Zdeněk Sýkora Pořadí knih

Katalog vydaný u příležitosti 100. výročí malířova narození zachycuje výstavu Zdeněk Sýkora – Moje příroda, pořádanou v Galerii Zdeněk Sklenář ve dnech 5. 2. – 28. 4. 2019, jež mapovala vývoj umělcovy tvorby od roku 1942 až do roku 2009. Především ale chtěla ukázat Zdeňka Sýkoru jinak. Vedle sebe byla představena díla, která se spolu běžně neobjevují: struktury a linie spolu s krajinomalbou a skvrnami. Výstava tak chtěla rozbít představu Sýkory jako počítačového umělce a ukázat jej znova jako malíře, který proslulá abstraktní díla maloval souběžně s krajinami. Katalog zaznamenává celou výstavu: vedle reprodukcí všech tehdy vystavených Sýkorových obrazů i fotografií obsahuje také archivní fotografie zachycující malíře během tvorby, doprovodné texty a fotodokumentaci expozice od Martina Poláka. Vše uvádí text kurátorky Lenky Sýkorové a autora instalace Josefa Pleskota.

Výstavní katalog věnovaný dosud opomíjené části tvorby výtvarníka Zdeňka Sýkory: publikace přibližuje jeho fotografickou tvorbu z doby protektorátu. Publikace si mj. klade otázku, jakou úlohu sehrálo fotografování pro budoucí vývoj významného malíře.

Tvorbu Zdeňka Sýkory, jednoho z našich nejrespektovanějších umělců, jehož díla najdeme například v pařížském Centre Pompidou nebo vídeňském MUMOKu, sleduje historik umění Pavel Kappel prostřednictvím dvou nejzákladnějších pojmů výtvarného umění - barvy a prostoru. Právě tento vztah je ústředním tématem umělcovy práce již od padesátých let. Věnoval se mu ve své tvorbě, v některých svých textech, stal se základem jeho pedagogické metody. Publikace vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy Zdeňka Sýkory v Muzeu umění Olomouc upozorňuje na některé vnitřní souvislosti jednotlivých etap Sýkorova díla a představuje také jeho objekty a takzvané nepravidelné formáty.

Mapuje tvorbu dvou předních českých umělců Zdeňka Sýkory a Karla Malicha. Tato publikace vznikla jako doprovodný katalog k výstavě Zdeněk Sýkora, Karel Malich: Dialog, která se podle časopisu Dolce Vita zařadila k nejlepším výstavám roku 2009. Koncepci této společné výstavy připravil významný německý teoretik Hans-Peter Riese. Je založena na porovnání vývoje obou umělců v posledním dvacetiletí. Sýkora se představil výběrem z obrazů, v nichž pracuje s barvami a liniemi. Každému obrazu odpovídá „drátěný“ objekt od Karla Malicha, který pracuje s liniemi protínajícími prostor. Srovnání vyznívá zajímavě v tom, že formálně příbuzná díla mají odlišná východiska.