již v prvním dílu trilogie. Čtenář se setká se známými hrdiny předchozích dílů a víc než vleklý veřejný sporupoutá jeho pozornost osud rodiny sedláka Krále, jeho čekání na narození syna a dědice i smrt očekávaného dítěte. Trpký závěr této knihy se stal pointou celé trilogie. Autorova smrt zabránila vydání čtvrtého dílu, který měl být obrazem chodského venkova kolem r. 1848.

Povídky z chodské Hyjty. Kniha obsahuje 10 povídek.

Podtitul: Mžikové obrázky II. 20 povídek o vztazích rodičů a dětí. Autor čerpal z konkrétních příběhů ve kterých zjistíme, že rodinné vztahy nebyly idylické nikdy a možná dokonce ani v dobách minulých, kdy peníze a majetek narušovaly vztahy snad ještě více než dnes.

Dva romány o touze po penězích a moci.V prvním románu farská hospodyně neustále podvádí a okrádá svého faráře.je sice odhalena,ale v době kdy už je zabezpečena pro stáří,takže výpověď z místa není pro ni žádný trest.Ve druhém pak sledujeme boj o moc v jedné vesnici mezi farářem a učitelem.V knize je ještě připojena povídka On tomu věřil.

Výbor z třísvazkového souboru krátkých črt a povídek, kterými autor reagoval na dění své doby.

Hanče: Jádrem povídky je láska chodského chlapce Vodry k půvabné Hančí, láska, jejímž prostřednictvím Baar osvětluje společenskou situaci české vesnice na počátku 19. století. Pro kravičku: Příběh o touze mladých manželů mít kravičku - živitelku. Aby ji získali, odchází za pracído Mnichova. Tam po úmorné půlroční dřině na stavbě na ni ušetří. Po návratu domů si jí koupí, ale...

Další z mnoha knih tohoto jedinečného autora obsahuje 12 povídek.

Chodské pohádky a pověsti.Velký formát,řada třetí s obrázky V.Malého.