Joann Sfar je klíčovým umělcem nové vlny frankofonské komiksové tvorby. Jeho práce, často publikované prestižním nakladatelstvím L'Association, čerpají z bohatství jeho židovského dědictví a projevují se v nich prvky aškenázského humoru i sefardské tradice. Sfarova jedinečná výtvarná stylizace, ovlivněná mistry jako Fred, Franquin a Marc Chagall, obohacuje jeho komiksy i filmové projekty, jako je ceněný životopisný film o Serge Gainsbourgovi, kde umělecky ztvárňuje hudebníkovu legendu.
Komiksová série Donžon představuje čtenářům tři historické epochy fantastického světa. Řada Úsvit vypráví o vzniku Donžonu a Košile noci je její první část. Hyacinta Kavalíra, mladého venkovského šlechtice a budoucího Strážce Donžonu, vyšle jeho otec do města, aby se naučil žít v "nové době". V Antipoli právě vrcholí přípravy na karneval. Na závěr oslav má být upálena pohanská bytost Arbolesa. Hyacint dostojí svému jménu a vrhne se do "vykonávání spravedlnosti"...
Herbert trapně selhává v obraně Donžonu před Tlustou Soňou. Strážce si uvědomuje, že kačerovy bojové schopnosti jsou stále mizivé, a nechává jej školit Marvinovým mistrem bojových umění, který z mystických důvodů chodí zašitý do pytle, takže nikdo nezná jeho tvář. Výcvik má však divný konec, a tak se musí učení ujmout Marvin, který s Herbertem proniká do nitra Hory goblinů…
Strážce se svou družinou se vrací do Vaucansonu, neboť chce nalézt právní důkazy, které by zbavily Delacourta vlastnictví Donžonu. Mezitím se kačer Herbert opět snaží kontaktovat své rodiče. Aby však mohl nenápadně vniknout do města, kde není vítán, vypije zázračný lektvar, který mu změní obličej v masku smrti...
Donžon je bez draka...a Donžon bez draka...to nejde. Ukol na následující dny je tedy jasný. Je třeba koupit nového draka. Velká výprava složená s Herberta, Marvina, Alkibiada a princezny Igiss vyráží na nákupy...
Malý upírek jde do školy/ Malý upírek se dal na kung-fu! První díl komiksové série Malý upírek nás zavádí do fantaskního světa strašidel a „nemrtvých“ upírů, kteří žijí osaměle v opuštěné vile. Malý upírek však touží po kamarádovi, a tak přestoupí všechny zákazy a seznámí se s chlapcem ze světa živých. Autor Joann Sfar patří k nejvýznamnějším tvůrcům francouzské komiksové scény. U nás proslul zdařilým komiksovým zpracováním knihy Malý princ.
Donžon je především experimentální projekt, který založili Joann Sfar a Lewis Trondheim už před deseti lety. Do Donžonu se už pustilo osmnáct kreslířů, vydalo se 32 sešitů a tvůrčí proces stále pokračuje. Postavy Donžonu jsou antihrdinové. Jsou zbabělí, nešikovní, lakomí nebo omezení, až úplně pitomí, ale jsou strašně poutaví. Donžon se v novém pokračování vrací ke svým českým čtenářům! Planeta Terra Amata se přestala otáčet. Na jedné polokouli vládne černočerná tma a tuhá zima, na té druhé se ve světle věčného dne rozkládá žhavá poušť. Ti, kdo přežili, obývají úzký pás země, kde se noc a den setkávají. Toto území se nazývá SOUMRAK. Starý a slepý Marvin se stal Králem Prachem. Cítí, že se blíží jeho konec, a vydává se na cestu k legendárnímu dračímu hřbitovu. Na cestě ho doprovázejí červený Zajíc a věrný Netopejrek. V patách mu ale jdou nelítostní poskoci Velkého Khana...
Mladý venkovský šlechtic Hyacint Kavalír, budoucí Strážce Donžonu, žije v Antipoli dvojím životem: přes den jako student, v noci jako neohrožený hrdina jménem Košile noci. Mladíka finančně zajišťuje bohatý strýc. Hyacint mu je proto zavázán a nezbývá mu než vyhovět jeho požadavkům. Na strýcův nátlak se snaží přesvědčit profesora Fontaina, aby povolil stavbu metra v podzemí města. Vše ale končí vraždou profesora, ze které je Hyacint nespravedlivě obviněn. V masce Košile noci se pokouší očistit své jméno, bojovat za spravedlnost a v neposlední řadě získat srdce krásné, ale nedostupné Alexandry.
Byl jednou jeden malý princ, který bydlel na planetě sotva větší než on a potřeboval přítele. Hloubavé vyprávění o věcech, na kterých nejvíc na světě záleží, a k němuž se znovu rádi vrací malí i velcí čtenáři. V novém překladu Jiřího Žáka.
Rabínův kocour je svérázný člen rodiny alžírského rabína Sfara, který získal dar řeči po sežrání mluvícího papouška. Od té doby se projevuje jako prostořeký kocour, který glosuje dění kolem sebe a polemizuje na různá témata. Sledujeme jeho dobrodružství po střechách Alžíru v 20. letech minulého století, v moderní Paříži, s rabínovým bratrancem Malkou, mezi pouštními národy a v nitru Afriky s aškenázským židem hledajícím africký Jeruzalém. Autor zachycuje atmosféru doby a soužití židů, Arabů a francouzských katolíků, které je občas překvapivě tolerantní, jindy napjaté. Komiksy Joanna Sfara potěší nejen milovníky koček a židovského myšlení, ale jsou také plné slunce, barev, lehkosti a humoru, přičemž se dotýkají hlubokých filosofických, etických a náboženských otázek. Problémy Alžírska ve 20. letech se podobají dnešním evropským otázkám, neboť se jedná o tytéž národy s podobnými starostmi. Zasazení této tematiky do pohádkového rámce může přispět k zamyšlení nad současností. Autor se snaží přenést tuto problematiku do Maghrebu, kde nikdy nevládla etnická ani náboženská čistota, a zachytit kouzlo této kultury, aby polemizoval s domnělým „zlatým věkem“, který je nám vnucován.
Jak se dovídáme na úvodní podnikové schůzi představenstva Donžonu (diskuse nad názornými grafy: "mně se líbí ta poskakující brambora" – "psst, to přece není brambora, ale pejsek"), zisky klesají a proto je potřeba přilákat více dobrodruhů. Herbert vcelku náhodou přijde na geniální nápad... Prozrazovat víc by asi bylo škoda. Snad jenom tolik, že hlavní úlohu v tomto díle hrají divocí kočkozáci (a jejich ztracená princezna), že v podzemí žijí obři trollové a cvakaví pavouci, že Herbert konečně tasí svůj zakletý meč a na závěr se v Donžonu chystá veliká svatba... Plošná hustota oblíbených drobných vtípků je na úrovni Donžonu 2, tedy vysoká.
