Rytíř ducha
- 165 stránek
- 6 hodin čtení
Podtitul: Josef Thomayer - lékař a spisovatel Vyprávění o velkém českém lékaři, který položil základy českému vnitřnímu lékařství.






Podtitul: Josef Thomayer - lékař a spisovatel Vyprávění o velkém českém lékaři, který položil základy českému vnitřnímu lékařství.
Co potřebujete vědět o cukrovce, jednoduše a srozumitelně.
Román lékaře a spisovatele Oty Duba zachycuje poválečnou realitu na severu Čech, kam přichází hrdina, lékař Albert, aby zde začal nový život. Chce pouze nezištně a obětavě plnit závažný lékařský slib, jehož formuli nese tento román v názvu. Jako primář interního oddělení však záhypoznává strázně, bolesti, úskalí a problémy doby a nutně se dostává do víru společenských a politických událostí. Hluboké osobní prožitky a zkušenosti dovolily autorovi napsat čtenářsky přitažlivou knihu, v níž postihl etiku lékařské práce a současně podal i věrný obraz poválečných let a svědectví o tom, z čeho se rodila moderní zdravotnická služba a jaké problémy musela překonávat.
Ota Dub se v tomto románu výrazně odchýlil od své dosavadní tvorby, kdy čerpal látku pro své knihy z lékařského prostředí. Svým dílem Byt na Vinohradech vytvořil zcela nečekaně skvělý "podnikatelský" román, kde plasticky vykreslil osudy schopného řemeslníka (a neúspěšného podnikatele) v období Rakousko-Uherska a první republiky od nadějných začátků až po úplný krach. Kniha byla v roce 1986, kdy vyšla poprvé, označena za osobitý návrat do nedávné historie. Málokdo tehdy tušil, že o pár let později bude toto dílo tak aktuální, jako kdyby popisovalo naši dnešní realitu.... celý text
Soubor povídek, v němž známý autor románů z lékařského prostředí soustředil své krátké prózy publikované časopisecky nebo vysílané rozhlasem. Obsahuje : I / Doktorské příběhy II / Zlá doba okupace III / Dobrá doba míru IV / Ohlédnutí do daleké historie .
Královéhradecký rodák, spisovatel a docent medicíny Ota Dub patří k těm lékařům, kteří ve svém životě i práci spojili ušlechtilost lékařského povolání s uměleckou dovedností a schopností sdělit své pocity a názory pomocí autorského pera. Profesoři, vycházející nyní ve třetím vydání, dávají nahlédnout do zákulisí nemocnic v současném stadiu vývoje medicíny. Na hlavních postavách dvou přednostů pražských interních klinik – profesorů Emila Grunda a Karla Krejčího – ukazuje autor rozdílné pojetí v pohledu na medicínu i život. Obraz charakterů obou hrdinů je velmi poutavě dokreslen osudy v soukromém a společenském životě. Hlavní příběh je obohacen zachycením četných vedlejších postav a jejich osudů, i vystižením atmosféry v nemocničním provozu. Kniha tak spojuje v dokonalé harmonii čtenářský zážitek z románového děje s ponaučením z medicíny.... celý text
Román Doktorka, který vychází v druhém vydání, se úspěšně řadí k cyklu knih z lékařského prostředí z pera známého spisovatele a lékaře Oty Duba. Román je kronikou lékařské rodiny v průběhu tří desetiletí, od poválečných let až do současnosti. Autor v něm věnuje hlavní pozornost své ústřední hrdince, doktorce Evě Kubátové, a problémům, jež přináší každodenní život ženě, manželce a matce vykonávající současně vysoce náročné povolání. Významnou roli zde sehrává také hrdinčin manžel Alexandr, rovněž lékař, její děti a rodiče, kolegové a pacienti. Děj se odehrává jednak ve venkovské nemocnici, jednak v pražském lékařském prostředí. Doktorku Evu Kubátovou autor sleduje od studia na vysoké škole přes manželství, mateřství, výkon povolání – s mnoha pracovními a soukromými peripetiemi – až k vyrovnání a zklidnění na prahu poslední etapy života. Román zaujme důvěrnou znalostí lékařské profese, prostředí a lidí, je bohatý na motivy aktivního vztahu k životu a hledání mravních hodnot. Řeší citlivě problém ženy v odpovědném a náročném povolání a zároveň podává pozitivní kritický pohled na některé jevy našeho života. Je to kniha velmi současná a velmi pravdivá.
Pojednává o dosud nerealizovatelných metodách transplantace lidských orgánů a o možnosti jejich zneužití v souvislosti s novodobým nacismem. Autor nás vede do vymyšlených dějů na exotická místa, kde se chirurgovi daří plnit dávný sen lidstva o prodloužení života a uvažuje už, jak odstranit "hloupý zvyk umírání". Nevyhýbá se obětem ani konfliktům, ve kterých se střetávají zájmy jedněch s právy druhých, kde se tvrdě utkává sobecká bezohlednost s poctivou službou člověka. V podstatě nejde o chirurgickou problematiku, ta je pouze prostředkem, který ukazuje na podstatnější problém: Jak může být krásný výsledek bádání, jež má sledovat prospěch lidstva, zneužit přímo proti člověku. FT varují také před nemístně přehnanými nadějemi, které jsou do této metody vkládány.